Nedávno vzrušila svět studie tří rakouských veterinářů, které vedl Jürgen Zentek z vídeňské Univerzity veterinární medicíny. S kolegy studoval vliv geneticky modifikované (GM) kukuřice na zdraví laboratorních myší.
Vedou se dlouhé diskuse o tom, jestli geneticky upravená kukuřice nemůže škodit zdraví zvířat nebo lidí. Profesor Zentek hledal odpověď u myší. Jednu skupinu krmil obyčejnou kukuřicí, druhou skupinu geneticky upravenou plodinou. Když samice měly první a druhý vrh, nezjistil významné rozdíly. Ve třetím vrhu se ale ukázalo, že myši krmené upravenou kukuřicí mají méně mláďat. A ve čtvrtém vrhu byl také průkazný rozdíl.
Závěr, který z toho profesor Zentek udělal, byl velice opatrný. Uvědomoval si, že jeho studie není dotažená do konce, nebyla ani publikovaná v žádném vědeckém časopise. Napsal tedy, že test, který on použil, je asi citlivější než jiné testy, protože jinými způsoby pokles plodnosti nepozoroval.
Zároveň uvedl, že jeho myši byly geneticky velmi různorodé. Nepoužil tzv. inbrední linie, kde jsou všechny myši geneticky stejné. Výsledky pokusu tedy mohly odrážet i genetickou variabilitu pokusných zvířat.
Genetické modifikace místo antikoncepce Nicméně sdělovacími prostředky tato zpráva proběhla úplně jinak. Mohli jsme se dočíst např.: „Myši, chcete plánovat rodičovství? Zapomeňte na antikoncepci, používejte geneticky modifikovanou kukuřici! nebo: Geneticky modifikovaná kukuřice snižuje plodnost myší!
Jednoznačný verdikt.
Studie má sto stran, je k dispozici na internetu a každý si ji může přečíst. Nicméně stostránkovou studii nemůžete dát do deníků nebo ji číst v rozhlase. Musí se z ní vybrat to nejdůležitější a zákonitě se dopouštíme nějakého zkreslení. Nikdy neuvedeme všechna data, všechny souvislosti. Ale jde o to, nakolik ctíme literu té studie.
Jestli pan profesor Zentek je ve svých závěrech velmi opatrný, zatímco v tisku je to postavené jednoznačně, informace se někam posunula. A to je velmi nebezpečné. Když o něčem řekneme, že je to vědecky prokázáno, mělo by to znamenat, že studie vlastně prošla ověřovacím procesem. Pořád to sice neznamená, že je to pravda, ale za současného stavu vědění to prostě platí.
Ale ve chvíli, kdy to překroutíme a říkáme „bylo to vědecky ověřeno“, uvádíme veřejnost v omyl. Někdy k tomu dochází nedopatřením. Autor zprávy si nepřečte stostránkovou studii, ale jen abstrakt nebo závěr, a dál ho zjednoduší. Tím může dojít k posunu a najednou zpráva říká něco trochu jiného (nebo hodně jiného), než co stálo v původní studii.
Jindy ale někdo může nepřesnou interpretací sledovat nějaký účel. Představme si, že chci zabránit tomu, aby se v Evropě pěstovaly geneticky modifikované plodiny. Můžu říct: ano, pan profesor Zentek velmi opatrně naznačuje, že by nemuselo být úplně všechno tak, jak jsme si mysleli - ale to není moc silný argument. Daleko silnější je sdělení, že pan profesor Zentek zjistil, že jsou takové rostliny velmi nebezpečné, a že pokud je budeme pěstovat a konzumovat, dopadneme všichni jako ty myši a nebudeme se dál rozmnožovat.
V jiných případech může stát za zkreslením informací zištný záměr - nemyslím si, že to bylo v případě Zentekovy studie, ale představte si, že máte akcie firmy, která udělala objev, jenž by potenciálně mohl vést k léku na Alzheimerovu chorobu. Ale zbývá ještě dvacet let dalšího výzkumu a nikdo neví, jestli se už za dva roky neukáže, že je to slepá ulička. To by hodnotu akcií moc nezvýšilo. Ale když řeknete, že tahle firma objevila lék na Alzheimerovu chorobu, tak to sice není pravda, ale zaujme to burzovní makléře, a cena akcií stoupá.
Nebo některé firmy shánějí soukromého investora, tak svůj objev trochu přifouknou, aby ho přilákaly. Motivů, proč výsledky studií zkreslovat, je zkrátka víc. Může to být i ryze subjektivní touha se zviditelnit a užít si svých patnáct minut slávy. Je to ovšem velice nebezpečné, protože veřejnost většinou nemá možnost vyhledat si originální studii, a kdyby ji měla, nejsme všichni odborníci v tom konkrétním oboru, takže jí nemusíme rozumět.
Pokud tedy nebudeme informovat objektivně o tom, co se děje, získáváme úplně mylný obrázek světa kolem nás. A to je na pováženou, protože ve společnosti rozhodujeme třeba o tom, do čeho by se mělo investovat a co by se mělo rozvíjet na základě toho, jaké informace dostáváme. A pokud získáme pocit, že genetické modifikace jsou cesta do pekel a měly by se globálně zakázat, neuvědomujeme si, že genetickými modifikacemi vznikají také nové druhy vakcín a léčiv, které zachraňují zdraví a životy.
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.
Text zkrátila redakce Lidových novin.
