Politolog: Zeman bude při řešení vládní krize myslet hlavně na své znovuzvolení

Prezident Miloš Zeman svou dominantní pozici potvrdil už ve čtvrtek odpoledne, kdy přijal premiéra Bohuslava Sobotku, jako by od něj čekal předání demise. Sobotka se však přišel jen poradit. Když premiér Zemanovi před novináři dovysvětloval svou pozici, Zeman se k němu obrátil zády a odešel.

“Co je jasné, že za těchto okolností bude mít prezident Miloše Zeman jednoznačný vliv na to, jak ta vláda bude vypadat. To, jak jsou u nás nastavené ústavní konvence, i ty možnosti, které mu dává ústava, tak mu v podstatě umožňují některé varianty nedopustit a jiné naopak silně prosazovat,“ popisuje pozici prezidenta politolog Lebeda.

Lidovky.cz: Z čeho jste vycházel při úvaze, kterou jste zmínil v České televizi, že vláda jmenovaná prezidentem Zemanem mu může vytvářet podmínky pro jeho znovu zvolení?
Zkušenosti s tím, jak postupoval během vládní krize kabinetu Petra Nečase a následně Rusnokovy vlády ukazují, že šel daleko za hranu toho, co ústava umožňuje. Jmenoval svou prezidentskou vládu, které jsme říkali úřednická. Ta vláda nezískala důvěru a on ji nechal vládnout měsíce poté, přes volby a ještě dlouho po volbách. Tato praxe mě vede k úvaze, že prezident může využít poměrně široké portfolio nástrojů.

Politolog Tomáš Lebeda.

Lidovky.cz: Co je jádro vaší úvahy?
Ta úvaha je jednoduchá. Co je nyní hlavním cílem prezidenta, je jeho znovuzvolení. Máme tu za tři čtvrtě roku prezidentské volby a to je hlavní cíl prezidenta. Neudělá nic, co by mohlo jeho znovuzvolení ohrozit. Naopak si myslím, že je dostatečně dobrý politický stratég na to, aby veškeré své kroky, které v tom tři čtvrtě roce bude podnikat, směřoval takovým směrem, aby mu znovuzvolení usnadnily. Koordinace vládní krize podle mě bude jedním z těchto kroků.

Lidovky.cz: Jak tedy bude v tomto kroku podle vás postupovat?
Způsob, jakým on bude koordinovat vládní krizi, bude takový, aby ho přinejmenším nepoškodil v blížících se prezidentských volbách. A on je dost velký stratég na to, aby si situaci zrežíroval způsobem, aby to pro něj do prezidentských voleb bylo výhodné.

Lidovky.cz: Jak tedy takový kabinet může pomoci prezidentovi ke znovuzvolení, jak mu ty příznivé podmínky může nastavit?
Umím si představit, že silná konfrontace mezi prezidentem a vládou, prezidentem a premiérem nemusí být pro prezidenta do voleb vůbec optimální východisko, kdy vás kritizují vaši protikandidáti, kdy máte spory s vládou a někdo brání vaším vizím. Ale pokud máte jako prezident nikoliv proti sobě, ale pod sebou vládu, která je vůči vám loajální, kdy stanovujete politické priority, vláda s nimi nemá problém, naopak, bude o nich mluvit jako o velmi dobrých nápadech, které chce realizovat, když zjevně dochází k synergii, tak za takových okolností mediální obraz prezidenta bude vypadat úplně jinak. Prezident bude vypadat jako člověk, který dokáže řešit krizové situace, zajistit stabilitu a dokáže vytvářet vize, které pak vláda naplňuje. Všechno je to o tom, jak to odprezentuje v médiích.

Ponížení v přímém přenosu: Zeman přijal demisi, kterou Sobotka nepřinesl

Lidovky.cz: Jinými slovy by se taková vláda musela vyhnout vážnějšímu střetu s prezidentem, je to tak?
Ne nutně. Politika není tak jednoduchá, jako když si vyprávíme ideální případy. Vždycky je to věcí toho, jak hodně se vám podaří svůj vliv prosadit. Pokud se do příští vlády prezidentovi podaří prosadit více svého vlivu, tak to pro něj bude úspěch a bude mít situaci více pod kontrolou. A pokud proces sestavování vlády bude vypadat, že se děje za moudrého přispění prezidenta, tak mu to samozřejmě přinese body. Někdy je mnohem důležitější to mít spíš jen pod kontrolou, než aby se dělaly vyloženě zjevné aktivní kroky.

Lidovky.cz: Typově jaká vláda by tedy mohla prezidentovi prospět, úřednická, nebo politická?
Já si myslím, že to není až tak důležité. Jednoduše jde o to, aby premiér byl dostatečně loajální k prezidentovi, a to buď z osobních důvodů, nebo z pragmatických důvodů. To nemusí být člověk, který je apriori loajální, ale může to být součást i nějaké politické dohody.

Během úřednické vlády prezident nejednal

Lidovky.cz: Na čem by takovou takovou dohodu mohli prezident s vládou postavit?
Obě strany mají své priority. To je situace, za které se toho dá hodně vyjednat a dají se hledat kompromisy, které jsou přijatelné pro všechny aktéry. Je to situace nakloněná tomu, aby došlo k řešením, která pro jednotlivé hráče budou výhodná. Teď jde jen o to, jaké to bude a těch je spousta.

Lidovky.cz: Můžete uvést konkrétní příklad?
Já se nechci pouštět do spekulací o každé jedné variantě, protože politická praxe většinou ukazuje, že je mnohem pestřejší než úvahy nás komentátorů.

Lidovky.cz: Mohla by být jednou z motivací takové vlády, pokud třeba bude politická, aby jejím členům prezident na oplátku vyjádřil podporu před sněmovními volbami?
Může to být jedna z motivací, ale to už se bavíme o příliš konkrétních věcech. Načrtáváme tu scénáře, které stejně běžný člověk nebude schopen rozpoznat. Celá řada věcí se neodehraje před oponou, ale za oponou.

Lidovky.cz: Očekáváte, že prezident bude jmenovat loajálního premiéra, jakým byl v roce 2013 Jiří Rusnok?
Ten scénář takový být vůbec nemusí. Prezidentovi se nabízí velmi široké portfolio možností. Od té, že bude občas kontrolovat a dávat pozor na to, aby nedošlo k něčemu, co je pro něj nevýhodné, až po tu, že si skutečně najmenuje vládu á la Rusnok. V tuto chvíli není důležitá jedna varianta, o které se chcete bavit. V tuto chvíli je důležité, kdo to má pod kontrolou.

Lidovky.cz: Což je prezident...
To je prezident, který má za tři čtvrtě roku volby. A to je podstatné. Za těchto okolností může být klidně kontrola přirozeně vznikající politické koalice pro prezidenta výhodnější než silové ustavování prezidentské vlády, které by vyvolalo nějaké silné emoce. Už jen to, že to je prezident, kdo si může mezi těmito variantami vybírat, kdo v podstatě rozhodne, jakou cestou se půjde, je pro něj strašně výhodné.

Lidovky.cz: Vy jste v úvodu zmiňoval, že prezident v době vlády Jiřího Rusnoka šel za hranu ústavy. Čím?
Vláda premiéra Rusnoka poté, co byla sestavená, měla do 30 dnů požádat o důvěru, kterou nedostala. Podle ústavy by měl prezident jmenovat nového premiéra, který by se znovu pokusil o sestavení vlády. Ve chvíli, kdy tu vládu sestaví, tak do 30 dní by měla zase předstoupit před Sněmovnu, požádat o důvěru a pokud ji nedostane, tak už rozhoduje předseda Poslanecké sněmovny, respektive prezident jmenuje premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Takže teoreticky se tam mohly protočit další dvě vlády, nebo další dva pokusy.

Lidovky.cz: Nic takového se ale nestalo..
Miloš Zeman udělal věc, kterou nikdo nepředpokládal. Poté, co Rusnokova vláda nedostala důvěru, neudělal nic. On tu vládu nechal, nejmenoval nového premiéra. A zbyla tu vláda v demisi, která nezískala důvěru a přesto vládla. Prezident aktivně nekonal k tomu, aby našel vládu další, což je podle mě jeho ústavní povinnost. Já nejsem ústavní právník, tady by to skutečně bylo na ústavní právníky, aby vyložili ten problém přesněji. Ale protože tímto způsobem nejednal, tak to považuji za velký problém.