„Pan ředitel s panem prezidentem prodiskutoval aktuální energetická témata a to nejen tuzemská, ale i evropská, která mají podstatný dopad na fungování energetiky v ČR,“ řekl po středeční schůzce mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. K účasti Beneše v Zemanově štábu už dříve uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání.
Smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv podepsal ČEZ 23. února s tamní společností Inercom. Dohoda mezi firmami vyvolala v Bulharsku pochybnosti, zda tak malý podnik, jako je Inercom, je schopen financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru také vyvolaly nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze potřebné k tak velkému nákupu.
V Praze v úterý odpoledne začala jednání ČEZ s Inercomem, která se prodeje bulharských aktiv tuzemské firmy týkají. Inercom, jehož jmění činí zhruba 100 milionů leva (1,3 miliardy Kč), má převzít aktivity s ročními tržbami kolem 1,8 miliardy leva (přes 23 miliard Kč), uvedla agentura Reuters. Bulharský ekonomický týdeník Kapital v únoru napsal, že celková cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy Kč).
„Na zaplacení a dotažení transakce má Inercom devět měsíců. Kupující zaplatí a my převedeme akcie. Pokud nezaplatí, zůstáváme akcionářem a do hry může vstoupit druhý v pořadí v tendru, firma India Power, která nabídla mírně nižší částku,“ uvedl ve středu Kříž.
Aféra ohrozila bulharskou vládu a přiměla premiéra Bojka Borisova, aby se setkal s majitelkou firmy Ginkou Varbakovovou a hovořil s ní o postoupení státu kontrolního balíku akcií v provozech, jichž se ČEZ v Bulharsku zbavuje. Varbakovová po schůzce s Borisovem uvedla, že je ochotná k účasti státu svolit, ale podotkla, že s tím musí souhlasit ČEZ. ČEZ si ale do smlouvy s Inercomem mimo jiné prosadil, že pět let po podpisu smlouvy nesmí nový vlastník bulharská aktiva bez souhlasu ČEZ prodat. Podle určitých zdrojů se tím ČEZ chrání v arbitráži, kterou proti Bulharsku vede.
V Sofii se dnes podle bulharských médií sešly před úřadem vlády stovky lidí, aby kvůli prodeji požadovaly demisi tamní vlády. Protest již v úterý podpořila opoziční Bulharská socialistická strana (BSP) a zúčastnilo se jej několik jejích poslanců. Není to poprvé, co je ČEZ zapleten do kauzy, kvůli níž se v Bulharsku demonstruje. Na začátku roku 2013 zasáhly zemi masivní protesty kvůli vysokým cenám elektřiny a jedním z hlavních terčů hněvu byla tehdy také místní součást skupiny ČEZ.
Zeman pojede v dubnu na Slovensko, poté k dalším sousedůmPrezident Miloš Zeman navštíví jako první zemi ve svém druhém funkčním období na začátku dubna Slovensko. Následovat by měly cesty k českým sousedům, tedy do Polska, Německa a Rakouska, a k členovi visegrádské skupiny Maďarsku. Ještě letos by také Zeman rád navštívil Izrael. Řekl to ve středu ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Zeman již dříve řekl, že jeho první zahraniční cesta tradičně povede na Slovensko. Podle Jindráka by se tak mělo stát mezi 4. a 6. dubnem. Cestu v současné době diplomatický odbor Pražského hradu připravuje. Prezidenti obou zemí by se bez pochyby mohli při vzájemném setkání bavit mimo jiné o letošních oslavách 100 let od vzniku Československa. Potkat by se spolu mohli nejenom na konci října při oslavě 28. října, ale i třeba na otevření plánovaných výstav nebo v zahraničí při oslavách důležitých událostí spojených se založením Československa. Zástupci Česka i Slovenska byli například pozvání francouzským prezidentem do Darney, kde se v červnu před 100 lety konala slavnostní přísaha 6000 příslušníků Československé střelecké brigády ve Francii, po níž odjeli na frontu. Tehdejší francouzský prezident Raymond Poincaré při této příležitosti potvrdil za účasti Edvarda Beneše právo Čechů a Slováků na samostatnost a vlastní stát. Další cesty Zemana do zahraničí by měly ještě letos vést do Polska, Německa a Rakouska. Pořadí návštěv je nyní domlouváno. Podle Jindráka by Zeman měl v blízké budoucnosti zavítat i k "čestnému sousedovi" a k členovi visegrádské čtyřky Maďarsku. V plánu má navštívit také Izrael, o cestě se bavil na konci ledna telefonicky i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zeman je znám svým proizraelským postojem. Zeman v prvním funkčním období také navštěvoval summity NATO, jednání OSN a prezidentů zemí V4. Představitelé Severoatlantické aliance by se měli sejít v létě a Valné shromáždění OSN se bude konat v září. Podle Jindráka bude záležet na dohodě prezidenta a premiéra, kdo akce za Českou republiku navštíví. Jindrák by uvítal, aby se i v dalším funkčním období Zemana ústavní činitelé scházeli na pravidelných schůzkách, na kterých by podobné zahraničněpolitické otázky řešili. Hradní diplomacie kromě zahraničních cest Zemana připravuje i návštěvy představitelů jiných zemí v Česku. "Nemohu ještě říct konkrétní státy, ale chystáme do konce roku tři, čtyři velmi významné návštěvy," řekl Jindrák. Do Česka budou letos zváni cizí státníci i v souvislosti s oslavami založení Československa. Kromě návštěv sousedních států bude podle Jindráka prioritou Zemana i ekonomická diplomacie nebo další vývoj Evropské unie. Za důležité ředitel hradní diplomacie označil navazování kontaktů s představiteli států, kteří se v poslední době dostali k moci ve volbách. |
