V těle zdravého člověka se nachází přibližně 3-3,5 litrů krevní plazmy, což odpovídá cca 5 % celkové tělesné hmotnosti. Většinu této tekuté složky krve tvoří voda, zbylou část hormony, vitamíny, minerály, plazmatické bílkoviny a další organické látky a anorganické soli. Využívá se k výrobě život zachraňujících léků a nelze ji získat jinak než odběrem od dárců. Dobrovolníků, kteří pravidelně navštěvují nemocnice odběrná centra, je u nás naštěstí dostatek. Česko lze bez nadsázky označit jako plazmovou velmoc. Dárců je tolik, že se přebytek plazmy dostává i do jiných evropských zemí, kde naopak se naopak potýkají s dlouhodobým deficitem.
O darování plazmy je mezi Čechy velký zájem. Z údajů Společnosti pro transfuzní lékařství vyplývá, že v Česku „přebývá“ zhruba 50 tisíc dárců krevní plazmy. Ročně jich do nemocnic a specializovaných center dorazí kolem 120 tisíc a za každý odběr si odnáší úhradu výdajů ve výši do 700 Kč. Ročně, při frekvenci jedné návštěvy každých 14 dní, si tímto způsobem přilepší až o 23 100 Kč. Tzv. bezpříspěvkoví dárci si mohou dárcovství odečíst z daní, a to až o 3000 Kč za každý odběr, nejvýše pak do 15 % z celkového základu.
Odebraná plazma putuje do zahraničí, kde se zpracovává a následně se její část vrací v podobě léčiv, která se využívají např. při léčbě osob s popáleninami, po autonehodách, ale také pacientů trpících poruchami srážlivosti krve nebo oslabeným imunitním systémem. Většinu plazmy od českých dárců nakonec využijí ostatní státy EU. Nedostatek se týká zemí, kde je plazmaferetický program v privátní sféře výrazně regulován či zcela zakázán. Liberální přístup je v unii spíše ojedinělý (kromě České republiky Evropu zásobují také Německo, Maďarsko a Rakousko), a tak se chybějící plazma dováží z USA.
Dobrý skutek, volno v práci a kontrola zdravotního stavu
Mnohé dárce žene do nemocnic a odběrných center vidina finančního přilepšení. Peníze však rozhodně nejsou jedinou motivací – hlavním důvodem zůstává touha po pomoci ostatním. Každý odběr může, a to zcela bez nadsázky, zachránit něčí život. Dárci mají navíc nárok na den pracovního volna a leckdy i zajímavé benefity ze strany pojišťoven – například slevy na produkty pro zdraví, proplacení nákladů na očkování či stomatologické zákroky. Výjimkou nejsou ani bonusy na pořízení zdravotnických pomůcek, jako jsou kontaktní čočky a dioptrické brýle.
Odběr krevní plazmy je bezbolestný, jen se trochu táhne
Na co by se měl připravit zájemce o dárcovství krevní plazmy? Vezměme to popořadě. Dárcem se může stát každá zdravá osoba ve věku 18 až 65 let s hmotností nad 50 kg a s platným zdravotním pojištěním a alespoň dlouhodobým pobytem v ČR (občanství podmínkou není).
Naprosto zásadním kritériem je zdravotní způsobilost. Dárce nesmí být závislý na alkoholu nebo jiných návykových látkách a zároveň se neléčit s cukrovkou, hemofilií či jinou poruchou srážlivosti krve, kardiovaskulárním onemocněním, epilepsií, žloutenkou typu B nebo C, a některými dalšími chorobami včetně pohlavních chorob.
Krátkodobě mohou zájemce o darování krevní plazmy vyřadit akutní projevy alergie, viróza nebo chřipka, nedávné očkování či trhání zubu. S půlroční pauzou pak musí počítat ženy po porodu a lidé, kteří podstoupili operaci, transfuzi, aplikaci piercingu nebo se nechali tetovat.
Poté, co je dárce uznán jako způsobilý (tzn. vyplní dotazník a absolvuje základní vyšetření), následuje samotný odběr. Během bezbolestného procesu, který trvá zhruba 40-60 minut, může odpočívat, poslouchat hudbu, číst si nebo si povídat s ostatními dárci. Přibližně půl hodiny po odběru by měl dárce odpočívat, doplnit energii kouskem ovoce nebo sladkostí, a až poté usednout za volant.
