Kdo ovládá pracovní právo, je o krok napřed

Ano, jde o Zákoník práce. Oficiálně jde o zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Řečeno srozumitelněji, jde o nejdůležitější právní normu na trhu práce. Upravuje právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a stanoví jejich práva i povinnosti.

Na správné pochopení, výklad a aplikaci Zákoníku práce dbají také na Vysoké škole CEVRO. Tam v tomto akademickém roce otevřeli nový bakalářský studijní program Pracovní právo a personalistika. Zákoník práce přitom v těchto týdnech prochází novelizací v parlamentu, což s napětím sledují nejen studenti, ale i pedagogové. Mezi nimi je také garant programu, uznávaný právník a člen Legislativní rady vlády, prof. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.

Pane profesore, v jaké fázi schvalovacího procesu se novela Zákoníku práce nachází?

Návrh novelizace Zákoníku práce je v Poslanecké sněmovně, kde čeká na projednání v prvním čtení.

Proč to trvá tak dlouho? Kdo nebo co zdržuje tento proces?

Zákoník práce je předpisem s celospolečenským dopadem. Na jedné straně se týká hospodářských zájmů, na druhé straně sociálních a mzdových zájmů zaměstnanců. Přitom má dopad na miliony lidí. Projednání takové normy v legislativním procesu nějakou dobu trvá. V této chvíli však už návrh od léta pouze čeká na zahájení projednávání. To je zbytečné a škoda. Patrně to způsobilo nahromadění velkého množství zákonů, které rovněž čekají na projednání.

Je možné, že se novela schválí tak, aby platila od nového roku?

Od 1. ledna 2025 novela účinná určitě nebude. Spíše se počítá s datem 1. dubna 2025. Pevně ale věřím, že schválena bude. Byla by škoda, kdyby k projednání nedošlo. Jedna věc je dosažení shody na obsahu novely a její rozsah, ale pokud by se projednávání ani nezahájilo, bylo by to legislativní selhání.

Jak hodnotíte kvalitu navrhované novely jako renomovaný odborník?

Po legislativní stránce odvedli legislativci z Ministerstva práce a sociálních věcí velmi slušnou práci. Obsah návrhu podle mého názoru přináší převážně pozitivní prvky, zejména snahu o větší flexibilitu v oblasti ukončování pracovního poměru. Tato oblast nedoznala změn více než 20 let, přestože pracovní prostředí, trh práce i očekávání zaměstnavatelů a zaměstnanců se výrazně proměnily. Na druhou stranu návrh v dobré víře obsahuje některé prvky ochrany osob pečujících o děti, které však byly realizovány v rozporu s pojetím pracovního práva.

Jaké jsou největší třecí plochy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci?

Jednou z hlavních oblastí sporu je ukončování pracovního poměru – například debaty o jiném běhu výpovědní doby, jejím zkrácení pro klíčové důvody, nebo dokonce možnost výpovědi bez uvedení důvodu.

Jaké změny přináší novela v oblasti výpovědní doby?

Zákon nově odstartuje běh výpovědní doby už doručením výpovědi, nikoliv až od prvního dne následujícího měsíce, jak jsme byli dosud zvyklí. Tím se zkrátí doba mezi doručením výpovědi a skončením pracovního poměru. U výpovědních důvodů, jako jsou neuspokojivé pracovní výsledky nebo závažné porušení pracovní kázně, se výpovědní doba zkrátí na jeden měsíc. Oproti stávajícímu stavu tak může pracovní poměr skončit za 30 dní místo 61 až 92 dní. To je výrazné zkrácení.

Chystaná novela mění také délku zkušební doby. Jak konkrétně?

Ano, délku zkušební doby bude možné sjednat na delší období – až čtyři měsíce pro běžné zaměstnance a osm měsíců pro vedoucí zaměstnance. Zkušební doba se dále ze zákona prodlouží o celodenní překážky v práci nebo čerpání dovolené. To v praxi znamená, že zkušební doba může být velmi dlouhá. Zákon navíc nově uvádí, že se prodloužení bude počítat podle pracovních dnů, nikoliv kalendářních dnů. Při flexibilním rozvrhování pracovní doby nebo samorozvrhování směn zaměstnancem by tak do poslední chvíle nemuselo být jasné, kdy zkušební doba skončí.

Jak se novela dotkne zaměstnanců na rodičovské dovolené?

Návrh má garantovat zaměstnancům, kteří se vracejí z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte, návrat na původní pracovní pozici a původní místo. Je to sice pěkná ochrana, ale iluzorní. Všichni víme, že po návratu má z pohledu Zákoníku práce zaměstnavatel právo přidělovat zaměstnanci práci podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, tedy většinou daleko širší. Ochrana původního místa tak může skončit už druhý den po návratu. Stejně tak není dobře řešen souběh rodičovské dovolené s možností nového zaměstnání u téhož zaměstnavatele na tutéž práci v dalším pracovním poměru nebo na základě dohody. Možnost přivýdělku při rodičovské dovolené všichni podporujeme, ale toto řešení není vhodné. Mít dvě současná zaměstnání u téhož zaměstnavatele na tutéž práci není správné. Mělo se to řešit jedním pracovním poměrem, který by umožňoval kombinaci rodičovské dovolené a práce.

Budou moci zaměstnanci dostávat výplatu v cizí měně?

Zákon přichází s možností sjednání výplaty mzdy v cizí měně, pokud se na tom obě strany dohodnou a zároveň existuje tzv. cizí prvek. To znamená, že je zaměstnanec cizinec, nebo vykonává práci v cizině, bydlí tam, nebo tam plní vyživovací povinnost. Takovou měnou nemusí být jen euro. Může být dohodnuta jakákoliv měna, k níž Česká národní banka vyhlašuje devizový kurz.

Na brigádě o letních prázdninách by si nově mohli přivydělávat i čtrnáctiletí s písemným souhlasem rodičů. Počítá s tím novela i nadále?

Ano, návrh to stále obsahuje. Je to možná dobře míněné, ale přináší to mnoho pochybností. Má se to týkat pouze letních prázdnin, kdy zaměstnavatel bude přidělovat pouze lehké práce, které nebudou odporovat vzdělávání ani morálnímu rozvoji dítěte. Zároveň musí tyto práce odpovídat volní vyspělosti dítěte. Bude vyžadován písemný souhlas zákonného zástupce a absolvování vstupní lékařské prohlídky. Problémem ale může být odpovědnost dítěte při práci, a to jak vůči zaměstnavateli, tak vůči třetím osobám. Zákoník práce zde emancipuje dítě více, než je běžné v jiných předpisech. Rozsah práce je stanoven na maximálně 7 hodin denně a 35 hodin týdně.

Je v novele ještě něco, co rozhodně stojí za zmínku, ať už jde o kontroverzní záležitost, nebo naopak velké pozitivum pro zaměstnance?

Novela zjednodušuje elektronické doručování mzdového a platového výměru, což je pozitivní krok. Dále umožňuje zaměstnancům, kteří nemohou dlouhodobě vykonávat práci kvůli zdravotní nezpůsobilosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, snadněji dosáhnout zákonné peněžité kompenzace. To jsou rozhodně změny pozitivní.

Na Vysoké škole CEVRO od letoška nově nabízíte studijní program Pracovní právo a personalistika, jehož jste garantem. Na co při výuce kladete největší důraz?

Celý studijní program zaměřujeme na oblast lidských zdrojů a personální práci u zaměstnavatelů. Snažíme se skloubit pracovní právo s personalistikou, a to jak v soukromé sféře, tak například ve služebních poměrech. Velký důraz klademe na komunikaci a práci s lidmi.

Jak připravujete studenty na neustálé změny například právě v Zákoníku práce, aby byli v praxi stále v obraze?

Studijní program je profesně zaměřený, s důrazem na praxi. Změny v této oblasti jsou běžné a svět práce se neustále vyvíjí. Naši studenti často říkají, že je právě tato dynamika baví. Díky aktuálním změnám se rychle dostávají do problematiky oboru a mají možnost se během krátké doby profesně vypracovat. Vyučující jsme vybírali tak, aby byli blízko zdrojům informací a dokázali studenty jako první informovat o aktuálním vývoji i o zahraničních trendech v oblasti zaměstnávání.