15. dubna 2018 5:23 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Přišla jsem o syna, dceru znásilnili.‘ Milion Rohingů žije v uprchlických táborech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
Rohingové utíkají před etnickým násilím z Myanmaru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rohingové utíkají před etnickým násilím z Myanmaru. | foto: FOTO 3X ©2018 EUROPEAN UNION/ECHO/KM ASAD

KUTUPALONG Nejpalčivější humanitární krize světa v současnosti – tak mluví OSN o situaci milionu Rohingů, kteří uprchli před etnickým násilím a čistkami z Myanmaru do sousedního Bangladéše. Chudá a už tak mimořádně hustě zalidněná země se nyní s příchodem dešťů obává nejhoršího.

Útlá padesátnice Taslima, matka čtyř dětí, klopí vrásčitou tvář do prašné země, když vypráví, jak před osmi dny přišla s nejmladším synem a dcerou z Myanmaru (Barmy). Je jednou z bezmála 700 tisíc Rohingů, kteří od loňského srpna prchli do sousedního Bangladéše. Národa nechtěného v zemi, jíž nazývají svým domovem, a který už po dekády hledá útočiště v okolních státech. Nikdy však v takové míře jako nyní, když jimi obývaný Rakhinský stát na západě Myanmaru zachvátily nejhorší etnické násilnosti za dekády.

Paradoxně v době, kdy v čele země stojí lidskoprávní ikona a někdejší politická vězenkyně Aun Schan Su Ťij. K utrpení statisíců muslimských Rohingů laureátka Nobelovy ceny dlouhodobě mlčí. Vraždění, znásilňování a zotročování myanmarskou armádou a přidruženými buddhistickými davy, o němž mluví rohingští civilisté, rezolutně odmítá a hovoří o protiteroristické operaci.

Taslima tvrdí, že o povstalcích slyšela. Nikdy prý ale žádného sama neviděla.

„Spali jsme, když najednou napadli naši vesnici. Byla slyšet střelba. Vpadli do našich domovů, muže vyvedli a shromáždili na jedno místo,“ vzpomíná na jednu ze tří razií, které zažila. Při té první zabili vojáci jejího patnáctiletého syna. Druhého, o pět let staršího, už dříve zatkli. „Nevím ani, kde je a jestli je naživu,“ říká.

„Měli jsme strach. Lidé plakali,“ líčí. Naposledy jí odvedli i osmnáctiletou dceru Sajídu. „Mladé dívky a ženy si vojáci vzali s sebou.“ Drželi je v táboře. Sajída říká, že ji znásilňovali a nutili vařit jim, než se jí podařilo utéct a shledat se s matkou. Společně s ní a nejmladším bratrem pak uprchli do Bangladéše. 

Rohingové utíkají před etnickým násilím z Myanmaru.
Na území uprchlických táborů nesmí vyrůst trvalé stavby.

Ten od počátku 90. let v několika vlnách poskytl útočiště již bezmála milionu Rohingů. Teď je však na hranici svých možností. Mimořádně hustě zalidněná země se i bez tolika uprchlíků potýká s vytěžováním zdrojů a chudobou. Asi z 90 procent jsou uprchlíci závislí na potravinové pomoci. Čeká se přitom, že jich bude přibývat. Jenom letos se v táborech podle odhadů narodí 60 až 100 tisíc dětí. Řada po znásilnění vojáky.

Přes hraniční řeku Tasliminu rodinu, tak jako mnohé další navzdory zpřísněné kontrole bangladéšské armády, převezli místní rybáři. Za každého musela zaplatit v přepočtu 1500 korun. Pro Rohingy horentní sumu. „Musela jsem prodat všechno, co jsme měli. Slepici, kachnu, nádobí a něco jsem si půjčila od sousedů. Jsou bohatí a pokaždé unikli před vojáky tím, že jim zaplatili,“ říká, zatímco se jí za zády bázlivě schovává drobný jedenáctiletý chlapec. Jediný z trojice synů, který jí zbyl. Na jeho výchovu zůstala sama. Manžel zemřel už před třemi lety.

Zprvu rohingští uprchlíci přicházeli do Bangladéše zalesněnou krajinou přes pozemní hranici. Nyní se však bojí. Myanmarská armáda podle nich hranici zaminovala, aby se už nemohli vrátit. Zranění, která v uplynulých měsících ošetřovali lékaři v provizorních podmínkách uprchlických táborů, miny potvrzují.

Deště. Další hrozba uprchlíkům

Teď však mají zdravotníci obavy spíše z něčeho jiného. Každým dnem Bangladéš zasáhnou monzunové deště. Životadárný, ale i ničivý živel si v zemi každoročně vyžádá stovky obětí. Podemletá koryta v krajině dávají tušit, s jakou silou tu dokáže příroda udeřit. 

Nízko položená místa zaplaví voda. Prašné cesty se v řádu desítek minut dokáží změnit v bahnitá pole, s nimiž si neporadí ani kola terénních aut a kamionů. A ze strmých svahů se stávají nekontrolované masy zeminy polykající vše, co jim přijde do cesty. 

Rohingové utíkají před etnickým násilím z Myanmaru.

Situace je o to horší, že dřevin, které by mohly vodu zadržet, s narůstajícím počtem lidí v oblasti rychle ubývá. Zejména v okolí tábora Kutupalong-Balukhali, jež je dnes s téměř 600 tisíci obyvateli největším uprchlickým táborem světa. Počtem obyvatel se vyrovná Lisabonu a přejít z jednoho konce na druhý zabere sedm hodin i víc. A každý týden přichází dalších asi 500 lidí. Denně tak zmizí kvůli dřevu na vaření lesy o rozloze čtyř fotbalových hřišť. Sesuvy půdy a záplavami je podle odhadů ohroženo na 100 tisíc lidí. Některé prognózy hovoří až o 200 tisících.

„Obáváme se nejhoršího,“ připouští Suranga Mallawová z Generálního ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu Evropské komise (ECHO), která koordinuje pomoc Rohingům. S obdobím dešťů totiž takřka s jistotou přijdou i nemoci: cholera, žloutenka, malárie a další. Už loni EU vyčlenila na pomoc zdejším uprchlíkům 18,7 milionu eur. Primárně na zdravotní péči, zajištění pitné vody a jídla nebo zpevnění jejich přístřešků před sesuvy půdy. Právě na poslední z projektů směřovala přes Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) pět milionů korun i česká vláda.

Rohingové

■ Rohingové se považují za potomky muslimů, patrně arabských a perských kupců, kteří do Myanmaru přišli před staletími. Tamní vláda ale namítá, že jsou to nelegální migranti, kteří přišli do většinově buddhistické země za britské koloniální nadvlády jako levná pracovní síla v zemědělství.

■ V roce 1982 vojenská junta Rohingy zbavila občanství. Politika, kterou vůči nim dodnes vláda uplatňuje, připomíná apartheid v JAR. Nesmějí se volně pohybovat mimo vesnice, nemají právo vykonávat některá povolání, bez povolení se ani nesmějí ženit. Mají omezený přístup ke zdravotní péči či vzdělání.

■ Myanmarská vláda nedávné akce v Rakhinském státě označuje za protiteroristické operace, jimž předcházely útoky povstalců ze skupiny ARSA na bezpečnostní složky. Namítá, že ARSA je podporována islamisty ze zahraničí a má vazby mimo jiné na krajany v  Saúdské Arábii.

  • 8Diskuse


Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!