25. dubna 2019 7:00 Lidovky.cz > PR > PR sdělení komerční

Z příchodu nových států do EU profitují jak ony samy, tak celá unie

Z příchodu nových států do EU profitují jak ony samy, tak celá unie | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z příchodu nových států do EU profitují jak ony samy, tak celá unie | foto: ČTK

Přistoupení států střední a východní Evropy, Pobaltí a Balkánu k Evropské unii obsahovalo od začátku jistý příslib: že se nováčci časem dostanou na životní úroveň zemí zakládající patnáctky.

Patnáct let od doby, kdy Unie prožila největší posílení při příchodu České republiky, Maďarska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Malty, Polska a Slovenska a následně do svých řad přibrala Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko, se tato očekávání z větší části naplnila. Potvrzuje to studie Generálního ředitelství DG ECFIN a Evropského politického centra (EPSC), kterou představili na konferencích „15 let poté: Rozšíření v roce 2004 – pohled nazpátek, pohled kupředu“. Obě akce se konaly začátkem dubna ve Vídni a v Bratislavě.

Klíčem k ekonomickému dorovnání se stal vstup postsovětského bloku a dalších aktérů na jednotný evropský trh. „Tento krok vytvořil nové byznysové příležitosti, přitáhl do nových států velké množství kapitálu a usnadnil jejich zapojení do globálních dodavatelských řetězců. Někdejší značný odstup se rychlým tempem zmenšil,“ stojí ve studii.

Pro 11 nově příchozích zemí (bez Malty a Kypru) platí 11 trendů, píše se dále v analýze. Zaměřují se na nejdůležitější počiny a dokládají příběhy úspěchů mezi lety 2000 a 2018. Česká republika zaujímá v těchto statistikách přední místa.

1. Zvýšení životní úrovně

Od roku 2000 do současnosti stoupl HDP v přepočtu na hlavu v nových členských státech o 250 procent, zatím nárůst v celé EU činil „pouze“ 50 procent. Všechny země, které se připojily k EU v roce 2004, již překročily 70% průměru EU. Česká republika se v roce 2000 blížila necelým 15 tisícům eur za rok, loni se dostala nad 25 tisíc eur a vede aktuální pořadí před Slovinskem.

2. Růst produktivity práce

Tento ukazatel stoupl ve sledovaném období v nových zemích v průměru dvakrát více v porovnání s celou EU. Měřeno HDP na odpracovanou hodinu zvýšila se produktivita práce v Česku od roku 2000 ze zhruba
30% úrovně EU28 na jednu polovinu.

3. Vyšší mzdy

Nominální odměňování zaměstnanců se výrazně přiblížilo unijnímu průměru, největší pokrok zaznamenaly státy v Pobaltí. S příchodem 21. století se reálné příjmy v nových státech zvedly o 50 procent oproti 10 procentům v původní EU-15. I tady je Česká republika mezi nováčky „trojkou“, opět s příznačným nárůstem mezd.

4. Zapojení do trhu práce

Míra zaměstnanosti se rapidně zvýšila jak ve starých, tak nových členských zemích. Zapojení na trh práce je u poloviny nováčků z roku 2004 včetně České republiky nad průměrem EU.

5. Úroveň vzdělání

Podíl osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním se jasně zvětšil. Většina nových států se blíží průměru EU, pobaltské státy dokonce evropský průměr převyšují. V tomto ukazateli spadá Česká republika do závěrečné části pelotonu, je pod průměrem Unie a za ním jsou pouze Slovensko a Rumunsko.

6. Konkurenceschopnost

Schopnost konkurovat ostatním se výrazně zlepšila po překonání nedávné finanční a hospodářské krize, v posledních letech však u některých opět polevila. Konkurenceschopnost Česka se od roku 2007 zvýšila a je druhé za Estonskem, blízko průměru EU.

7. Kvalita správy veřejných záležitostí

V tomto ukazateli, který se měří na stupnici od -15 do +15, je Česká republika rovněž „dvojkou” za Estonskem a nad unijním průměrem. S výjimkou Maďarska a Slovinska se kvalita vládnutí ve všech nových státech od roku 2000 zlepšila, v EU v tomto období stagnovala. .

8. Věda, výzkum a inovace

Výdaje na vědu a výzkum coby podíl na HDP se zvýšily téměř ve všech nových zemích, v ČR ze zhruba 1,1% HDP v roce 2000 na 1,7% v roce 2017. O plošné vylepšení tohoto faktoru se mimo jiné zasloužily evropské programy Horizont a COSME. Ve výdajích na R&D v přepočtu na HDP je Česká republika druhá za Slovinskem, v průměru ale EU vydává na vědu a výzkum stále více.

9. Digitální dostupnost

Domácnosti jsou připojeny k internetu mnohem více než kdykoli v minulosti, v nových členských státech se míra připojení pohybuje plus minus kolem 80 procent domácností. Česko patří v této disciplíně k lídrům.

10. Otevřenost obchodu a integrace do evropských dodavatelských řetězců

Využití nových obchodních příležitostí spojených s příchodem na jednotný trh a podpisy nových obchodních dohod se třetími zeměmi začlenily nové členské státy do globálních struktur, této situaci odpovídá míra otevřenosti jejich trhů. Otevřenost české ekonomiky měřená podílem zahraničního obchodu na HDP se zvýšila od roku 2000 více než o polovinu

11. Přísun přímých zahraničních investic

Od roku 2008 se zahraniční investice vyšplhaly nad 50 procent HDP. Česko je třetí s dvoutřetinovým podílem zahraničních investic na HDP.