Petr Pithart (Občanské fórum)
6.2.1990 - 2.7.1992
Signatář Charty 77 a první polistopadový premiér Petr Pithart byl počátkem 90. let zastáncem zachování Československa a během svého funkčního období se účastnil neúspěšných jednání o změně vzájemného postavení federativních republik. Od roku 1996 je senátorem za KDU-ČSL, nyní je místopředsedou Senátu.
Václav Klaus (ODS)
2. 7. 1992 - 4. 7. 1996 , 4. 7. 1996 - 2. 1. 1998
V roce 1990 se Klaus stal předsedou občanského fóra a po jeho rozdělení i předsedou nově vzniklé Občanské demokratické strany. Po volbách v roce 1992 se stal premiérem nově vznikající České republiky a funkci obhájil i v dalších volbách v roce 1996. O rok později byl ale kvůli skandálu s nejasným původem stranických penězi donucen rezignovat. Pod jeho vedením proběhla transformace hospodářství směrem k tržní ekonomice. Významnou částí tohoto procesu byla privatizace, největší část státního majetku byla privatizována "kupónovou metodou". Klaus je proto někdy označován za "Otce kupónové privatizace". Od roku 2003 je prezidentem České republiky.
Anketa
Který český premiér byl nejlepší?
Josef Tošovský (nestraník)
17.12.1997 - 17.7.1998
Po Kalusově rezignaci v listopadu 1997 pověřil prezident Václav Havel sestavením prozatímní vlády Josefa Tošovského. Bývalý člen předlistopadové KSČ, guvernér České národní banky a přední český ekonom, který se podílel na transformaci české ekonomiky na tržní principy, byl premiérem až do voleb v roce 1998.
Miloš Zeman (ČSSD)
17.7.1998 - 12.7.2002
Ve volbách v roce 1998 uspěla Česká strana sociálně demokratická a do čela vlády se dostal její předseda Miloš Zeman. Jeho jednobarevný menšinový kabinet vládl díky toleranci Klausovy ODS na základě tzv. opoziční smlouvy, díky níž si dvě nejsilnější strany rozdělily moc ve státě. Zemanova vláda za sebou zanechala řadu kontroverzních rozhodnutí, některé z nich kvůli podezření z korupce prošetřovala policie (kauzy gripeny, dálnice D47, ruský dluh atd.). Před volbami 2002 Zeman, který proslul bonmoty a urážkami oponentů i médií, oznámil, že se nechystá znovu kandidovat a odešel do politického důchodu.
Vladimír Špidla (ČSSD)
15.7.2002 – 4.8.2004
Sociální demokracie v roce 2002 obhájila volební vítězství a premiérské křeslo získal Zemanův nástupce Vladimír Špidla, který již v předchozím volebním období vedl ministerstvo práce a sociálních věcí. Šéfem sociální demokracie byl nevýrazný Špidla zvolen v dubnu 2001, když si jej vybral sám Zeman. Koncem června 2004 odstoupil z čela ČSSD, protože ztratil podporu vlastní strany, následně podal demisi na funkci premiéra.
Stanislav Gross (ČSSD)
4.8.2004 - 25.4.2005
Po propadu ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu a Špidlově demisi usedl do premiérského křesla Stanislav Gross. Nejmladší šéf vlády tak vystoupal přes pozici místopředsedy ČSSD a ministra vnitra až na vrchol. Premiérem ale nebyl dlouho. Muži, který měl řadu kontroverzních vazeb na předlistopadové kádry a po odchodu z politiky "zázračně" zbohatl a stal se milionářem, zlomila politický vaz aféra kolem jeho financí. Gross nedokázal uspokojivě vysvětlit, kde vzal peníze na byt. Odstoupil 25. dubna 2005.
Jiří Paroubek (ČSSD)
25. 4. 2005 - 16. 8. 2006
Třetím premiérem ČSSD během jediného volebního období se stal dravý politik z pražského magistrátu Jiří Paroubek, který se před tím rozkoukal ve vládě jako ministr pro místní rozvoj. Na sjezdu ČSSD v květnu 2006 byl zvolen předsedou strany. O post premiéra ho připravila volební porážka o měsíc později.
Mirek Topolánek (ODS)
4. 9. 2006 - 8. 5. 2009
Po zdlouhavých jednáních o sestavení vládní koalice a po několika neúspěšných pokusech se nakonec dostal do čela vlády předseda ODS Mirek Topolánek. Mezi hlavní vládní priority patřil boj s korupcí, snížení veřejného dluhu a reforma zdravotnictví, ani jeden z těchto bodů však vláda nedotáhla do jasného konce. Během předsednictví Evropské unie ztratila Topolánkova vláda podporu Sněmovny a padla. 29. března 2009 premiér rezignoval.
Jan Fischer (nestraník)
9.4.2009 -
Po pády Topolánkovy vlády se Předsedou překlenovacího úřednického kabinetu v dubnu tohoto roku stal Jan Fischer. Šéf Českého statistického úřadu (2003-2009) a bývalý člen KSČ je vystudovaný ekonom a informatik. Podle průzkumů veřejného mínění se jako politik těší velké důvěře voličů. Tvrdí, že po volbách z politiky odejde.
