Když se jejich případ několik měsíců nehýbal, zavolala Pavlova matka na soud. Ten ale ojejich žalobě vůbec nevěděl, protože Zavřelová ji nikdy nepodala. Až tímto způsobem rodina zjistila, že „advokátka“, kterou si najala, nesmí tuto profesi vykonávat.
Případ Pavlovy rodiny není ojedinělý, podle počtu podaných trestních oznámení jdou příběhy napálených klientů do tisíců. Takovému neoprávněnému nabízení speciálních služeb se říká pokoutnictví a vedle právníků s ním bojují i exekutoři a notáři.
Češi nejčastěji na nabídky od pokoutníků narazí na internetu. Jsou levnější než „praví“ profesionálové, ale ve výsledku se taková úspora lidem často prodraží. Dostanou špatnou radu, dokumenty jsou sepsané s chybami, takže usoudu neuspějí, nebo podvodník jen sebere peníze a zmizí.
„Ročně podáváme na falešné právníky stovky trestních oznámení. Valnou většinu z nich ale policie zastaví,“ říká Iva Chaloupková, mluvčí České advokátní komory (ČAK). Právníci, notáři aexekutoři se kvůli rostoucímu problému sešli minulý týden s členy vlády, aby hledali řešení. Od podzimu proto mají na právnické „šmejdy“ nově dopadnout přísné pokuty.
Pokoutného advokáta, exekutora či notáře ale lze odhalit. Každá z těchto profesních komor má na svých webových stránkách seznam těch, kdo jsou profesi opravdu oprávněni vykonávat.
