Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Pravicová Bratislava, levicový primátor

Česko

Slovenské komunální volby – Hlavní město bude mít poprvé od roku 1989 v čele bývalého komunistu

. Bratislava byla pro slovenskou pravici tím, čím bývala pro ODS Praha – tedy dvacet let nedobytou pevností. Po sobotě to už neplatí. Primátorem se stal levicový politik Milan Ftáčnik, podporovaný opozičním Směrem Roberta Fica.

BRATISLAVA/PRAHA Magda Vášáryová je ve slovenské politice takový věčný smolař. Už v květnu 1999, když kandidovala za pravici v prezidentských volbách, prohrála překvapivě v prvním kole s nomenklaturním komunistou Rudolfem Schusterem.

Toho pak musela vládní koalice Mikuláše Dzurindy se zaťatými zuby podpořit v druhém kole proti autoritářskému expremiérovi Vladimíru Mečiarovi. V sobotní přímé volbě primátora Bratislavy, v níž druhé kolo nebylo, prohrála Vášáryová ze stejného důvodu jako před jedenácti lety. Hlasy příznivců vládní koalice se v Bratislavě – podobně jako v roce 1999 v rámci celého Slovenska – rozdělily. Téměř 24 tisíc hlasů ubral Vášáryové jeden z vůdců sametové revoluce, ale také registrovaný spolupracovník komunistické StB Ján Budaj. Budajovy hlasy by Vášáryové k vítězství nad Milanem Ftáčnikem – bývalým komunistou, exministrem školství a starostou stotisícového sídliště Petržalka – stačily. Ftáčnika podpořil před volbami opoziční Směr, pro který se tento úspěch stal historickým průlomem v Bratislavě. Ta byla po dvacet let nedobytnou baštou slovenské pravice.

Kdyby se primátor nevolil přímo, ale podobně jako v českých městech by ho volili městští zastupitelé, Vášáryová by se zřejmě bez větších problémů stala první ženou na bratislavské radnici. V 45členném zastupitelstvu získaly vládní strany 30 křesel. Naopak „vítězný“ Směr v městském sněmu obsadí jen osm míst.

A o zvláštnosti bratislavských voleb svědčí i to, že všechny tři strany, které za kandidáta vybraly Budaje – tedy Demokratická unie, Demokratická strana a Změna zdola – mají dohromady pouze jednoho zastupitele. Důvodů, proč Vášáryová propadla a Ftáčnik naopak uspěl, lze nalézt hned několik. Tím nejdůležitějším je, že Bratislava není jednolité město. A zatímco Vášáryová byla kandidátkou především elitářského Starého Města a bohatých vilových čtvrtí města, Ftáčnik se mohl prokázat úspěšným starostováním stotisícové „proletářské“ Petržalky. Ta sama tvoří více než pětinu města a převaha všech sídlišť nad klasickou městskou zástavbou a vilami je v Bratislavě výrazně vyšší než v Praze a jiných českých městech.

Druhým, zásadnějším důvodem je, že Vášáryová byla společnou kandidátkou vládní koalice jen papírově. Dokonce i v rámci její mateřské strany – Slovenské demokratické a křesťanské unie – ji podporovalo pouze křídlo premiérky Ivety Radičové, které Vášáryovou přes odpor expremiéra a předsedy strany Mikuláše Dzurindy nakonec prosadilo. Po nedávném sjezdu, kde Radičová skončila mezi lídry strany až na třetím místě, je porážka Vášáryové dalším oslabením její pozice na úkor Dzurindy.

Možná i proto se Dzurinda, který se po více než čtyřech letech sešel v přímém televizním souboji se šéfem opozičního Směru Robertem Ficem, usmíval a s lehkým srdcem přiznával vítězství levice nad pravicí. Ještě více se samozřejmě usmíval Robert Fico. „Jsem rád, že Směr podpořil kandidáta, který získal tak velkou podporu Bratislavanů,“ zářil Fico. Ftáčnik si je ale zároveň vědom, že je v pozici primátora generálem téměř bez vojska. Fico prohlásil, že nepočítá s tím, že by Ftáčnik mohl prosazovat stranickou politiku. A ruku ke spolupráci podal primátorovi Dzurinda, který řekl, že si Ftáčnika pamatuje jako kvalitního ministra své první vlády a že i v Petržalce po něm jako starostovi zůstal kus dobré práce.

Poznámku k tématu

čtěte na straně 10

***

PROHRA VÁŠÁRYOVÉ

* Magda Vášáryová se profilovala jako diplomatka a expertka na zahraniční politiku, Milan Ftáčnik má za sebou úspěšné starostování v Petržalce.

* Ftáčnik byl kandidátem celé opozice, Vášáryové odebral hlasy bývalý disident Ján Budaj.

* Vášáryovou prosadila na kandidátku premiérka Iveta Radičová proti vůli Mikuláše Dzurindy.

Autor: