Co na deskách stojí:„Maršál Ivan Štěpanovič Koněv velel 1. Ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“ |
Slavnostní odhalení cedulí, jemuž přihlížely odhadem čtyři stovky lidí, začalo na náměstí Interbrigády symbolicky ve 14:35. Právě v tuto dobu se přesně před 50 lety sešlo Národní shromáždění ČSSR, jež na svém plénu odsoudilo invazi vojsk Varšavské smlouvy. Ta do Československa vpadla o několik hodin dříve.
Ivan Stěpanovič Koněv byl sovětský velitel, jenž je označován za osvoboditele Prahy v roce 1945. Zároveň jej ale doprovází stín muže, který se v poválečné minulosti podílel na krvavém potlačení Maďarského povstání v roce 1956, působil v Berlíně v době výstavby známé zdi a v roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před sovětskou okupací. Právě o těchto maršálových působeních desky informují.
„Když jsme byli v roce 2015 konfrontováni s tím, že bychom měli sochu maršála odstranit, řekli jsme si, že půjdeme jinou cestou. Chtěli jsme pomník využít jako edukativní pomůcku ve smyslu, že budeme lidem říkat, co vše se v Evropě stalo,” pronesl na úvod starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09).
  |
Proto před třemi lety radní a loni v listopadu i zastupitelé šestého pražského obvodu schválili, že sochu z roku 1980 doplní kontextové tabulky v českém, anglickém a ruském jazyce. To ovšem dlouhodobě nelibě nese ruské velvyslanectví a komunistická strana.
„Nikdy jsme nerozporovali, že Rudá armáda přišla 9. května 1945 do Prahy. Pouze jsme se ohradili proti informaci na pomníku, že maršál zachránil Prahu před zničením,” přibližoval Kolář.
Lidé s transparenty požadující úplné odstranění sochy maršála Koněva.
V tu chvíli se z davu odhodlaně vyřítila herečka a aktivistka Barbora Štěpánová. Starostovi vytrhla mikrofon z rukou, aby přihlížejícím oznámila, že hlasitý zvuk píšťalek doprovázející Kolářův proslov se nelinul od demonstrujících komunistů. Nýbrž od osob, které naopak protestovaly proti přítomnosti stoupenců bývalého režimu.
Jde o přepisování historie, tvrdí komunisté
Reprezentanti KSČM, mezi nimiž nechyběla někdejší dlouholetá poslankyně Marta Semelová či pražský zastupitel Ivan Hrůza, mezitím v tichosti postávali opodál. V ruce drželi transparenty, které označovaly maršála Koněva za hrdinu.
„Doplňkové tabulky na pomník osvoboditelům Koněvovy Rudé armády nepatří. To je podle našeho názoru přepisování historie,” odůvodnila Semelová protest serveru Lidovky.cz. „Praha tehdy volala o pomoc. A když se dnes interpretuje dějinná skutečnost zkresleně, dejte nám právo na to upozornit,” doplnil ji Hrůza.
Bývalé poslankyně Marta Semelová (KSČM) protestující proti odhalení desek informujících o úplné minulosti sovětského maršála Ivana Koněva.
Po několikaminutové diskuzi tváří v tvář svým názorovým oponentům komunisté poraženecky odešli. O odstranění tabulí od pomníku ale prý chtějí usilovat oficiální cestou i nadále.
Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář s takovým scénářem počítá. „Divil bych se, kdyby jen tak uznali porážku. Myslím, že se budou snažit všemi možnými kanály přesvědčit část české společnosti, že v Bubenči se stala strašná křivda a radnice zmanipulovala nejen československé dějiny,” uvedl pro Lidovky.cz.
Podle něj ovšem musí být komunisté s průběhem úterní akce spokojeni také. „Na transparentech, které měli, bylo napsáno, že nechtějí, aby byla překrucována historie. A ty desky nedělají nic jiného, než uvádějí historii na pravou míru.”
Zeman: Ať Koněv zůstane
Události se vedle vedení Prahy 6 zúčastnili i další politici. Dorazil například europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil či senátor Jiří Růžička (nestraník za TOP 09 a STAN). Oba si instalaci tabulek u památníku pochvalovali, stejně jako někteří místní občané.
„Je dobře, že je socha takto doplněná, když už tu musí být,” řekl serveru Lidovky.cz jeden z nich. „Jsem ráda, je to poučné,” doplnila další kolemjdoucí.
Ruské velvyslanectví v Praze koncem května Koněvovu účast na přípravě invaze do Československa v roce 1968 popřelo. Ambasáda uvedla, že vzhledem k pokročilému věku (tou dobou mu bylo 70 let) už maršál ve vedení armády nebyl. Historickou přesnost si ale dle starosty nechala radnice ověřit mimo jiné Vojenským historickým ústavem.
Český prezident Miloš Zeman loni v listopadu v rozhovoru pro ruskou státní agenturu TASS uvedl, že socha Ivana Koněva má v tuzemské metropoli své místo.
