POZNÁMKY
Drama státního rozpočtu se v malém odehrává v každé obci. Téměř polovina jejich příjmů pochází z podílu na celostátně vybíraných daních a jejich výběr, jak známo, klesá úměrně poklesu celé ekonomiky. Potřeby přitom zůstávají stejné, ne-li větší. Vítejte v ekonomické krizi.
Vládní balíček obsahuje jednu položku, ze které starostové asi nebudou nijak nadšeni: umožňuje obcím navýšit jeden z hlavních zdrojů příjmů, které u nás obce samy ovlivňují, a to daň z nemovitostí. Zákon pro ni stanovuje určité pásmo, jež se liší podle velikosti obce. Navíc tam, kde zatím využívali nejnižší možnou sazbu, se ono „umožňuje“ mění v „přikazuje“, neboť ministr Janota zvedl spodní hranici toho pásma. Daň z nemovitostí je na první pohled nespravedlivá. Člověk se stará, zadlužuje, staví a pak udržuje, aby dokázal to, o co se má snažit každý slušný občan: zabezpečil bydlení pro sebe a svou rodinu. A ještě aby z toho platil daň? Jenže nahlíženo touto optikou je nespravedlivá vlastně skoro každá daň. Kdybychom pojímali daně jako trest a danili jen takové činnosti, u jakých se shodneme, že si ho zaslouží, zůstaly by berňáku asi jen herny a sexshopy.
Daň z nemovitosti je u nás ve srovnání se světem relativně nízká, prostor pro zvýšení tu je. Ovšem pro komunální politiky znamená nepříjemný úkol obhájit její zvýšení před spoluobčany - anebo je přesvědčit, že se budou muset spokojit s nižší úrovní služeb. Anebo jim namluvit, že se obec může zadlužit. Vítejte v demokracii. Někteří by možná byli šťastnější, kdyby jim stát předepsal i tuto daň, ale zaplaťpánbu, že to nedělá.
Čtěte Starostové se bojí... na straně 13
