Souhrnná zpráva byla v pondělí 9. května, v tradiční Den Evropy, předána předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsolaové, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a prezidentovi Francouzské republiky Emmanuelu Macronovi (za Radu EU) na závěrečné akci ve Štrasburku.
Za přísných bezpečnostních opatření, která postihla okolí sídla Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku včetně městské hromadné dopravy, se na alsaské adrese sešli všichni, kteří měli na starosti hladký, věcný a zejména obsažný průběh Konference o budoucnosti Evropy. Čili speciálního projektu, který propojil politiky na unijní a národní úrovni s občany členských zemí. Slavnostní finiš konference se odehrál na den přesně na stejném místě jako její start před rokem. Záměrem bylo načrtnout cestu, kterou by se měla EU v přítomnosti a blízké budoucnosti ubírat.
Jednoduše řečeno, občané chtějí Evropskou unii, která bude založená na rovnosti a sociální spravedlnosti – takovou, která je lídrem v boji proti klimatickým změnám, a schopnou přijímat rychle opatření, na nichž bude shoda mezi evropskými občany.
„Nemůžeme brát demokracii jako něco jednou provždy dané. Jistě, konference nebyla dokonalá, nicméně během tohoto procesu jsme se snažili adaptovat na nové věci, jimž je Evropská unie vystavena,“ shrnula chorvatská místopředsedkyně Evropské komise pro demokracii a demografii a místopředsedkyně konference Dubravka Šuicová. Celá závěrečná zpráva ZDE.
Další místopředseda konference, někdejší belgický premiér a současný europoslanec Guy Verhofstadt přirovnal průběh dvanáctiměsíční debaty sestávající z rokování občanských a národních panelů nad čtyřmi tématickými okruhy a z jednání příslušných plenárních zasedání nad shromážděnými podněty k manželskému trojúhelníku. „Byl to boj, který ve výsledku ukázal, že Evropa musí být ještě integrovanější, demokratičtější a akceschopnější,“ uvedl. Přehled hlavních návrhů a dílčích doporučení ZDE.
Metsolaová: Musíme více naslouchat než
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová připomněla, že EP bude bojovat za lepší, silnější a férovější Evropu. „Musíme více naslouchat než hovořit. Toto se musí dít s celým projektem, po celé EU, ve městech i vesnicích,“ naznačila s poukazem na skutečnost, že v další fázi bude velmi důležité, nakolik se Unii a jejím elitám povede uvést podněty z konference do praxe.
Existují náznaky, že by doporučení mohla vést až ke změně platných smluv o EU. „Nemůžeme otálet. Jsou tu otázky, které nesnesou prodlení. Potřebujeme společnou obrannou politiku, platí to dále pro energetiku, v níž jsme závislí na autokratech,“ zmínila Metsolaová. Dalšími prioritami je boj proti změnám klimatu, v němž chce být Evropa průkopníkem, zlepšení zdravotní péče a vylepšení ekonomického modelu s důrazem na zaměstnanost. „Platí to i pro migraci. Toto je naše chvíle,“ dodala.
Von der Leyenová: Nemožné neexistuje
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová úvodem svého vystoupení předeslala, že nemožné neexistuje. „Tato konference nám ukázala, že občané nejsou ochotni tolerovat, aby Evropa ustrnula. Chtějí se poučit z minulosti, mít lepší, sociální a udržitelnou Evropu. Jde o vizi, která pomůže zlepšit náš každodenní život.“
Příslibem může být například lepší vzduch a kvalitnější potraviny. „Nyní je čas, abychom dosáhli výsledků. V době pandemie jsme zajistili miliony vakcín, máme závazné balíčky pro obnovu ekonomiky, pro klimatickou neutralitu, digitalizaci, podporu malých a středních podniků. Žádná z těchto věcí nebyla součástí stávajících smluv,“ řekla předsedkyně. Připustila, že by v tomto duchu mohla být upravena i existující legislativa. „Jednomyslné hlasování se v současnosti přežilo,“ řekla von der Leyenová, jejíž úřad se podle ní vynasnaží, aby byly myšlenky obyvatel opravdu uvedeny do života.
Macron: Ať se sejde konvent
Znovuzvolený francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země předsedá do konce června Radě Evropské unie, zmínil historický uděl, jež pro Paříž aktuální vedení.
Společenství znamená. „Hraje se o Evropu silnější a svrchovanější, Unie musí překonat současnou etapu a přejít do nové fáze,“ prohlásila hlava druhé největší evropské mocnosti. „Konference byla spuštěna před rokem, v trochu jiném kontextu, ve světě jednoty a bratrství. Nyní bojujeme o naši demokracii, jde o reflexi společné budoucnosti. Některé návrhy mohou být aplikovány ihned, jiné musí jít svou cestou,“ nastínil.
EU zosobňuje podle Macrona víru a naději v budoucnost. „Jsme nadále odhodláni podporovat Ukrajinu, její lid a prezidenta, ve jménu svobody a naděje. Musíme využít našich kapacit, abychom bránili sami sebe a naše hodnoty. A přemýšlet o novotách: třeba se musíme odstřihnout od fosilních paliv. Náš kontinent musí být ekologickou velmocí. Neméně důležitá je potravinová nezávislost,“ vylíčil prezident.
Rýsující se institucionální reformu má posoudit konvent EU, s nímž má evropské společenství zkušenosti z let 2002 až 2003, kdy se diskutovalo o možné Ústavě pro Evropu. Scházet by se mohl od června. „Musíme být maximálně pragmatičtí a efektivní. Pojďme generalizovat hlasování kvalifikovanou většinou u důležitých politických témat, pokusme se být solidárnější a vyjasnit si naše směřování,“ apeloval v závěru své řeči Emmanuel Macron.
Český pohled na věc
Klíčové návrhy na další aktivity EU vyplynuly z diskuzí občanů v rámci evropských a národních panelů. Jejich zástupci z jednotlivých zemí vystoupili přímo v sále v převážně osobně laděných proslovech, v nichž představili sebe, svou zemi a důvod, proč se do Konference o budoucnosti Evropy zapojili. Jednu z tématických skupin představil student Matouš Bělohlávek, český účastník panelu s názvem.
„Evropská demokracie/Hodnoty a práva, právní stát, bezpečnost“. Ten se zabýval například volbami, pocitem, že se zvolení zástupci Unie vzdalují těm, kdo je zvolili, stejně jako svobodou sdělovacích prostředků a dezinformacemi. „Jsem v tomto směru optimista, věřím, že budoucnost prosadí to, co si přejí lidé, a to, co vzešlo od politické reprezentace. Protože obojí v závěrečné zprávě existuje,“ řekl Bělohlávek.
Slavnostní akt ve Štrasburku zhodnotila i přítomná česká místopředsedkyně Evropského parlamentu, europoslankyně za ANO a členka jedné z pracovních skupin pléna konference Dita Charanzová. „Jasně mi z toho všeho vyplývá politická vůle, úsilí, aby slova nezůstala na papíře. Prezident Francie dal jasně najevo, že významné změny nelze udělat bez zásahů do smluv o EU. Pokud chceme EU zreformovat, musíme změnit smlouvy. Začíná silný politický proces, který spustili občané a v němž by měl pokračovat zmíněný konvent,“ uvedla Charanzová.
Slavnostní atmosféra akce byla podkreslena nápisem #TheFutureIsYours na pódiu před řečnickým pultem, batoletem s datem narození 9. května 2021 (den oficiálního startu Konference o budoucnosti Evropy), Beethovenovou Ódou na radost, tedy hymnou EU a Rady EU, v podání zpívajících občanů Evropské unie. Takový byl Den Evropy 2022, jímž byla ukončena první fáze masivní diskuse napříč kontinentem. Čas ukáže, nakolik se povede odhodlání přetavit v činy. V každém případě nás čeká rozjezd druhé, „zaváděcí“ etapy. Slovo „nás“ je tu víc než na místě. Prvního července se ujímá předsednictví v Radě EU Česká republika. Evropská komise má v úmyslu předložit scénář dalšího postupu včetně konkrétních opatření v září.
Libuše Bautzová, Igor Záruba
