Měla zvýšit vzdělanost v regionu a zastavit odliv mozků z Vysočiny do Prahy či jinam. Chtěla nabízet hlavně vysokoškolské vzdělání provázané s praxí, aby absolventi bez problémů našli práci. Jenže zatím se to jihlavské Vysoké škole polytechnické příliš nedaří. Bez práce je téměř čtvrtina jejích absolventů z těch, kteří nepokračují ve studiu.
Jihlavská polytechnika se tak může „pochlubit“ i neradostným prvenstvím: obsadila čelnou příčku žebříčku vysokých škol s největším počtem nezaměstnaných absolventů, který pravidelně sestavuje Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy (více viz vložený text Nezaměstnaní umělci a ekonomové). Kde se stala chyba?
Vezmeme raději magistra „Musí se srovnávat srovnatelné,“ zdůrazňuje Jakub Novotný, rektor Vysoké školy polytechnické, a dodává, že zmíněný žebříček příliš nezohledňuje specifika jihlavské školy. Na ní totiž studují pouze bakaláři a ti se na trhu práce prosazují přece jen hůře než magistři. Firmy ani samotní studenti si zatím příliš nezvykli, že bakalář je ukončené vysokoškolské vzdělání. „Zástupce jednoho z velkých celorepublikových zaměstnavatelů mi přímo řekl: Proč bychom brali bakaláře, když můžeme mít za stejné peníze magistry,“ zmiňuje Jakub Novotný. Dodává ovšem, že v případě malých a středních firem je situace naštěstí o něco lepší.
„Chápu, že se jihlavská polytechnika cítí znevýhodněná,“ říká Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky, který se na vypracování žebříčku podílel. Upozorňuje ale, že kdyby s kolegy vytvářeli zvláštní tabulky pro bakaláře, magistry a doktorandy, vznikla by spousta žebříčků a celkový výsledek by do určité míry ztratil na přehlednosti. Texty, které zveřejněný žebříček doprovází, navíc dávají Novotnému za pravdu - v průměru bylo bez práce 5,6 procenta bakalářů, ale 3,6 procenta magistrů.
„Naší škole ubližuje i fakt, že zatím neměla absolventy kombinovaného, čili dálkového studia,“ upozorňuje Jakub Novotný. Jihlavská polytechnika je totiž vcelku mladá, byla založena v roce 2004. První várka „dálkařů“ má ukončit studium letos. „Jelikož většina studuje při práci, určitě nám vylepší statistiku,“ věří Jakub Novotný. A to si slibuje i od porodních asistentek a zdravotních sester.
Na jihlavské polytechnice lze zatím studovat ve třech programech - ekonomicky, technicky a zdravotnicky zaměřených. Bohatě převažují ekonomové. K říjnu 2010 v Jihlavě zdárně ukončilo studium téměř 800 lidí - z toho 431 v oboru finance a řízení a 328 na cestovním ruchu. Bakalářský titul v oboru počítačové systémy získalo 26 studentů a v aplikované informatice pouhých jedenáct. První porodní asistentky a všeobecné sestry vyjdou ze školy teprve letos.
A možná už tato čísla jasně ukazují, proč jsou absolventi Vysoké školy polytechnické tak často bez práce. Po počítačových odbornících se firmy poptávají většinou už během studia. „Nevím, že by byl někdo z našich absolventů bez práce. A pokud ano, tak třeba jen proto, že vyčkával, zda se dostane na magistra,“ říká David Matoušek, který vede katedru elektrotechniky a informatiky.
Technické obory ale příliš nelákají studenty. Nic na tom nemění ani možnosti dobrého uplatnění, tedy minimálně na Vysočině. „Polovina zdejších firem se zaměřuje na strojírenství a podobné obory,“ říká Jakub Novotný. Osobně věří, že by situaci vylepšilo zavedení školného. Uchazeči i jejich rodiny by pak podle Novotného více přemýšleli o užitečnosti vzdělání.
Studenti financí a cestovního ruchu jsou ovšem v jiné situaci. Část se uplatní dobře, pro stovky ekonomicky zaměřených absolventů se ale na Vysočině zaměstnání nenajde. „Jako regionální škola chceme pružně reagovat na trh práce. Na druhou stranu ovšem musíme brát ohled na poptávku uchazečů,“ říká rektor Jakub Novotný. Ta je totiž zatím určující pro „přežití“ vysoké školy - peníze se jim rozdělují především podle počtu studentů.
Brzo má však přijít změna. Ministerstvo chce školy bonifikovat mimo jiné za bakaláře, kteří odejdou přímo do praxe. Tím by tlačilo na snížení obrovského počtu studentů mířících do magisterského navazujícího studia. V Česku na rozdíl od většiny jiných zemí stále platí přežité: Když na vysokou školu, tak na pět let. Pro řadu povolání totiž bohatě stačí bakalář - jen si na to studenti ani firmy zatím příliš nezvykli.
„Oproti jiným vysokým školám máme v tomto ohledu náskok. Ovšem v tuhle chvíli je náš náskok zároveň určitým handicapem,“ podotýká Jakub Novotný s odkazem na to, že z jeho školy vycházejí pouze bakaláři. Vznik jihlavské polytechniky tak vlastně předběhl koncepci ministerstva. „Zaměstnavatelé snad brzy pochopí, že i bakalář je dobře využitelný v praxi. Pro spoustu profesí plně dostačuje a díky nižšímu věku může například pracovat kreativněji,“ říká Jakub Novotný a dodává, že s osvětou by měl školám pomoci stát.
Cestovní ruch „okořeněný“ kurzem pro úředníky Jihlavská polytechnika ovšem nečeká jen na změnu financování vysokých škol. „Pořádáme letní školu číslicové a mikroprocesorové techniky, nyní jsme zavedli i odpolední seminář pro studenty středních škol,“ popisuje David Matoušek, jak se snaží nalákat budoucí zájemce na počítačové obory. Zčásti se to daří: dvacet účastníků letní školy ke studiu opravdu nastoupilo. Jenže sám Matoušek připouští, že čekal větší zájem. Přitom součástí výuky je praxe a studenti mají i ve volnu přístup do vybavených laboratoří. Ekonomické obory se zase dočkají obměny, která by měla absolventům pomoci najít práci. Škola do oboru cestovní ruch „přimíchá“ další specializace, například veřejná správa, což má absolventům otevřít cestu do úřadů. Obor, kde je čtyřnásobný převis uchazečů nad počtem studijních míst, by se tak mohl stát atraktivní i pro zaměstnavatele. Podobně se bude upravovat i obor finance a řízení, v jeho rámci se chystá třeba specializace finanční poradenství nebo projektový management.
***
Nezaměstnaní umělci a ekonomové
* Jak se zvyšuje podíl vysokoškoláků v populaci, vzrůstá i riziko, že budou bez práce. Do žebříčků nezaměstnanosti absolventů vysokých škol, který sestavuje Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy, se nyní poprvé výrazně promítl vliv ekonomické krize.
* Z dat zveřejněných na konci loňského roku vyplývá, že nejlépe se na trhu práce uplatňují hlavně absolventi lékařských a právnických fakult.
* Mírou nezaměstnanosti přesahující 15 procent se naopak mohou „pochlubit“ některé umělecky zaměřené fakulty regionálních univerzit (třeba v Ústí nad Labem či v Pardubicích), ale i podnikatelské fakulty menších škol (jako třeba Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoké učení technické v Brně nebo Slezská univerzita v Opavě) či třeba Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně.
* Žebříček uplatnění absolventů vysokých škol vznikl už poněkolikáté. „Nyní poprvé odráží narůstající nezaměstnanost,“ upozorňuje Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky. Data se totiž zpracovávají s určitým zpožděním. „Chceme, aby absolventi nejprve třeba půl roku zkoušeli hledat místo,“ vysvětluje.
* Zatím nejnovější žebříček, zveřejněný koncem loňského roku, tak zachycuje nezaměstnanost absolventů, kteří opustili školu v roce 2009.
