Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Přelomový verdikt. Ústavní soud se zastal úředníků poté, co Zlín zveřejnil jejich plat

Česko

  14:38aktualizováno  17:08
BRNO - Před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona musí státní úřady či samosprávy vždy zvážit konkrétní okolnosti. Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní, zdůraznil ve středu Ústavní soud (ÚS). Podle nového nálezu je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, zda žadatel není kverulant, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů úředníků.

Zlínská administrativní budova (ilustrační foto). foto: Zdeněk Lukeš

Podle spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka ze sdružení Otevřená společnost nejspíš mnohem více případů žádostí o informace skončí u soudu.

„ÚS konstatuje, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Musil. Z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) přitom plynulo, že informace o platech ve veřejné sféře se mají žadatelům poskytovat až na malé výjimky prakticky vždy.

Středeční nález podle Musila neotvírá cestu k odškodnění za dříve zveřejněná data o mzdách či odměnách. Nemá zpětnou působnost, úřady dříve postupovaly podle platné judikatury.

Zlín porušil práva úředníků

Podle Kužílka se na faktickém obsahu práva na informace nic nemění. „K témuž výsledku se ale bude docházet jinou, složitější cestou, kdy bude nutné zvažovat všechny okolnosti,“ prohlásil. Podle něj ústavní soud otevírá „výbušnou“ otázku, jestli je možné, aby renomovaný novinář měl větší právo na informace než běžný občan. „Mnohem více situací povede k tomu, že se lidé budou obracet na soudy,“ domnívá se Kužílek.

V konkrétním sporu ÚS rozhodl, že Zlín porušil práva skupiny úředníků, když spolku Právo ve veřejném zájmu poskytl informace o jejich platech a odměnách. ÚS zakázal městu, aby v porušování práv pokračovalo.

Hrad tajil platy, žadatel ale dostane desítky tisíc od státu

Podle mluvčího zlínského magistrátu Zdeňka Dvořáka město rozhodnutí ÚS vítá. „Od počátku jsme považovali adresné sdělování platů za neadekvátní zásah do soukromí zaměstnanců. K adresnému sdělení platů některých svých zaměstnanců jsme byli donuceni až nadřízeným orgánem,“ řekl ve středu Dvořák. Záležitost podle něj Zlín od počátku vnímal jako ústavní střet práva na ochranu soukromí s právem na informace. „Nález Ústavního soudu považujeme za potvrzení dlouhodobých postojů města,“ uvedl Dvořák.

Musil předem zdůraznil, že cílem středečního nálezu je sjednotit obecnou praxi, nejde o kritiku konkrétního postupu města Zlín ani kritiku spolků, které bojují za transparentnost nakládání s veřejnými prostředky a využívají zákon o svobodném přístupu k informacím. Zlín chyboval v tom, že neprovedl takzvaný test proporcionality, tedy nezvážil, které právo má dostat v konkrétním případě přednost - na informace, anebo na soukromí.

Soud se podnětem zabýval přesto, že úředníci nevyčerpali všechny možnosti obrany - nepodali správní žalobu. Jde o problém, který se týká velkého počtu lidí, desítky podobných sporů zatěžují českou justici, uvedl Musil.

Nárok na informace se opíral o rozhodnutí NSS

Pod stížnost se podepsalo 23 lidí, kteří v roce 2014 byli, případně dosud jsou, na vedoucích místech zlínského magistrátu. V červnu 2015 spolek Právo ve veřejném zájmu požádal o sdělení jejich platů a odměn v předcházejícím roce.

Město nejprve informace poskytlo v anonymizované podobě, po opakovaných žádostech doplnilo i jména a funkce, a to i přes výslovný nesouhlas zaměstnanců. Spolek žádal ještě zveřejnění informací na internetu, čemuž zabránilo předběžné opatření vydané ústavními soudci loni v červnu.

Nárok na informace o platech a odměnách ve veřejné správě se opíral o průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z roku 2011. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na úředníky a další zaměstnance podle NSS vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků.

V roce 2014 NSS dalším verdiktem doplnil, že úřady mohou žádosti zamítnout jen výjimečně, pokud nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a pokud zaměstnanec vykonává jen různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid.

Autor: