Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Příští arcibiskup podle nynějších biskupů

Česko

Kandidáty na budoucího českého primase navrhují papežovi i čeští a moravští biskupové. Zároveň je pravděpodobné, že vyjde přímo z jejich řad. Položili jsme jim dvě otázky:

Biskup Václav Malý. foto: Lidové noviny

1. Která vlastnost, schopnost či jiný předpoklad je podle vás pro naplnění arcibiskupského poslání nejdůležitější?

2. Který z úkolů stojících před novým arcibiskupem považujete za nejnaléhavější?

Karel Otčenášek, emeritní biskup královehradecký, osobní arcibiskup

1. Svatý apoštol Pavel zdůrazňuje v dopise krétskému biskupu Titovi, jaký má být církevní představený: muž bezúhonný, ne domýšlivý, prchlivý, ne útočný, nestřídmý, ziskuchtivý. Má být naopak pohostinný, má podporovat všechno dobré, má být spravedlivý, sebeovládající, zbožný a zdrženlivý, musí se držet spolehlivé nauky, umět ji hájit a povzbuzovat sobě svěřené. A podle těchto kritérií se řídí i dnes návrhy biskupů.

2. Ze své vlastní zkušenosti soudím, že nejdříve se bude muset seznámit se svou diecézí, s kněžími a spolupracovníky, aby mohl své rozhodování opřít o spolehlivé informace.


František Radkovský, biskup plzeňský

1. Biskup (v kterékoliv diecézi) musí být především člověkem pevné a živé víry, zcela oddaný Ježíši Kristu a jeho církvi. A také člověk, který má rád lidi, kterým má sloužit. A to jsou všichni lidé, bez ohledu na to, zda jsou pokřtění či ne, věřící či nevěřící.

2. Být svědkem této víry, člověkem, který se ji snaží předávat čitelným a srozumitelným životem i slovem všem lidem. To je totiž dnes nejpotřebnější a také nejtěžší.


Dominik Duka, biskup královéhradecký

1. Pokora a schopnost kreativity v otevřenosti vůči celé společnosti, především hledajícím.

2. Vzhledem k hlavnímu městu bude zapotřebí dořešit otázku života katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha jako duchovního centra našeho národa. Dále je to samozřejmě aktivní přístup k vyřešení vztahu církev a stát a také kontinuální pokračování ve významném pastoračním úsilí Miloslava kard. Vlka, které bylo korunováno zbudováním pastoračních center na nových sídlištích Prahy.


Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, metropolita moravský, předseda České biskupské konference

1. Má být duchovním otcem, pastýřem a hlasatelem evangelia v místní církvi, z toho plyne otcovský vztah k věřícím a zvláště svým spolupracovníkům kněžím, apoštolský zápal a schopnost řídit a vést. Jako biskup hlavního města musí také mít kontakty se zahraničím a zahraničními hosty v Praze.

2. Budování živého společenství věřících.


Václav Malý, světící biskup pražský

1. Arcibiskup by měl být především lidský, citlivě vnímat obyčejné každodenní starosti kněží i věřících a nebát se vstupovat do debaty, kde se kladou i nepříjemné otázky. Zvlášť cenné by bylo, kdyby uměl také říci "nevím, nemám patent na rozum". Manažerské schopnosti, kterých je třeba, bych rozhodně nekladl na první místo.

2. Přál bych mu, aby se mu dařilo překlenovat vzájemnou nedůvěru mezi církví a společností a odbourávat trapné předsudky mnoha našich spoluobčanů.


Karel Herbst, světící biskup pražský

1. Dobrota srdce. Arcibiskup nemusí být primárně manažerem, což bývá leckdy očekáváno, ale reprezentantem učení Ježíše Krista. Nejdůležitějším přikázáním je přikázání lásky. Na biskupa se obrací lidé významní i méně významní, všichni mají pocítit jeho vlídné přijetí a snahu o porozumění. Pražský arcibiskup není jen představeným své diecéze, ale reprezentuje katolickou církev i navenek, častokrát za hranicemi naší země. Měl by se domluvit několika světovými jazyky, být teologicky zdatný a mít zdravý úsudek. Říká se tomu životní moudrost, která umí rozlišit věci zásadní od druhořadých.

2. Pražská arcidiecéze není zanedbaná. Nemyslím si proto, že by nový pastýř musel (až na výjimky) řešit neodkladně, co jeho předchůdce nemohl "dotáhnout" do konce. Obecně lze ale říci, že pastorační problémy církve vybízejí k naléhavému řešení všude a stále, včetně Arcidiecéze pražské. Proto nový arcibiskup asi svolá své kněze, aby jim vyjádřil důvěru a povzbudil je k pastýřské horlivosti. Budou jeho prodlouženou rukou až do poslední vesnice v arcidiecézi. Zároveň si musí vybrat své nejbližší, pokud možno moudré a kvalifikované spolupracovníky, kteří budou stát po jeho boku při řízení arcidiecéze, především při náročném rozhodování, které se týká mnoha oblastí.


Josef Kajnek, pomocný biskup královéhradecký

1. Nového primase českého, arcibiskupa pražského by mělo charakterizovat především hluboké vědomí odpovědnosti před Bohem a celou českou společností. Měl by navázat na své tři poslední předchůdce. Mít široké srdce s vlastnostmi Dobrého Pastýře, jak je představuje evangelium. Předpokládá se, že svou osobností bude ukazovat tón života církve v 21. století.

2. Jeho úkolem bude co nejrychleji se seznámit a zorientovat ve svém novém úřadě ve světle ducha církve a v přesložité společensko-kulturně-politické situaci našeho národa.


František Václav Lobkowicz, biskup ostravsko-opavský

1. Vlastnosti, které má pražský arcibiskup mít, jasně uvádí kodex církevního práva. Jistě, že mohou být lidské představy, ale je to jako když Samuel vybíral nového krále Izraele. Měl své představy, ale ty Boží byly úplně jiné. Místo statných bratří byl vybrán útlý pastýř David.

2. Latinské přísloví říká: Salus animarum – suprema lex: spása duší je nejvyšší zákon. Je to tedy oblast pastorační, hlásání evangelia. Jistě, že bude nutné i nadále s celou Biskupskou konferencí pracovat na vyrovnání církví a státu, což se vleče už hodně dlouhou dobu. Ani smlouva našeho státu se Svatým stolcem není dotažena do konce.

Autoři: