Europoslankyně zvolená za hnutí ANO připomíná, že stanovení nových pravidel hry pro sociální média a internetové obchody je prvním krokem ze strany europarlamentu. „Čekají nás vyjednávání s členskými státy a Evropskou komisí o znění finálního textu. Za EP jsem ráda, že jsme se shodli na tom, že co je nelegální v off-line prostředí, musí být nelegální také v on-line prostředí. Že platformy musí dělat více a musí dělat rychleji. Parlament tam navíc přinesl z mého podnětu prvek ochrany dětí v on-line světě. Chceme, aby platformy vyhodnocovaly rizika a braly v potaz tuto zranitelnou skupinu obyvatel,“ vrací se k právě skončenému lednovému plénu Dita Charanzová.
V souběžném aktu o digitálních trzích (DMA) je Unie už o krok dále. „Tam už se trialog, čili rozhovory EP s komisí a zeměmi, uskutečnil. Je tam velká ambice francouzského předsednictví (v Radě EU), aby byla tato legislativa završena během první poloviny tohoto roku,“ líčí Charanzová, podle níž se však nedá vyloučit, že okolnosti přesunou dořešení digitální agendy až na české předsednictví. To začne 1. července.
Parlament ukázal rychlost a pružnost
Mezi klady uplynulých dvou a půl let činnosti Evropského parlamentu, jehož chod stejně jako dalších institucí, firem a života vůbec poznamenala pandemie covid-19, vidí místopředsedkyně v rychlosti, s níž se povedlo přejít na digitální formy práce a komunikace. „Takto jsme mohli plynule pokračovat v tom, co jsem začali. Vidím to třeba na loňské přípravě rozpočtu EU nebo na prosazení covidových pasů, jež jsme dokázali zavést v historicky krátké době dvou, tří měsíců. Nejdůležitější je, že jsme si ověřili, že dokážeme fungovat v krizových podmínkách a přijímat další legislativu,“ říká Dita Charanzová.
I díky tomu byl EP podle ní ve ztížené době skutečným hlasem občanů. „Snažili jsme se, aby se nezavíraly hranice napříč Evropskou unií, aby obchodníci mohli dále plynule obchodovat. Aby kamiony nestály fronty na hranicích, aby Češi, když odjíždějí do ciziny, měli k dispozici aktuální informace z té které země,“ popisuje Charanzová.
V tomto směřování chce parlament ve zbývajícím čase do voleb v roce 2024 pokračovat. „Vidím, že tématem, které bude dále prolínat do druhého období, zůstane pandemie a otázky, které s ní souvisejí. Tedy jakým způsobem postavit na nohy ekonomiky členských států. Velkým, ne-li hlavním tématem, bude problematika ochrany životního prostředí a budování zelené ekonomiky.“
Předsednictví může vrátit Česko do hry
Tzv. green deal, jenž předpokládá přechod na klimaticky neutrální Evropu do roku 2050, považuje Dita Charanzová za klíčový bod pro už zmíněné předsednictví České republiky v Radě EU. „Mám na mysli oněch 12 legislativních návrhů, ať už se týkají životního prostředí obecně. Jde například o zákaz prodeje spalovacích motorů, biodiverzitu, to jsou věci, které bude české předsednictví řešit,“ očekává místopředsedkyně.
Speciální příležitost vidí v agendě, jíž se dlouhodobě sama věnuje. „Coby člověk, který se dlouhodobě věnuje obchodní politice a vyjednávání smluv se třetími zeměmi, v této oblasti moc ambicí Francouzů nevidím. Takže si myslím, že právě toto by se mohlo stát tématem, které vrátí Česko do hry. Je třeba sjednávat pro domácí podniky a exportéry dohody se třetími zeměmi a vnést do Evropy náš hodně liberální pohled na obchodní dohody. Tato škála je široká,“ podtrhuje Dita Charanzová.
Dalšími okruhy, v nichž by se mohla předsedající republika profilovat, vidí europoslankyně příspěvek ke zklidnění vyhrocené situace na východní hranici EU. V tomto směru může Česko uplatnit zkušenosti ze spouštění projektu Východního partnerství v roce 2009, kdy šéfovalo EU poprvé. „Další oblastí, která se nabízí, jsou naše dobré vztahy s USA a šance, že by se povedlo zintenzívnit transatlantické vazby s celou Evropskou unií,“ dodává Dita Charanzová.
