KÁHIRA/PRAHA Prezident Husní Mubarak i přes silné pouliční bouře hodlá setrvat ve funkci do konce svého mandátu, tedy ještě tři čtvrtě roku. Oznámil to včera večer ve státní televizi. Sdělil ale, že už nehodlá kandidovat v podzimních volbách hlavy státu. Zbývající měsíce prý hodlá věnovat přípravě na poklidné předání moci.
Už nyní se ale v Egyptě mluví o tom, kdo by ho mohl v čele státu nahradit. Objevuje se přitom hned několik jmen. Na prvním místě je stále před několika dny jmenovaný viceprezident Umar Sulajmán. Čtyřiasedmdesátiletý šéf tajné služby Muchabarat se na rozhodování o těch nejcitlivějších bezpečnostních tématech podílí přes 20 let. Nadneseně řečeno ho provází pověst intrikána, který se umí šikovně pohybovat v kuloárech. Jeho výhodou je, že má za sebou bohatou vojenskou kariéru, což vzhledem k egyptské vládní tradici z posledních desetiletí má svou cenu.
Přijatelný pro Západ Sulajmán navíc v minulosti bojoval v několika válkách, třeba v arabskoizraelských z 60. a 70. let. I proto má podle BBC v armádě velkou podporu. I Spojené státy a ostatní západní země by ho mohly vidět jako vhodnou osobu, která i kdyby se nestala přímo prezidentem, mohla by zemi zajistit potřebnou stabilitu. Z hlediska protestujících však Sulajmána samozřejmě diskvalifikuje jeho až příliš silné spojení s Mubarakem.
Z armádních kruhů se rekrutuje další kandidát, jehož jméno se nyní čerstvě skloňuje s nástupnictvím Mubaraka. Je jím šéf náčelnického štábu generál Samí Enán. „Mohl by se stát budoucností Egypta,“ řekl agentuře Reuters jeden z čelných představitelů opozičního Muslimského bratrstva. „Domnívám se, že bude akceptovatelný, protože má dobrou pověst. Není zapletený do korupce,“ dodal člen bratrstva. Podle něj Enán není islamista, ale „dobrý, liberální muž“.
Enán - podle všeho šedesátník -svou práci vykonává od roku 2005. I on má srdečné vztahy s USA. Ostatně když nepokoje v zemi vypukly, pobýval Enán spolu s dalšími vysokými důstojníky ve Washingtonu, kde probíhaly dlouho plánované rozhovory. V souvislosti s vyhrocením situace ale Enán odletěl domů a Američané ho později chválili za profesionalitu, s jakou se armáda k protestům postavila.
Poslední významnější diskutované jméno naopak napojení na armádu nemá. Někdejší šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii, 68letý Muhammad Baradej, který se před časem vrátil do Egypta, ale nyní pod sebe sjednotil různé opoziční skupiny včetně mocného Muslimského bratrstva.
Opozice v Egyptě v minulosti měla mnohé spory, otázkou tedy je, jak dlouho nynější jednota vydrží. „Prvním krokem je, že (Mubarak) musí jít. Druhým pak, že musíme za koordinace s armádou vytvořit vládu národní spásy, a třetím je, že armáda musí zajistit bezpečnost,“ říká Baradej.
***
Armádní tradice
* Egyptské vojsko je s více než 468 tisíci lidmi desátým největším na světě. V politice tradičně sehrává důležitou roli. Platí to dodnes. Budoucím vůdcem státu by se proto teď mohl stát třeba i generál Samí Enán (na snímku).
