Macron jednal s Putinem ve Versailles. Mluvili o Sýrii i postavení gayů v Čečensku |
Ze všech dotázaných by Putina nyní volila drtivá většina - 63 procent účastníků, poznamenal server Newsru.com. Až s velkým odstupem by následovali potenciální soupeři: vůdce nacionalistů Vladimira Žirinovského by volilo devět procent Rusů, předáka komunistů Gennadije Zjuganova tři procenta a opozičního předáka brojícího proti korupci Alexeje Navalného dvě procenta. Každý stý by hlasoval pro předsedy dvou menších stran, Sergeje Mironova ze Spravedlivého Ruska a Grigorije Javlinského z Jabloka.
Skoro desetina dotázaných se přiznala, že k volbám nepůjde, stejný počet ještě neví a pět procent chce hlasovat, ale neví pro koho. Každý stý chce jít k volbám jen proto, aby do urny vhodil znehodnocený hlasovací lístek.
Na otázku, zda by si přáli vidět Putina v čele státu i po uplynutí nynějšího šestiletého období, odpověděly kladně dvě třetiny dotázaných, záporně pětina. Zbývajících 14 procent neodpovědělo.
Více než polovina dotázaných, 56 procent, nevěří, že by se před volbami mohl vynořit vůdce schopný nahradit Putina. Čtvrtina zastává opačný názor.
Putin ještě oficiálně svou kandidaturu neoznámil. Naopak Navalnyj se míní o křeslo v Kremlu nadále ucházet, přestože jej ruská justice tento měsíc z voleb fakticky vyřadila tím, že zamítla jeho odvolání proti podmínečnému odsouzení.
Putinova popularita láme rekordy od anexe ukrajinského Krymu v březnu 2014, syrské tažení ji ještě posílilo.
