Program zahájila zpěvem hymny za klavírního doprovodu Kateřina Kněžíková. Potom následoval slavnostní projev premiéra. I když mu posluchači viseli na rtech s otázkou, na co jsme potřebovali úplně novou nahrávku hymny a na co rovnou čtyři, odpovědi se nedočkali.
| Poslechněte si |
|
Nová verze české hymny |
V závěru svého projevu řekl jen, že mu „bylo ctí, že mohl iniciovat vznik těchto nových nahrávek“, a že to „považuje za malý dárek k devadesátému výročí vzniku republiky“.
Následovalo vystoupení Zemlinského kvarteta, které se snad jako jediné nevěnovalo interpretaci hymny, zahrálo jinou skladbu od jejího autora Františka Škroupa. Ne tak umělkyně Vlasta Chramostová, která po drobném zápase s mikrofony přednesla povídku, která by se dala nazvat „Jak Tyl k Fidlovačce a k hymně přišel“.
Aby pak nikdo nezůstal na pochybách, čemu je večer věnován, vyslechli si přítomní hymnu, tentokrát v mužském podání ze staré zfilmované Fidlovačky.
Jiří Bělohlávek pak hostům vysvětlil, že hymny jsou teď čtyři – instrumentální, sborová a se sóly pro mužský nebo naopak ženský hlas. Na tom, že je každá trochu jiná, se asi shodl leckdo. Nějaký „manuál“, který by alespoň přiblížil, kdy kterou použít, ale včera večer nikdo neodtajnil. Instrumentální po sportovních vítězstvích? Sólová na státní svátek?
| Celou reportáž si přečtěte v pondělním vydání deníku |
