Přes dlouhou dobu, která od té chvíle utekla, Černého mnoho lidí zná ale především jako toho, kdo přemaloval sovětský tank na růžovo.
Stalo se tak před 25 lety, kdy v brzké nedělním ránu 28. dubna 1991 dvacítka Černého přátel pomník přetřela z vojenské zeleně na růžovo. Tank byl na vysokém podstavci vztyčen po válce jako dík za podíl Sovětů na osvobození Československa, stal se ale součástí komunistické propagandy a lidé si ho později spojovali i se srpnovou okupací vojsky Varšavské smlouvy.
Růžový tank se opět stěhuje do Prahy
„Vylezl jsem tehdy, rok po konci bolševika, z divadla, koukal jsem na to a byl jsem hrozně naštvanej - co to tam má pořád co dělat?“ připomíná dnes Černý tehdejší impulz k akci. „Ovšem konec bolševika byl tehdy domnělý, tehdy jsme si opravdu mysleli, že skončil, a jak je vidět, neskončil,“ dodává.
„Teď by to dopadlo jako v roce 1988.“
Z odstupu 25 let je podle něj nejzajímavější to, že počátek 90. let byl jedinou chvílí, kdy něco takového šlo uskutečnit. „Když se na to dívám prizmatem současného dění, tak bych pravděpodobně dnes skončil úplně stejně, jako bych to udělal v roce 1988. Skončil bych ve vězení, dostal bych pět let natvrdo a celej národ by tomu všemu ještě tleskal,“ shrnuje své rozčarování z dnešního stavu české společnosti. „To je nejděsivější - uvědomění si toho, jak jsme se dostali zpátky kvůli....koncentraci zla z Hradu,“ rozčiluje se.
Vztyčený prst Davida Černého.
Natírání tanku bylo bleskovou akcí, jak tomu v podobných případech musí být. „Měl jsem falešný povolení k výtvarné akci na veřejnosti, takže když policajti přijeli, jen nám řekli, ať po sobě uklidíme, a odjeli,“ směje se. Přesto následovaly domovní prohlídky, zabavení auta se stopami barvy, zabavení špinavých bot ve škole a sdělení obvinění z výtržnictví.
Politici zpochybňují zabezpečení Hradu. To David Černý je z performance nadšený |
„Dostal jsem úplně stejný paragraf, jako rok předtím na demošce za bolševika,“ říká. Protože ale po rychlém přemalování nazeleno 14 dní nato tank s vědomím imunity přetřeli narůžovo tehdejší poslanci za Občanské fórum, obvinění Černého bylo staženo.
Tank byl odstraněn z podstavce už v červnu 1991. O deset let později dostal Černý nápad umístit tank či jeho torzo zpět na místo na nějakou dobu jako memento. „Tehdy se tady Rusové zase začínali roztahovat... ,“ říká. Úřad Prahy 5 to nejprve povolil, ale po stížnosti z ruské ambasády a předvolání tehdejšího premiéra Miloše Zemana své rozhodnutí revokovali. „Tak jsme to tam ilegálně šoupli na výročí srpna 1968 a vydrželo to tam docela dlouho.“ Dnes je růžový tank i jeho část sbírkovým předmětem Vojenského technického muzea a vystaven v Lešanech.
David Černý: Entropa (2009).
Černý od té doby vytvořil desítky soch i objektů především do veřejného prostoru, mnohé z potřeby vyjadřovat se k tomu, co se děje kolem něj, další jako zakázky pro různé objednavatele. Popularitu mu přinesla Entropa, dílo vytvořené u příležitosti českého předsednictví EU v roce 2009 pro Brusel a spojené s mystifikací, za níž se čeští politici zahraničním kolegům omlouvali.
Politický podtext má mnoho Černého děl, jiná jsou zase výrazně hravá, jako třeba cvičící autobus vystavený při olympijských hrách v Londýně před čtyřmi lety. „Teď do Ria dělám takovou drobnost - oni hodně jedou v grafitti, tak jsem připravil stokrát Zátopkovy nohy,“ ukazuje vizualizaci nového projektu, množství nohou jakoby v běhu trčících ze zdí domů v olympijském městě.
Kontroverzní výtvarník David Černý vyrobil z londýnského autobusu mechanickou sochu atleta, který dělá kliky.
V Gdaňsku se možná bude realizovat Černého socha vyjadřující svobodu, v lyceu ve Sv. Mořici je právě instalována plastika Thinker, v létě bude odhalena velká plastika v Butovicích v Praze. Muzeum umění v Olomouci dostane také pohyblivou sochu - zloděje, který prchá po fasádě po římse a nemůže uniknout.
