Pomocné prostředky z Evropské unie jsou rozčleněny do kategorií. „Musíme je využít do do roku 2022 ze 70 procent a do roku roku 2023 zcela. Proplaceny musí být do roku 2026. Nepůjde o dálnice a podobné záměry, které mají dlouhé schvalovací procesy, nýbrž o jednoduché projekty, které už jsou v povolovacím řízení. Jde například o nákupy technologií, prohlubování digitalizace,“ zdůraznila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková.
Tento cíl se Česko pokusí naplnit v duchu nové Hospodářské strategie, na niž MPO pracuje. „Budeme se zabývat projektem, který se bude vyvíjet. Dokument, který bude projednávat vláda, bude k restartu hospodářství. Podmnožinou strategie obnovy bude plán, jehož draft půjde v polovině října do Evropské komise. Ta chce přijímat finální plány od ledna příštího roku, do dubna je musí předložit všechny členské státy. Následovat má proces schvalování. Musíme počítat s tím, že se k těmto záměrům budou vyjadřovat i státy, které jsou čistými plátci do unijního rozpočtu,“ připomněla Jirotková.
Českomoravská záruční a rozvojová banka, jejímž úkolem je přispívat k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje, a to poskytování finančních produktů zejména v oblasti malého a středního podnikání, rozvoje infrastruktury a dalších sektorech, přijala loni novou strategii. Schválili ji státní akcionář, jmenovitě MPO, ministerstva financí a místního rozvoje. „Hlavním tématem je pomoc banky v nasměrování investic do infrastruktury. Pole působnosti se rozšiřuje v oblasti produktového portfolia,“ vypočetl předseda představenstva ČMZRB JIří Jirásek.
Do rozvoje tuzemské infrastruktury, považované za slabinu, by měli smět podle přítomných investovat všichni investoři. V minulosti se často nerozlišovalo dotační financování a příspěvky ze soukromých zdrojů, s nímž je třeba zacházet odlišným způsobem, protože pro privátní peníze musí platit princip přiměřené výnosnosti.
„Oblastí ve veřejné struktuře, kde se může přidat soukromý kapitál, je hodně. Je to o tom, že soukromý sektor umí přinést nové nápady a inovace, nová řešení. Je třeba změnit názor, že PPP projekty jsou primárně veřejnou investicí, která se přetaví do do veřejného dluhu. V oblasti investování vidím velké možnosti pro inovace,“ uvedl Filip Drapák, šéf Národního rozvojového fondu.
Podle něj nechybí v Česku peníze, ale kvalitně připravené projekty. „Veřejný sektor musí investovat do přípravy a vybudovat si kompetence, aby tyto záměry uměl řídit. Pokud to bude dělat, včetně zapojení inovací, renovací a zapojení PPP, je tady šance, že se investiční proces zkrátí. V minulosti jsme to uměli,“ podotkl Drapák.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar vyslovil přání, aby se pro všechny inovace a nápady nezapomnělo na klasickou hospodářskou politiku. „Byl bych rád, abychom uměli nalákat investory. Aby vláda odsouhlasila nějaké pobídky, hlavně pro české školství a jeho rozvoj. Využijme dostupné peníze na smysluplné věci. Nejsme finalisté, nemáme velké značky, nemáme přímý kontakt se zákazníkem. Jsme stále subdodavatelská ekonomika. I naše nízká nezaměstnanost je důsledkem toho, že máme ekonomiku, která zaměstná každého. Je tady hodně peněz, ale tato země na to není připravena,“ apeloval na přítomné Špicar.
Předseda AFI Kamil Blažek podtrhl, že veřejný sektor by neměl kanibalizovat projekty soukromého sektoru. „Dříve se PPP projekty škrtaly, šlo o složitý proces. Veřejný sektor je nutné podchytit, šel i do obtížnějších záměrů, jako je sociální struktura, kampusy. Když se tak nestane, zúží se prostor pro soukromé investice hned na samém začátku,“ řekl Blažek.
