Ministerstvo spravedlnosti krátce před Vánocemi oznámilo, že hodlá během roku 2011 prosít znalecké ústavy a mnohem tvrději postihovat ty znalce, kteří nestihnou vypracovat posudek v požadované kvalitě, čase, či se zakázkou od soudu odmítnou zabývat vůbec.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil vehementně obhajoval rozšíření trestu vyškrtnutí ze seznamu znalců, na přímou otázku ovšem odvětil, že půjde spíš o preventivní hrozbu a absolutní trest nejspíš dopadne jen na „jednotky lidí“. To právník a někdejší šéf lidovců Cyril Svoboda je na svém blogu na Aktualne.cz razantnější. V článku Problém kulatého razítka navrhuje, aby ze současných více než 10 tisíc znalců zůstal jen zlomek. Svoboda doporučuje dělení na odhadce a soudní znalce. „Odhadcem může být kdokoliv, kdo má odbornost a je způsobilý posoudit nějakou skutečnost, např. i cenu,“ tvrdí Svoboda.
Potřeba skutečných soudních znalců by se tím podle něj radikálně snížila a jejich počet klesl na řádově desítky, možná stovky: „I soudní znalec by mohl vykonávat svobodné povolání odhadce za tržní cenu, ale jen kulaté razítko by ho opravňovalo podávat znalecké posudky v soudním nebo správním řízení. Znalců s kulatým razítkem má být jako šafránu, odhadců může být libovolně mnoho.“ *** Rozhodci a rozhodčí soudy nahradili ve velké části spotřebitelských sporů klasické soudy. Adam Hlaváč z AK Jelínek v posledním čísle časopisu Právní rádce píše o pozvolna se měnícím pohledu odborné veřejnosti a českých soudů na platnost rozhodčích doložek, jež některé velké firmy svým klientům vnucují bez jakékoliv možnosti zasáhnout do jejich podmínek. Z judikatury Evropského soudního dvora plyne, že „národní soudy musejí postupovat tak, že pokud shledají rozhodčí doložku ve spotřebitelské smlouvě za nepřiměřené ujednání, prohlásí tuto z moci úřední za neplatnou“. Na otázku, jestli je rozhodčí doložka nepřiměřeným ujednáním vždy, nebo jen někdy, ESD podle Hlaváče jasnou odpověď nedává. Z rozsudku ve věci Oceáno Grupo z roku 2000 však plyne, že pokud nejsou podmínky smlouvy výsledkem oboustranného vyjednávání a ta je zároveň formulována v neprospěch spotřebitele (což je rysem řady doložek v Česku), o nepřiměřené ustanovení jde.
*** Ana konec velmi zlehka. Advokátní komora vyhlásila ve svém Bulletinu advokacie pátrání po portrétu svého dávného dobrodince – Jana Nepomuka Kaňky – slavného právníka 19. století a zároveň vynikajícího pianisty a skladatele, který se díky oběma svým zájmům stal mimo jiné právním poradcem Ludwiga van Beethovena. Pátrání je vyhlášeno proto, že podoba děkana pražských práv, rektora KarloFerdinandovy univerzity a muže, který odkázal rodinný palác na Národní třídě české advokacii (komora v něm dodnes sídlí), je známa jen z jedné jediné litografie.
***
Advokátní komora vyhlásila ve svém bulletinu pátrání po svém dávném dobrodinci. Hledá se aspoň jeden další obraz Jana Nepomuka Kaňky.
O autorovi| VÁCLAV DRCHAL, redaktor LN
