Již ve čtvrtém programovém období od roku 2004, tedy od vstupu do Evropské unie, bude Česká republika moci čerpat prostředky z evropských fondů. V nadcházejícím programovém období pro roky 2021 až 2027 mohou čeští příjemci dosáhnout až na 20 miliard eur (přes 512 miliard korun) v běžných cenách, tedy se započtením inflace.
Podle záměru tzv. Národní koncepce realizace politiky soudržnosti po roce 2020, kterou projednala na začátku února vláda, se bude o unijní příděl dělit šest tematických operačních programů. Zaměřeny mají být na konkurenceschopnost, dopravu, životní prostředí, výzkum a vzdělávání, lidské zdroje a na regionální rozvoj. Doplní je operační program technická pomoc a program přeshraniční spolupráce. Vláda současně určila, která ministerstva (řídicí orgány) budou tyto programy spravovat. Schéma nabízí přiložená infografika.
Přehled nových programů a navrhovaných oblastí podpory
Zamýšlené programy logicky sledují oblasti, které považuje za přednostní jak vláda, tak Evropská komise, která vytyčila pro toto období priority. Společným cílem programů je udržitelný rozvoj České republiky a jejích regionů, a to přihlášením se k aktuálním evropským a světovým trendům. Využití evropských peněz má pomoci k tomu, aby se země stala soudržnou společností s konkurenceschopnou ekonomikou, s minimální strukturální a sociální nerovností a vysokou kvalitou života obyvatel. To vše se má stát při současném respektování přírodních a územních specifik.
Pro období 2021-2027 stanovila Národní koncepce realizace politiky soudržnosti po roce 2020 těchto pět klíčových priorit:
- nízkouhlíková ekonomika a odpovědnost k životnímu prostředí,
- rozvoj ekonomiky založený na výzkumu, inovacích a uplatnění nových technologií,
- vzdělaná a sociálně soudržná společnost,
- dostupnost a mobilita,
- udržitelný rozvoj území.
Každá z těchto priorit byla rozpracována do strategického cíle a dále do podoby specifických cílů. Na jejich základě, stejně jako s ohledem na komplexní analýzu problémů a potřeb, bylo navrženo schéma operačních programů.
„Schválený návrh se zakládá na zkušenostech ze současného období a staví hlavně na kontinuitě. Zachování podobného systému zajistí hladký přechod mezi obdobími, ale hlavně myslíme na příjemce, kteří se v zaběhnutém systému již orientují,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž resort je národním koordinátorem procesu čerpání EU fondů.
Oproti současnému programovému období klesne počet operačních programů o operační program pro hlavní město Prahu. Ministerstvo zemědělství ještě předloží návrhy programů pro rybářství, ten bude součástí Dohody o partnerství, a rozvoj venkova, který se Evropská komise rozhodla neřadit nadále pod politikou soudržnosti. Definitivní podobu Dohody o partnerství a operačních programů předloží Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s řídicími orgány vládě v březnu příštího roku. Následovat bude vyjednání finální Dohody o partnerství s Evropskou komisí.
„Předpokládáme, že jednání s Evropskou komisí budou pokračovat v průběhu celého příštího roku. Byla tady ambice, aby se vše dojednalo už letos, ale vzhledem k evropským volbám, sestavování nové Evropské komise a pravděpodobnému brexitu se tak stane až v průběhu roku 2020,” očekává Zdeněk Semorád, náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů MMR.
Do těchto národních tematických kapitol poputuje nejvíce dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj (10,52 miliard eur, 53 %). Následuje – se zaměřením na finančně velmi náročné projekty, jako jsou investice do stěžejních dopravních sítí či do energetiky – Fond soudržnosti (6,44 miliard eur, 33 %) a Evropský sociální fond + (2,74 miliardy eur, 14 %). Zbytek připadá na Evropskou územní spolupráci (0,31 miliardy eur).
Legislativa EU zatím naznačuje, že se sníží míra spolufinancování ze zdrojů EU. Dosavadních až 85 procent unijního příspěvku má podle současného návrhu Evropské komise klesnout zhruba o 15 procent. Obecně budou příjemci muset vkládat více vlastních prostředků do projektů. V současném období platné pravidlo n+3 se má změnit na n+2. V praxi by to znamenalo, že přidělené zdroje pro daný kalendářní rok musí každý členský stát vyčerpat nejpozději v následujících dvou letech, což je nejen pro Českou republiku velmi rizikový faktor plynulého čerpání na kvalitní projekty. V kontextu těchto úprav česká vláda požaduje, aby měla větší možnost vlastního rozhodování o tom, na co evropské dotace použije.
Česká republika, s ohledem na svůj solidní ekonomický výkon a nízkou nezaměstnanost, musí počítat s tím, že dostane po roce 2021 nejméně z dosavadních tří plnohodnotných programových období (v tomto výčtu není zahrnuto zkrácené období po přistoupení do EU v letech 2004 až 2006). Zatímco v sedmiletce 2007-2013 sahala po skoro 27 miliardách eur (700 miliard korun), což bylo v EU nejvíce v přepočtu na jednoho obyvatele (využito bylo 25,8 miliardy eur), příděl do roku 2020 představuje necelých 24 miliard eur (přes 620 miliard korun).
„Objem projektů v novém programovém období bude v zásadě stejný jako dosud, ale budeme muset projekty pečlivě vybírat, protože spolufinancování z EU bude nižší a musí existovat ochota žadatelů a národních zdrojů na tyto záměry přispívat. Pravděpodobně budou vznikat projekty, o kterých se bude více přemýšlet,” říká náměstek Semorád.
Celkově navrhuje Evropská komise na příští období do roku 2027 sedmiletý rozpočet ve výši 1 279 miliard eur (v běžných cenách). Tato suma odpovídá 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND) členské sedmadvacítky bez Velké Británie. Nově chce komise vytvořit unijní rezervu pro zvládání nepředvídaných a nouzových událostí, například v oblastech bezpečnosti a migrace.
Na přísun evropských peněz do České republiky dohlíží Národní orgán pro koordinaci, jímž je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR-NOK). Koordinuje činnost řídicích orgánů, jejichž fungování je klíčové pro zajištění efektivního čerpání z operačních programů. Zároveň průběžně vyjednává s Evropskou komisí, vyhodnocuje čerpání a navrhuje opatření, jak předcházet případným rizikům. O úloze unijních fondů, způsobech, jak dotace získat, včetně statistik a analýz čerpání, informuje MMR-NOK na webu http://www.dotaceEU.cz
