„Celkově architektura a koncepty interiérů kanceláří jako pracovních prostor prošly v posledních letech poměrně překotným vývojem,“ říká hned na úvod rozhovoru Ing. Arch. Adam Cifra, architekt DELTA Slovensko. „Ze strohých fádních prostor se stávají vzdušné rozmanité open space místnosti, které již nejsou přeplněny kancelářským nábytkem a nadměrným počtem stolů a skříní. Zařízení je vybíráno velmi promyšleně tak, aby mělo flexibilní využití, které není omezující. Prosazujeme nábytkové sestavy, které dávají možnost například modulárního přeskládání a to včetně zařízení v zasedacích a konferenčních místnostech.“ Dobrým příkladem může být administrativní budova Ekom ve slovenských Piešťanech, která sebou navíc nese EKO prvky architektury jak interiéru, tak exteriéru.
„Obecně méně nábytku, větší prostor a více relaxačních a odpočinkových prvků jsou parametry, které často připomínají svou atmosférou spíše zařízení našich obývacích pokojů v domě. Velmi populární jsou nyní v koncepcích kancelářích tzv. power nap,“ říká Juraj Bačkor, architekt mnoha projektů pro DELTA Česká republika, mimo jiné aktivní člen Architecture Competence Centre DELTA a doplňuje komentář tím, že z jeho pohledu hraje kromě opouštění od uniformního a universálního prostředí směrem k pestrému a živému řešení zcela neopomenutelnou roli trio: denní světlo, čerstvý vzduch a akustika. Zároveň jedním dechem dodává, že právě toto trio je velmi úzce napojeno na propracovanou technologii a inteligentní řízení administrativních budov, které lze snadno ovládat dle individuálních potřeb jednotlivců v kancelářích a smysluplná aktivace těchto technologií je znakem promyšleného designu a rozhodně bonusem pro investora. Na druhou stranu však Bačkor upozorňuje na fakt, že čistě technický přístup k prostoru není optimální. Inteligentní budova totiž vyžaduje také inteligentního uživatele, k čemuž směřují i nové požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Ty do velké míry odrazují od nadužívání například klimatizace. Jednoduše řečeno, pokud je mi zima, vezmu si svetr místo zapnutí klimatizace.
Koncepty klientovi na míru
„Základem architektonického konceptu kanceláří by dnes mělo být vytvoření zdravého pracovního prostředí, které však nesouvisí jen s ergonomií pracovních míst, dostatečnou výměnou vzduchu a tepelnou pohodou,“ pokračuje Adam Cifra. „Pokud je firma „zdravá“, kanceláře budou odrážet zdravého ducha firmy. Návrh musí být tedy výrazně ovlivněný tím, o jakou firmu se jedná, jaký kolektiv a jací lidé budou prostory využívat. Koncept je výrazně jiný, pokud se interiér řeší pro generačně rovnoměrně rozvrstvenou firmu, anebo pro mladé uživatele. Naoko designové prostory typu „google interiérů“ nemusí být vhodné a funkční. Hlavní trendy v řešení kanceláří spatřuji v konceptu řešení osvětlení, ve vytváření specifických zón anebo ve vytváření sdílených pracovních míst. Je důležité mít v prostorech různé zóny, možnost se projít, přesednout si na jiný typ sezení a podobně. Vznikají velmi oblíbené tzv. „third places“, kde mají lidé možnost si trochu oddechnout, zrelaxovat mysl, než budou pokračovat v další práci. Tento princip „third places“ možná právě COVID-19 do budoucna změní.“
Nejen na Ukrajině se silně prosazuje tzv. biofilní design
„Naši kolegové z DELTA Ukrajina byli na jaře letošního roku nominováni za kancelářskou budovu Spaces.Kyiv Maidan Plaza v ukrajinském Kyjevě na ocenění Coworking roku,“ uvádí Erik Štefanovič z DELTA Česká republika. Protože i její zástupci jsou součástí tzv. ACC týmu DELTA „Architecture Competence Centre“, který funguje napříč zeměmi, kde DELTA působí, položili jsme otázku, které nejvýraznější trendy v konceptech kanceláří registrují, také jim. Projektový manager Volodymyr Ostapenko by jako základní rys, kam směřují moderní kancelářské interiéry na Ukrajině, jmenoval biofilní design, který jednoznačně prosazuje snahu přenést přírodní prvky zvenku do interiéru. „Lidé jsou přirozeně úzce propojení se vším živým na naší planetě. Přírodu nutně potřebují, aby se cítili dobře. Problém je, že se s vývojem společnosti od přírody doslova odřezáváme. Naším cílem je přetvořit stresující prostředí na uklidňující prostor s uvolněnou atmosférou, která podpoří kreativitu, produktivitu, energii a také synergii zaměstnanců, kteří zde tráví třetinu svého běžného dne. Náš přístup k designu kanceláří vychází z faktu, že většina z nás tráví více než 90 procent dne v uzavřených místnostech, ať už doma, v kanceláři nebo v dopravě. Toto je příčina narůstajícího trendu kontroly budov z hlediska ochrany životního prostředí, neboť prostor, který nás obklopuje, významně ovlivňuje naši pohodu, náš výkon a především naše zdraví.“
Čas a prostor pro relaxaci
Velmi přesvědčivě dodává, že přinutit zaměstnance, aby seděli osm hodin na nepohodlných židlích u neodpovídajícího stolu pod umělým světlem, rozhodně není receptem na úspěch. A to platí dvojnásob zejména v této době, kdy lidé, ne softwary, budovy či výrobky dělají firmu úspěšnou. Proto je nutné přemýšlet, jak vytvářet prostředí, které spíše povzbudí k vyšší výkonnosti, než utlumí. „Mnoho firem se také přiklání k implementaci tzv. „recreational areas“, relaxačních prostor, kde si zaměstnanci mohou dát pauzu, hrát ping pong, videohry, projet se na spinneru s panoramatickým výhledem z okna či na terase, popřípadě zcela neformálně diskutovat či samostatně přemýšlet v relaxačních zónách.“
Nejen pracovní povinnosti, ale také sociální interakce
Erik Štefanovič, jednatel DELTA Česká republika, dále doplnil, že i sousední Rakušané vnímají rychle se proměňující potřeby pracovišť a flexibilně ve svých konceptech kanceláří reagují na vytváření pohody pracovního prostředí, které již nenesou jen roli prostoru pro pracovní výkon, ale stále více je třeba podporovat sociální kontakt mezi zaměstnanci, podporu jejich spolupráce nezbytné pro posun každé společnosti vpřed. „Tzv. Desk-sharing, know-how-sharing, společná tvorba a synergie na projektech jsou hlavními motivy, které se podepisují na architektuře kanceláří budoucnosti,“ uvedl Dipl. Ing. Markus Hiden z DELTA Vídeň.
Štefanovič za trend a naprosto zřejmý fakt kralující v ČR závěrem dodal, že zejména nadnárodní společnosti přikládají zdravému „office life“ stále větší význam a kalkulují s kvalitou pracovního prostředí jako s benefitem pro své zaměstnance, který si to bezesporu zaslouží. K tomuto benefitu však patří i exteriér kancelářských budov, ve kterém jednoznačně vítězí dostupnost lokality a s ní spojená nabídka služeb, obchodů, restaurací a možností stravování, relaxace spolu s bezproblémovým parkováním a velkorysými zelenými plochami v bezprostředním okolí.
