24. listopadu 2017 6:32 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Praha sklobetonová. Hustá síť pasáží a polyfunkční paláce

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Čistota, elegance, moderní provoz – hlavní atributy pasáže Bondy (dnes známé... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čistota, elegance, moderní provoz – hlavní atributy pasáže Bondy (dnes známé... | foto: PAVEL HROCH

Pražské centrum oplývá prostory, které bychom mohli nazvat městy ve městě. Hustá síť pasáží – o nich je řeč – se rozprostírá zejména na Václavském náměstí, Národní třídě a na Příkopě. Všude tam, kde od počátku dvacátého století rostly moderní polyfunkční paláce.

Některé už bohužel zanikly, jiné můžeme obdivovat dodnes. Přijměte pozvání na procházku po čtyřech nejzajímavějších pasážích z období první republiky.

Pasáž nazývaná U Stýblů prochází konstruktivistickým palácem na Václavském náměstí 28. Moderní železobetonovou stavbu navrhl v letech 1927–1929 respektovaný pražský architekt Ludvík Kysela (1883–1960), bratr známého výtvarníka Františka Kysely. Jak bylo pro tehdejší dobu typické, plnil dům řadu funkcí. Kromě bytů a kanceláří v něm byly situovány také restaurace, kavárny, obchody, kino, a dokonce i divadelní sál.

Sklobeton, ocel, keramika. Pasáže U Stýblů (Alfa), Živnostenské banky (dnes ČNB), Bondy (Černá růže) a Broadway (Sevastopol) patří dodnes k nejmodernějším v Praze, ač vznikaly už ve 20. a 30. letech minulého století.
Sklobeton, ocel, keramika. Pasáže U Stýblů (Alfa), Živnostenské banky (dnes ČNB), Bondy (Černá růže) a Broadway (Sevastopol) patří dodnes k nejmodernějším v Praze, ač vznikaly už ve 20. a 30. letech minulého století.

Z Václavského náměstí vede velkoryse navržená pasáž do nádvoří za domem, směrem ke vstupu do Františkánské zahrady. Pasáž na výšku dvou pater je v horní partii prosklená. Ústí do ní obchody a v patře okna někdejší restaurace a kavárny. Do nejširší partie umístil architekt kiosek, který zde stojí dodnes a je v něm hodinářský obchůdek. Původní kostičková keramická dlažba se bohužel nedochovala, ta současná pochází ze 60. let.

Pamětníci znají pasáž spíše pod jménem Alfa, což byl název populárního biografu, který byl na konci šedesátých let – jako vůbec první v Praze – vybaven zařízením na promítání 70milimetrových filmů. Dnes prostor čeká, stejně jako celý palác, na rekonstrukci a k někdejšímu lesku mu zatím mnoho chybí.

V letech po druhé světové válce vznikla kolmo k pasáži U Stýblů – v bývalém paláci České banky – pasáž Světozor, a to podle návrhu architekta Jaroslava Fišera. Ta ústí do Vodičkovy ulice.

Jednou z nejimpozantnějších funkcionalistických staveb – byť poněkud skrytou – je pasáž Bondy, známá dnes jako Černá růže. Vchází se do ní průchodem ve stejnojmenném domě v ulici Na Příkopě 12, který navrhl architekt Jindřich Frenzl v polovině 19. století. Na přelomu dvacátých a třicátých let století minulého pak do dvora domu přistavěl třípatrovou železobetonovou konstrukci, zaklenutou sklobetonovou valenou klenbou, známý architekt Oldřich Tyl (1884–1939), spoluautor Veletržního paláce v Holešovicích. Vznikla tak pasáž, která se láme v pravém úhlu a směřuje do Panské ulice 4, kde je zaústěna do Tylova moderního, konstruktivistického domu.

Působivé detaily

Pasáž Bondy je asi nejpůsobivějším dílem svého druhu. Unikátní je už svým objemem, ale vyniká i řadou velmi působivých detailů. Patří k nim ochozy ze sklobetonu (část je dokonce tvořena skleněnými tvárnicemi v ocelovém roštu), skleněná zábradlí se subtilní ocelovou konstrukcí, skleněná madla dveří nebo kulovitá svítidla z bílého skla. Dalo by se říci, že celé dílo je vlastně reklamou dvou českých exportních výrobků – skla a oceli. 

Sklobeton u nás vyráběla firma Verlith, která ho pak s velkým úspěchem vyvážela do celého světa. Novodobým prvkem jsou jen eskalátory, které dnes usnadňují přístup na ochozy s obchody. Citlivou rekonstrukci prostoru navrhlo studio ADNS. Tento architektonický a technický unikát bohužel poněkud doplácí na to, že Panská ulice není příliš frekventovaná, a tak obchody na horních ochozech pasáže trpí malou návštěvností.

Kruhové světlíky

Další moderní pasáž propojuje ulici Na Příkopě 31 s paralelní Celetnou 38. Nachází se ve funkcionalistické budově, kterou v roce 1936 navrhli architekti Bohumír Kozák (1885–1978) s Antonínem Černým (1896–1976) pro pojišťovnu Assicurazioni Generali a Moldavia Generali. Pasáž se dnes opět jmenuje Broadway (v totalitní éře byl takový název ovšem zapovězen a nesla jméno Sevastopol, podobně jako populární kino). I zde najdeme řadu skvělých detailů – tvarově složité sklobetonové klenby nebo kruhové světlíky, přisvětlující obchody po stranách. Dále keramické dlažby, neonové trubice osvětlení, madla a rámy dveří z chromové oceli nebo půlválcové domovní vstupy na obou koncích pasáže. Oba architekti navrhli i dům do Celetné ulice, opět s travertinovým obkladem průčelí.

Sklobeton, ocel, keramika. Pasáže U Stýblů (Alfa), Živnostenské banky (dnes ČNB), Bondy (Černá růže) a Broadway (Sevastopol) patří dodnes k nejmodernějším v Praze, ač vznikaly už ve 20. a 30. letech minulého století.

Dalším funkcionalistickým skvostem je pasáž, jež prochází bankovním palácem, který se nachází hned naproti v ulici Na Příkopě 24–28. Reprezentativní budovu ve stylu moderního klasicismu s žulovou fasádou si původně v letech 1929–1939 postavila Živnobanka, dnes v ní sídlí Česká národní banka. Autorem stavby je architekt František Roith (1876–1942). Prostor pasáže je – jako v předchozích případech – zaklenut valenou klenbou ze sklobetonu. Obchody jsou tentokrát jen po jedné straně, druhou oživují výklady. Východ ústí do objektu bývalé Plodinové burzy na Senovážném náměstí.

Čtyři pasáže, které jsme dnes navštívili, důstojně navázaly na ty starší, jež vznikly v palácích Lucerna, Koruna, U Nováků nebo v Šupichových domech. Nápaditým užitím sklobetonu se podařilo přivést do nich denní světlo a vytvořit v nich před nepohodou chráněné nákupní prostory i místo pro setkávání v kavárnách, restauracích a barech. Některé další pasáže v nedávné době bohužel zanikly – škoda je především těch, které procházely paláci Praha, Baťa nebo Hvězda.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 1Diskuse






REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz