Na jaře mu totiž skončí druhý mandát ve vedení této elitní instituce. O půlnoci byly uzavřeny nominace na jeho nástupce; jedinou kandidátkou na šéfku Akademie je takřka jistě profesorka Eva Zažímalová, již navrhlo 40 ústavů.
„Jiří (Drahoš) to zkusí. Myslím, že to během podzimu veřejně oznámí,“ říká zdroj LN z vědcova nejbližšího okolí. Sám Drahoš nyní pobývá soukromě v zahraničí a s médii nekomunikuje.
Jeho zájem o kandidaturu však dokládají i další dva důvěryhodné zdroje, a navíc i hlasy mimo výzkumné prostředí. Podpořit sedmašedesátiletého Drahoše mohou třeba lidovci. „Počkáme, až se oficiálně přihlásí všichni kandidáti na prezidenta, a pak budeme zvažovat, kdo je nám hodnotově nejbližší – pokud tedy nebude kandidovat Petr Pithart,“ řekl LN Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL a vicepremiér pro vědu. Expremiér a lidovec Pithart totiž ve čtvrtek pro MF DNES řekl: „Zvážím, mám-li (kandidaturu) zvažovat.“
Drahošovy kvality Bělobrádek uznává. „Byl by jistě kvalitním kandidátem. Je to člověk s rozhledem, znalostí jazyků a s výkonem manažerských i protokolárních záležitostí. Ale vyčkejme,“ dodal.
Podobně reagoval i Miroslav Kalousek, šéf TOP 09, jež mívala k Akademii věd blízko: „Vyjadřuji se pouze k vyhlášeným kandidaturám. Spekulace nekomentuji.“
Pětiletý Zemanův mandát vyprší v březnu 2018; prezident zatím nepotvrdil, zda bude post obhajovat. O nástupnictví se ale opatrně hlásí čím dál více lidí: například textař Michal Horáček či senátor Zdeněk Škromach. Kandidaturu nevyloučili kněz Tomáš Halík, Vladimír Dlouhý, exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil či ekonom Jan Švejnar.
