Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Problém je v omezenosti lékařských špiček, říká odbornice na čínskou medicínu

Česko

  6:00
PRAHA - Jedni považují tradiční čínskou medicínu za blud, druzí za nenahraditelnou metodu, jak předcházet nemocem, případně jak je léčit. Kvůli novele zákona, která by měla uzákonit profesi specialistů tradiční čínské medicíny, se spory mezi odborníky ještě vyostřily. „Problém je v omezenosti – nemohu se tomu slovu vyhnout - našich lékařských špiček, která mě někdy až šokuje,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz lékařka a zakladatelka První školy tradiční čínské medicíny v Česku Ludmila Bendová.

V hradecké fakultní nemocnici se otevřela první ambulance tradiční čínské medicíny. Na snímku Wang Bo s překladatelkou. foto: Martin Veselý, MAFRA

Ludmila Bendová, lékařka, zakladatelka Československé SinoBiologické společnosti.

Lidovky.cz: Co je vlastně tradiční čínská medicína?
Tradiční čínská medicína je léčebný systém, který má několik tisíc let historie. Nicméně nejstarší písemné záznamy se datují 400 až 300 let př. n. l. Patří k nim Vnitřní kniha Žlutého císaře, písemnosti z hrobky v Ma Wangdui a další. Dá se říci, že zhruba každých sto let v Číně vyšlo minimálně jedno stěžejní dílo, které obohacuje některý aspekt tradiční čínské medicíny, zdaleka ne všechna se však dochovala. Čínskou medicínu můžeme také obrazně popsat jako dlouhověkou želvu se čtyřma nohama – akupunkturou, fytoterapií, masážemi a cvičením. To vše drží pohromadě taoistickou filosofií a jejími paradigmaty, které tvoří páteř a kosti celého systému a stejná diagnostika poruch se užívá ve všech léčebných modalitách.

Tradiční čínská medicína

  • Tradiční čínská medicína (TCM) je souborné označení pro metody prevence, vyšetření a léčby, které vycházejí z tradičního čínského lékařství.
  • Mezi metody léčby TCM patří akupunktura, podpůrné podávání bylin, dietetika, čínská masáž tuina a cvičení qigong (čchikung).
  • TCM pohlíží na organismus jako na celek. Metody TCM kladou důraz na energetickou rovnováhu organismu a na předcházení nemocem.

zdroj: fnhk.cz

Lidovky.cz: Tradiční čínská medicína si zakládá na tom, že vnímá člověka jinak než západní medicína....
Na člověka pohlíží jako na celek neoddělitelný od ročního období a prostředí ve kterém žije včetně rodiny. Mohutný krunýř želvy pak vytváří právě klasická díla a záznamy generací čínských lékařů s jejich zkušenostmi a postupy, algoritmy léčby a tak dále. Zajímavé je, že systém nebo paradigma, na kterém je tradiční čínská medicína založena – tedy taoistická dynamická rovnováha kategorií jin a jang v organismu – je už zaznamenaná v těch nejstarších dílech. Celých dva tisíce let nebyly tyto základní premisy rozporovány a neustále jsou jen rozvíjeny. V tom je ten systém zajímavý.

Lidovky.cz: V čem přesně?
V určitém geografickém prostředí byl schopný řešit většinu zdravotních obtíží, kterou v tu danou chvíli obyvatelstvo mělo. Například existuje dílo – Pojednání o zranění chladem z roku 200 našeho letopočtu od slavného čínského lékaře Čang čung-tinga, které popisuje algoritmy léčení infekčních nemocí v tradiční čínské medicíně pomocí bylin, akupuntury. Směsi, které jsou v tomto díle uvedené se do dneška užívají a fungují. To máte skoro dva tisíce let živé tradice a stále jsou účinné proti virózám i řadě bakteriálním onemocněním. Naše antibiotika přitom nemáme ani celých sto let a už máme problém s rezistencí, toxicitou a vznikají bakteriální kmeny, na které neúčinkuje nic, žádná antibiotika. Nakonec pro to svědčí i Nobelova cena z roku 2015, kterou dostala paní profesorka Tchu Jou-jou za lék proti malárii založený na 1500 let starých zkušenostech z klasických děl.

Lidovky.cz: Argument o stáří některých z popisovaných metod pro mnohé ale není dostatečným argumentem...
Vzhledem k tomu, že Čína je země, kde jsou pravidelně zemětřesení, epidemie a hladomory nepředstavitelného rozsahu a že je to země s nejvíce obyvateli na světě, tak můžeme říci, že tradiční čínskou medicínou se léčí největší počet obyvatel na světě. Není totiž rozšířená jen v Číně, ale speciální vysoké školy jsou i jinde po světě – v Americe, Austrálii, Rusku či Japonsku. Jejich absolventi dostávají po ukončení studia na nich tituly lékařů čínské nebo orientální medicíny, které jsou rovnocenné titulům západní medicíny. Například PCOM (Pacific college of Oriental medicine - pozn. red.) zde se studuje čínská medicína šest let, což znamená 12 semestrů, tedy stejně dlouho jako medicína západní a spoustu předmětů mají i s medicínou západní stejných. Musí znát anatomii, fyziologii, patologii atd. byť ne ve stejném rozsahu jako jejich západní kolegové a navíc k tomu mají řadu předmětů medicíny čínské. Po studiu následují tři roky klinické praxe, napsání doktorské práce a pak může takový lékař samostatně pracovat a jeho titul má podobnou váhu jako vysokoškolský titul západního lékaře nebo fyzioterapeuta atd. Obdobné studium existuje i v Londýně na státní University of Westminster i v mnoha jiných státech.

Lidovky.cz: Sama jste vystudovala lékařskou fakultu, která vyznává západní medicínu, a zároveň působíte jako odbornice v oblasti tradiční čínské medicíny. Jak vnímáte nahlížení na druhý zmiňovaný postup v léčbě pacientů v Česku? Debata se často točí kolem toho, zda jde vůbec o medicínu.

Vnímám to jako problém, který je specifický pro českou kotlinu. Na západě už čínská medicína má mnohem větší oporu. Například téměř všechna onkologická oddělení západní medicíny v USA a Anglii, mají svoje oddělení alternativní medicíny, kde se většinou provozuje tradiční čínská medicína. Především akupunktura, ale i některé prvky léčby bylinné povahy, které pocházejí z čínské medicíny a pomáhají pacientům přežít tu vysoce toxickou západní onkologickou léčbu. Přežít do té míry, že v řadě případů není potřeba ji přerušovat. V Číně až 90 % pacientů po západní onkologické léčbě vyhledává léčbu čínské medicíny ať už akupunkturu nebo byliny, masáže, cvičení a podobně.

Baňkování

Lidovky.cz: Jak to myslíte?
Jde o to, že západní onkologická léčba velice často narušuje krvetvorbu v těle. Takže klesají hladiny červených a bílých krvinek. Když pacienti současně užívají některé bylinné přípravky tradiční čínské medicíny, tak k tomuto útlumu krvetvorby téměř nedochází. Prostředky tradiční čínské medicíny jsou schopny přispět k detoxikaci. To je nedocenitelná pomoc. Řada západních onkologů si to uvědomuje. V tomto směru je čínská medicína poměrně široce akceptovaná, zejména v Austrálii a USA, kde je vzdělávání v tomto ohledu asi nejdále. Neznamená to ovšem, že se nádory dají léčit čínskou medicínou, to v žádném případě. Nádorová onemocnění jsou tak pokročilé nemoci, že je bez západní medicíny nejde zvládnout, to je třeba zdůraznit.

Lidovky.cz: Nabízí se tedy vnímání tradiční čínské medicíny jako jakéhosi doplňku k západní medicíně.
Spojením obou těchto medicín je možné výrazně zmírnit utrpení množství pacientů. Je nutno zároveň říci, že sestavit takovou směs pro daného pacienta není jednoduché a v Číně se to studuje 11 let v denním studiu. Čínská medicína má totiž až 10 000 popsaných léčivek, na rozdíl od 600 v českém lékopise. Číňané v USA se své medicíny nikdy nevzdali. Nikdy nepřistoupili na to, že by se dali jen na západní medicínu. Vždy šlo o kombinaci.

Lidovky.cz: Západní medicína ale často spoléhá jen na sebe. Může uspět tradiční čínská medicína sama o sobě v léčbě některých onemocnění, nebo jde vždy o doplněk k té západní?
Může uspět jako samostatný celek zejména u těch nemocí, které jsou chronické, dlouhodobé. U akutních onemocnění - to znamená například akutní infarkt myokardu nebo postraumatický šok při polytraumatu po havárii auta – tam je západní medicína nedocenitelná, protože tradiční čínská medicína je založena na principech starých tisíce let. Číňané starověku nemohli tušit, že budeme mít dnešní arzenál fantasticky účinných léků, operace a tak dále. Pro akutní stavy a úrazy je západní medicína skutečně nedocenitelná a nenahraditelná. Je fantastické, že ji máme. Umí dělat zázraky. Třeba jako při léčbě vrozených vad a podobně. Ale u chronických onemocnění naopak velmi získává tradiční čínská medicína.

Zákon o ‚čínských šarlatánech‘ prošel sněmovnou. Budeme první v Evropě, bojí se šéf komory

Lidovky.cz: V čem konkrétně?
Jednak proto, že ve starověku lékaři neměli naše účinné léky. Když chtěli, abych se jejich svěřenec udržel ve zdraví, museli na něj působit a zasahovat do jeho životosprávy daleko před tím, než nemoc vypukla. Tradiční čínská medicína má proto určitý poklad ve vědomostech, jak nemocem předcházet. Nevím, že by si to protiřečilo s postupy západní medicíny. Řada bylin i postupů akupunktury má výrazný preventivní potenciál a mohou zmírňovat projevy celé řady onemocnění někdy i na dlouhá léta. Naopak tyto postupy rozšiřují a prohlubují možnosti západní medicíny, zejména použitím bylinných prostředků přímo v jídle. Existoval totiž kulinářský systém, který byl založen na tezi, že císaři je zapotřebí podat posilující prostředky tak, aby nebyl znechucen.

Lidovky.cz: Tím podle vás, předpokládám, pilovali dovednosti s užíváním bylin...
Naučili se pracovat s celou řadou bylin, které jsou i moderní farmakologií uznávané jako adaptogeny. To jsou zdroje velkého množství stopových prvků, vitamínů a nejrůznějších účinných látek. Těm se dnes říká fytonutrienty nebo fytochemikálie. Jde o přírodní látky přirozeně přítomné v rostlinách. Číňané vynalezli spoustu receptů, jak je kombinovat s normálními potravinami v nejrůznějších formách i jakým způsobem sestavovat jídelníčky atd. To je na čínské medicíně velice cenné.

Lidovky.cz: Diskuse, která se v současnosti vede v souvislosti s novelou zákona, která by uzákonila profese terapeutů a odborníků přes tradiční čínskou medicínu, se týká především toho, zda je čínská medicína skutečným medicínským oborem, či nikoli. Mnozí odborníci na ni pohlížejí jako na neseriózní zdravotnickou službu za peníze, která nemá co dělat na půdě klasických zdravotnických zařízení. Této medicíně vyčítají také její nevědecký charakter. Je to pro vás problematické?
Přesně tak. Problém je v omezenosti – nemohu se tomu slovu vyhnout - našich lékařských špiček, která mě někdy až šokuje. Všichni vědí, že naše české zdravotnictví je v krizi. Od revoluce máme asi již 14. ministra zdravotnictví, možná jich bylo ještě více, ale nejsme v krizi jenom my. I nejbohatší státy světa mají problémy uhradit zdravotní péči. Je to například i problém Obamacare v Americe. Je to celosvětový problém, což je způsobeno epidemiologickým výskytem civilizačních chorob. Začněme třeba u obezity. Až třetina českých dětí je obézních. Mluví se o tom, že až polovina dospělé populace má problém s obezitou. Dále máme epidemii cukrovky druhého typu i nádorů. Každý druhý muž, každá třetí žena je v riziku výskytu nádoru. To jsou tak rozsáhlá čísla, že s tím nemohou pohnout jen lékaři. Ti budou potřebovat pomoc.

Lidovky.cz: Od terapeutů čínské medicíny?
Pomoc nebo alespoň část pomoci může vzejít i z toho alternativního spektra. Tak, jako například federální vláda v Austrálii udělala ohromný panel, kde se zhruba pět let zkoumaly nejrůznější postupy komplementární alternativní medicíny a zjistilo se, že žádná z těchto metod si neprotiřečí se západní medicínou do té míry, že by nějak zatěžovala obyvatelstvo. Žádná z těchto metod nedoporučuje kouření, naopak doporučují cvičení a mají vlastní cvičící systém. Ajurvéda jógu, tradiční čínská medicína tchaj-ti čchuan, čchikung a podobně. A australská federální vláda zjistila, že podporou komplementární a alternativní medicíny by mohla ročně ušetřit až tři miliardy dolarů... Čili naše lékařské špičky si neuvědomují, že problém je celosvětový a že západní medicína se dostává na zcestí.

Lidovky.cz: V jaké smyslu?
V tom smyslu, že máme tak účinné léky, že nevedeme obyvatelstvo dostatečně k tomu, aby se staralo o svůj zdravotní stav preventivně. Nestaráme se ani o prostředí ve kterém žijeme. Máme živočišnou a rostlinnou výrobu, kde chceme aby nám to co nejdříve vyrostlo a nabralo váhu a pak se divíme, že nám populace nabírá stejně. Nemáme dostatek mikrobů v půdě, ročně se nám odplaví hektary úrodné půdy a pak se divíme, že ani lidé nemají správnou mikrobiální floru ve svých střevech. Kam se nám poděla příroda, bez které bychom neměli nic? Jde i o duchovní aspekty, nemoc není náhoda, je to i určitá reakce těla na to jak s ním zacházíme. Člověk se musí naučit, jak se svoji konstitucí vyjít. K tomu ale západní medicína zatím nemá klíč.

Lidovky.cz: Ne? Jak k tomu podle vás tedy přistupuje?
Zatím se doporučuje zdravá životospráva pro všechny stejně. To je právě poklad čínské medicíny. Ta říká, že ne pro každého je vhodná stejná, byť tzv. zdravá strava. Někdo to musí posouvat jedním směrem, druhý zas tím jiným. A mají na to návody, protože tisíce let sledovali různé konstituční typy lidí. Kupodivu jsou stejné u jakékoli rasy, takže se dají použít celosvětově. Ale tyto poznatky západní medicína nemá. Bere každého jako takovou krychličku a říká, že všichni bychom měli zhruba stejně zdravě jíst a žít. Ale ono to tak není. Lidé jsou individuality.

Lidovky.cz: Je pro vás důležité, aby tradiční čínská medicína fungovala na půdě klasických zdravotnických zařízení západního střihu a byla v součinnosti? Nebo je to o tom, že si k tomu lidé mají najít cestu sami, i mimo prostředí nemocnic? Třeba právě kvůli přijetí legislativy uznávající terapeuty čínské medicíny.
Jsou možné oba způsoby. Nepokládám to za nutné aby byly obě medicíny propojené v jedné nemocnici i když to asi je výhoda. V Číně se lidé sami rozhodují jakým stylem se budou léčit, zda medicínou západní nebo východní ale odborníci obou medicín musí mít zkoušky i ze svého protilehlého oboru už na fakultě během studia, takže pacientům dokáží poradit a včas je nasměrovat tam, kde je to pro ně nejužitečnější. Myslím, že je dobré, aby tyto směry spolupracovaly. Tak, jak se to děje v USA, Austrálii i Číně. Tradiční čínská medicína ale samozřejmě může fungovat i samostatně. Propojení není nutné na jednom místě ale odborníci čínské medicíny musí znát i medicínu západní a proto se snažíme aby došlo k uzákonění oboru i jeho vzdělání.

Lidovky.cz: Proč by měli mít odborníci přes tradiční čínskou medicínu v Česku uznávané vzdělání, jak to definuje novela zákona, která prošla sněmovnou? Sama říkáte, že fungují v podstatě samostatně. Podle kritiků by navíc neměli mít status stejný jako zdravotníci.
Vzdělání je důležité. Když se člověk v Číně začne zabývat akupunkturou a chce na druhého působit prostřednictvím akupunkturních jehel a bodů, studuje čtyři roky v denním studiu. To představuje minimálně 3600 hodin studia. Mezi obyvatelstvem se zjistilo, že akunpuktura i byliny fungují, ale bohužel je začali provozovat i lidé, kteří mají například víkendový nebo několikatýdenní kurz. Nebo třeba studují jeden až dva roky dálkově. Kvalita je pak samozřejmě pochybná. To zhoršuje pověst čínské medicíny jako takové. Navíc se mohou některé stavy zanedbat. Správné by bylo, kdyby se pacient k tomu dostal indikovaně – tedy, že by byl vyšetřen podle západní medicíny a bylo mu přesně stanoveno, o jaký jde problém a že nedojde k žádnému zanedbání regulérní západní péče. Pak by se ale mohl přiklonit k čínské medicíně, pokud by chtěl. Tak bych to považovala za optimální, aby si lidé mohli sami kvalifikovaně vybrat. Již existuje řada zdravotnických nelékařských profesí, takže proč by nemohli existovat vyškolení specialisté na medicínu čínskou, stejně jako tomu je ve světě?

To můžeme uzákonit i babky kořenářky, vadí lékařské komoře

Nebývale ostrou reakci vyvolal návrh úpravy zákona o vzdělávání zdravotníků z pera poslance a předsedy zdravotnického výboru Rostislava Vyzuly. Ten hovoří o odborné způsobilosti k výkonu zmíněných povolání. „Čínskými šarlatány to začíná. Za chvíli budeme mít jako zdravotníka každou babku kořenářku nebo blázna, který točí virgulí,“ kritizuje návrh prezident České lékařské komory Milan Kubek. (více ZDE)

Lidovky.cz: Jak si to představujete v praxi? Měl by student ke studiu medicíny západního modelu navíc získat znalosti a dovednosti tradiční čínské medicíny?
Je to podobné jako u celé řady nelékařských zdravotnických oborů, jako je například fyzioterapie, logoterapie, odbornost hojení chronických ran a podobně. Student by měl mít základy západní medicíny. A v naší První škole tradiční čínské medicíny z toho student musí mít zkoušku pokud už není zdravotník. Čili musí znát anatomii, fyziologii, musí znát informace ze západní medicíny, právě proto, aby se neprošvihlo to období, kdy například vzniká nějaká závažná nemoc, kterou je potřeba řešit medicínou západní. Pak jsou tu ale určité nemoci, pro které ani ta západní medicína nemá ideální řešení. Třeba nabízí jen operaci, která může udělat nějaké nevratné změny – každá operace je riziko. Pacient se ale může rozhodnout, zda se nechce naučit s nemocí žít jinak prostřednictvím změny životosprávy, stravy s pomocí akupunktury, bylin, a nebo jestli chce operační řešení. V tom se může západní medicíně výrazně ulevit.

Lidovky.cz: Jaké je vlastně prostředí tradiční čínské medicíny v Česku? Kolik lidí se tomu věnuje profesionálně?
Třicet tři evropských zemí už si vytvořilo legislativu a dvacet z nich vytvořilo odbornost, která předpokládá minimálně čtyřleté studium, aby lidé, kteří provozují tradiční čínskou medicínu, poskytovali kvalitní péči. U nás je toto prostředí neregulované, tudíž vlastně ani nevím, kolik lidí se tomu věnuje a na jaké úrovni. Zatím jsem se naštěstí nesetkala s tím, že by došlo k nějakému poškození. Samozřejmě to ale nelze vyloučit. Proto nám tolik jde o ten zákon. Chceme, aby tu bylo nějaké zákonné nařízení. V zákoně musí být uvedeno, jaké mají mít lidé vzdělání a čím vším musí projít.

Lidovky.cz: Vnímáte to tedy jako ochranu vaší profese?
Ano. Přesně tak.

Lidovky.cz: Pokud se ještě vrátíme k bylinné léčbě, často od kritiků tradiční čínské medicíny včetně prezidenta České lékařské komory Kubka zaznívá, že je to nebezpečné. Podle nich by tyto přípravky neprošly přes kontrolu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Jak je to tedy s certifikáty?
Veškeré bylinné tablety tradiční čínské medicíny musí projít nařízeným hygienickým schválením. Kontrolují se těžké kovy, mikrobiální složení atd. To, o čem hovoří prezident Kubek, je poněkud složitější. Ale bojím se, že k tomu není řešení podobně jako léky, které se prodávají na internetu. Každý musí zvážit toto riziko sám pro sebe. Když se podíváme jen do čínského supermarketu, najdeme tam spoustu regálů plných všemožného koření a bylinek, které Číňané používají běžně ve stravě. Potraviny ale musí mít jiné normy než léky. Nepředpokládá se totiž, že lidé používají léky denně neomezenou dobu. Určitě by tyto přípravky ale měly procházet zemědělskou potravinářskou inspekcí, tak jako dosud. Můžeme se v tomto opřít o mezinárodní normy, standardy a organizaci ISO, která se už desítky let zabývá standardizací čínských bylin.

Lidovky.cz: Je pro vás důležité, aby odborníci praktikující tradiční čínskou medicínu měli právní status?
Ano. Určitě.

Lidovky.cz: Podle mnohých kritiků jsou výsledky tradiční čínské medicíny nezměřitelné...
Je ohromné množství studií, které se zabývají tradiční čínskou medicínou. Jsou dostupné na PubMed, Cochrane a v dalších databázích. Ale chápu, že lékaři, kteří mají jinou specializaci, nemají dostatek času na to je studovat. Ale není fér, když tvrdí, že čínská medicína nemá podklady. To není vůbec pravda. Akupunktura je natolik úspěšná metoda, že ve studiích, které srovnávaly akupunkturu s jinými metodami západní medicíny při léčbě bolestí hlavy, zad, kolenou, krční páteře a tak dále, vyšla jako dvakrát úspěšnější postup. Nikdo nikdy tento rozdíl nevysvětlil. Všichni se pořád jen ohání placebo efektem. Problém studií je ovšem v termínu „falešná akupunktura“. V klasických knihách je řečeno, že každý bod na těle se může stát akupunkturním bodem. Kolem toho je spoustu nejasností a debat a někteří pojem falešná akupunktura vůbec neuznávají jako zcela mylný koncept. Samozřejmě je třeba celou čínskou medicínu í nadále zkoumat. Ukazuje se totiž jako souhrn velice účinných a dostupných metod.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!