Hned od první premiéry - byla jí v roce 1964 inscenace Encyklopedické heslo XX. století - se o „Ypsilonce“, tedy Studiu Ypsilon, vědělo. Zvláštní způsob syntetického divadla - mozaiky se uchytil a udržel, přestože od jeho vzniku uplynulo už více než pětačtyřicet let.
Soubor Studia Ypsilon s hosty se na vyvrcholení svého jubilea připravil velkoryse. Na podzim uvede tři velké ypsilonské večery, od poloviny října do poloviny listopadu odehraje veškerý svůj repertoár. A v těchto dnech představuje novou inscenaci TGM aneb Masaryk mezi minulostí a dneškem.
Představí se v ní Václav Helšus jako prezident Masaryk, Pavel Nový v roli jeho syna Jana, Jana Synková coby Alice Masaryková, Jan Jiráň hraje Gutha-Jarkovského, Jan Přeučil Masarykova Odpůrce (vlastně Kramáře), většina herců hraje více postav, o hudební stránku se stará skupina Klec a jako vždy i celý soubor...
„Nepředvádíme Masarykův životopis od kolébky po hrob,“ vysvětluje režisér a s Janem Kolářem spoluautor hry Jan Schmid. „Usadili jsme se v roce 1935 a vracíme se proti času podle smyslu (nebo jdeme i daleko za jeho hrob k dnešku), pohybujeme se v několika tematických vrstvách a jejich souvislosti pak určují pohyb, vývoj a trvání.“ Vůdčí osobnost Studia Ypsilon zdůrazňuje, že důvodem, proč hrát o Masarykovi, je především naše zanedbaná paměť. „Hlavně bychom si měli uvědomit, kdo to Masaryk byl, poučit se, aby naše současnost alespoň trochu stavěla na minulosti, dokonce se minulostí řídila, stavěla na vědomí tradice a vlastní kulturnosti...“ Schmid opět uplatňuje svou představu syntetického divadla, které je kombinací hereckého dialogu s divákem i postavou i se spoluherci navzájem, používá se v něm hojně střihu, pracuje se s hudebností, individuální improvizací, byť podstata je vždy pevně daná.
Minulost se v něm mísí se současností, časové roviny se prolínají, nadsázka a humor je samozřejmostí.
Nejinak se autoři vrhli i na téma Masaryk. Zabývají se jeho osobností a souvislostmi s jeho působením a životem z mnoha úhlů. „Zabývat se T. G. Masarykem umožňuje podívat se i na nás samotné z různých stran,“ říká Jan Schmid, „narážet na různé paradoxy našich dějin i naší povahy, ale také objevovat schopnost umět si udělat legraci ze sebe samých a nastavovat zrcadlo své vlastní nedostatečnosti. S Masarykem připomenout, co už zde všechno bylo a co dobré a následováníhodné je k dnešku zapomenuto.“
Kromě jiného se v masarykovské inscenaci uplatní i citáty, jež podle aktérů hry až znějí neuvěřitelně aktuálně, dokonce tak, že je zřejmě prezidentu osvoboditeli ani mnohý divák nepřičte. Třeba: „Moderní člověk by rád v malé pilulce něco spolknul, aby na věky se cítil dobře. Moderní člověk hledá příliš mnoho štěstí -již tím se cítí nešťasten.“ Nebo: „Bez skutečné nápravy srdce a hlavy, bez nápravy myšlení a mravů můžeme revolucí odstranit ďábla, ale Belzebuba posadíme na jeho místo.“
V titulní roli uvidíme Václava Helšuse, staronového člena „Ypsilonky“. Vrátil se jako speciální host po více než třiceti letech k velkému úkolu, v němž, jak říká, „si to člověk musí rozdat s celým světem“.
***
TGM aneb Masaryk mezi minulostí a dneškem, Jan Schmid a Jan Kolář, Studio Ypsilon, Praha, premiéry 11. a 13. června 2010
„Nepředvádíme Masarykův životopis od kolébky po hrob,“ vysvětluje režisér a s Janem Kolářem i spoluautor hry Jan Schmid
Kromě jiného se v inscenaci uplatní i citáty, jež podle aktérů hry znějí až neuvěřitelně aktuálně, tak, že by je Masarykovi nikdo nepřičetl
