Česká republika se jako člen Evropské unie zavázala snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. To však znamená zásadní transformaci – přechod od fosilních paliv k čistým zdrojům energie. Dosavadní vývoj ale naznačuje, že cesta k těmto cílům bude náročná: až 91 % respondentů v tuto chvíli neuvažuje o změně typu energie pro topení, vaření či ohřev vody. Obávají se totiž, že takový krok povede k růstu cen energií. Nejvíce se bojí muži (48 %) a starší věkové kategorie (45 %).
V současné době topí plynem, uhlím nebo dřevem v lokálních topeništích polovina českých domácností. Na centrální vytápění, které pochází především z výtopen na fosilních paliva, funguje dalších 30 % domácností. Většina (52 %) respondentů přitom považuje Českou republiku za středně až těžce ekologicky znečištěnou (44 % uvádí, že je životní prostředí v Čechách středně znečištěno, 33 % pak uvádí lehké znečištění, 8 % uvádí těžké znečištění, trochu více to tvrdí ženy (10 %) a lidé ve věkové kategorii 24-36 (9 %).
Mladí a zelení. Starší generace se do dekarbonizace příliš nehrne.
Podporu pro odběr zelené energie projevilo jen 24 % respondentů ve věkové kategorii 15–24 let. Starší generace se však k této změně staví spíše zdrženlivě. Plánovaná změna typu energie je aktuální hlavně mezi vysokoškoláky (12 %), přičemž nejčastěji zvažují instalaci fotovoltaiky (15 %), přechod na plyn (13 %) nebo elektrické zdroje (10 %). „Snížení emisí budov je klíčovou součástí evropského Green Dealu pro boj s klimatickou změnou. V Česku však podle Asociace podniků topenářské techniky nadále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, přestože jsou od 1. září zakázány. Postoj českých domácností naznačuje, že cesta k dekarbonizaci je teprve v začátcích a ochota změnit tento stav je nízká,“ říká Zdeněk Kubena, ředitel výzkumu KNOWLIMITS.
Zdeněk Kubena, hlavní analytik a ředitel výzkumu KNOWLIMITS
Zatímco muži a lidé ve věkové kategorii 55-69 let považují přechod na alternativní zdroje energie za méně důležitý, vyšší prioritu tomuto kroku přisuzují ženy, respondenti ve středním věku (25-44 let) a lidé z vyšších socioekonomických skupin. Přesto je při výběru dodavatele pro spotřebitele klíčová především cena, její fixace, jasné smluvní podmínky a historie dodavatele, zatímco původ energie a environmentální aktivity hrají jen okrajovou roli.
Odkaz na celou studii zde: https://bit.ly/Vyzkum-Dekarbonizace-domacnosti
