Hrušky byly dříve oblíbené mezi dětmi, sadaři i labužníky. Ublížila jim ale krize výroby a užívání řepného cukru a dovoz exotického ovoce, které je prakticky vytlačilo z jídelníčku. Hrušky tak ztratily výsadní postavení sladkého ovoce. Místo nich dnes ve velkém konzumujeme banány, broskve a ostatní sladké jižní ovoce.
Co s hruškami? |
"Hruška je náš tradiční ovocný druh. Pěstovala se hlavně historicky spolu se švestkami a dá se říct, že tuzemská produkce míří na trh. Drobní pěstitelé se však dostávají v produkci na pomyslné dno, protože hrušek se u nás v posledních letech sklízelo jen kolem 3000 až 5000 tun ročně. Poslední dva tři roky je to mírně lepší. Dostali jsme se na sedm tisíc tun ročně. Protože se vysázely nové hruškové sady. Nicméně když se podíváme, kolik hrušek se k nám dováží a porovnáme to s českou produkcí, tak je to zanedbatelné množství," řekl serveru Lidovky.cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Česko je výrazně závislé na dovozech ovoce a zeleniny, a to i u druhů, které se v tuzemsku tradičně pěstují. V loňském roce se podle údajů ČSÚ do země dovezlo zeleniny, ovoce a ořechů v součtu za 22,5 miliardy, především ze Španělska.
"Když pominu drobný prodej a samozásobitelství, tak v supermarketech se prodává 70 až 80 procent hrušek z dovozu. A ty ceny jsou poměrně vysoké. Jednak kvůli tomu, že pěstování je náročnější, ale navíc chybí právě domácí konkurence. V podstatě ceny ani nižší být nemohou. Možná třeba na podzim se v obchodech nějaké české hrušky najdou, ale v období od ledna do léta je to mizivé číslo," vysvětluje situaci na trhu Ludvík.
Pěstování ovoce je náročné
Ještě hůře než hrušky, jsou na tom jablka. Domácí producenti na trhu nemají výhodnou pozici a dovozy jablek neustále stoupají. "V produkci hrušek bychom ani nemohli být soběstační, opravdu z valné části jsou hrušky, co se v supermarketech prodávají, z dovozu. Především z Belgie a Itálie - to jsou největší pěstitelé v Evropské unii. Stejná situace je také u jablek, ale i u švestek a broskví," doplňuje situaci Ludvík.
Současná situace je způsobená i tím, že pěstovaní ovoce je ekonomicky náročná činnost s nejistým výsledkem. "Ovocnářství jde samo o sobě v posledních letech dolů. Každý, tedy i zemědělec a farmář, se musí přizpůsobit trhu a řídit se jím. Řada z nich zkrátka produkci omezila. Pěstování ovoce je obecně investičně náročná činnost. Pokud chcete začít pěstovat hrušky nebo jablka, musíte si připravit řádově 750 tisíc a pak musíte čekat dva tři roky. Dříve strom rodit nezačne," vypočítává Ludvík.
Pěstování ovoce se zkrátka v Česku nevyplatí, lépe jsou na tom pěstitelé obilí či řepky. Ti mají alespoň jistotu, že od nich někdo vypěstované produkty vykoupí. "Pěstování hrušek se jim nevyplatí, ale neplatí to jen pro tento druh ovoce, stejné je to u jablek, švestek, broskví či meruněk," říká na závěr předseda unie.
Recept na tradiční valašskou specialitu: hruškový frgál (Czech Specials)Suroviny: 1 kg mouky, (z toho 750 g polohrubé výběrové a 250 g hladké), 6 žloutků kvásek: 1/2 l mléka, 100 g droždí, 1 lžíce cukru drobenka: 150 g polohrubé mouky, 150 g hladké mouky, 150 g moučkového cukru hrušková povidla: sušené hrušky, švestková povidla, jíška (polohrubá mouka a olej) Postup: Připravíme kvásek a smícháme ho s ingrediencemi na těsto. Těsto propracujeme do hladka a necháme vykynout. Minimálně jej ještě jednou promísíme a necháme znovu vykynout. Mezitím připravíme nádivky, posýpku a plechy - nejlépe kulaté o průměru cca 30 cm. Kynuté těsto rozdělíme na bochánky (cca 220 g), které opět necháme vykynout. Bochánky přendáme na plech a rozválíme malým jednoručním válečkem (rozťapkáme) od středu až po kraje plechu natenko. Kraje těsta potřeme rozšlehaným vajíčkem a na těsto rozetřeme nádivku (necháme asi 1/2 cm okraje). Nakonec posypeme posýpkou a dáme opět trochu kynout. Troubu rozehřejeme na 200-250°C a jednotlivé plechy s frgály pečeme každý tak 6 minut, až jsou okraje dozlatova. Po vytažení frgálu z trouby ještě potřeme lehce okraje sádlem. Po vychladnutí (nejlépe až večer) zalijeme koláče rozpuštěným máslem, ve kterém je rum a přidáme případně trochu tresti a trochu vanilkového cukru (máslem nešetřit).  Tradiční valašské frgály Hrušková povidla: sušené hrušky namočit, povařit a nakonec ještě pomlít. Vývar z hrušek nevylijeme, později jej smícháme s pomletými hruškami. Nachystáme si jíšku- polohrubá mouka a olej (stačí jen mouku rozpustit v oleji, nesmažíme do růžova). Jíšku s vývarem vmícháme do mletých hrušek a vznikne pyré, které promícháme se švestkovými povidly (v poměru 2/3: 1/3). Švestková povidla se přidávají hlavně kvůli tmavší barvě. Pokud jsou povidla tuhá, rozvaříme je předtím v kastrůlku, aby se vše dobře spojilo. Nakonec do směsi přidáme dle chuti badyán, skořici a hřebíček (vše mleté - největší část koření tvoří badyán). Pokud máte pouze čerstvé hrušky, udělejte si z nich povidla takto: den předem hrušky odjadřincovat, neloupat, povařit do měkka. Poté hrušky scedíme, rozmixujeme a přendáme na pekáč do trouby (cca 150 ºC) vaříme 3-4 hodiny. Po vystydnutí připravujeme nádivku podle výše uvedeného návodu. |
