Proč nebyl ‚otčím‘ Míši obžalovaný z pohlavního zneužití ve vazbě? Vliv mohla mít i její výpověď

Když policie loni v červenci začala stíhat sedmatřicetiletého Otu S. kvůli údajnému zneužití nezletilé dívky, jakoukoliv vinu odmítl. Připustil jen, že dívku vozil v autě, povídal si s ní a pak ji v klidu nechal jít.

Popřel i další informace uvedené v obžalobě, a sice, že by ji měl vybaven lahví vodky naložit do auta, osahávat na intimních partiích a s příslibem zhruba dvou tisíc korun lákat k pohlavnímu styku. Odmítl také to, že by se měl na sociální síti Facebook vydávat za čtrnáctiletého chlapce, jehož si dívka na sociální síti přidala do přátel.

Obžaloba z konce prosince

„Obžaloba na muže ročníku 1979 byla podána kvůli pohlavnímu zneužití a svádění k pohlavnímu styku,“ potvrdila nicméně LN náměstkyně šéfa ústeckých okresních žalobců Zdeňka Krausová. Na stole ústeckého okresního soudu obžaloba přistála krátce po Vánocích, 28. prosince loňského roku, tedy pouhé dva týdny před tím, než policie vyhlásila celostátní pátrání po dvanáctileté Míše.

Přítel její matky, který zřejmě spáchal sebevraždu, byl ale celou dobu stíhán na svobodě. Mohl být tedy v kontaktu jak s dívkou, která policii vylíčila, jak ji měl Ota S. sexuální zneužít, tak i s Míšou, tedy další nezletilou osobou v jeho okolí.

Právě role Otakara S. je ve zmizení Míši je aktuálně motivem, jímž se policie při hledání intenzivně zabývá. S Míšou tento příběh totiž nespojuje pouze postava hlavního aktéra, který byl poslední tři roky přítelem její matky, ale také údajně poškozená dívka. Otakar S. si podle policie oběť nevytipoval náhodou. Znal ji, protože děvče Míšu navštěvovalo doma.

Žil s matkou zmizelé Míši, čelil obžalobě ze zneužívání

Otázky vyvolává také zajištěný vzorek spermatu v pokoji dvanáctileté dívky. Jakkoliv by indicie nahrávaly tomu, že tam zbylo po Otakarovi S., kriminalisté nechtějí dělat předčasné závěry. „Neexistuje jediný důkaz, že by Michaele jakkoliv ublížil nebo ji zneužil,“ řekl serveru Lidovky.cz zdroj z okolí vyšetřování.

Proč ale byl Míšin „otčím“ stíhaný na svobodě a proč se mohl pohybovat v blízkosti údajně poškozené dívky, která podle informací serveru Lidovky.cz žila dokonce ve stejném domě jako Míša a její matka? A jak policie během stíhání Oty S. naložila s informací, že byl přítelem matky nezletilé Míši?

Vyšetřovatelé hledající Míšu dnem i nocí okolnosti spojené se stíháním Oty S. sice znají, jak s těmito poznatky při pátrání pracují, ale není jasné. Ústecká policie informace o šetření nepodává, sdílnější není ani v momentě, kdy se otázky stočí k případnému zajištění ochrany obou dívek.

Teprve až policejní prezidium osvětluje, byť v obecné rovině, jak by měl bezpečnostní sbor v podobných případech postupovat. „Obecně lze říci, že je nutno maximálně omezit kontakt mezi osobou poškozenou a osobou obviněnou. Nejjednodušší z pozice policejního orgánu je vazební stíhání obviněného,“ napsal serveru Lidovky.cz mluvčí prezidia Petr Habenicht s tím, že nelze stanovit přesný scénář, protože každý případ je jedinečný.

Pokud se policie nerozhodla pro vzetí obžalovaného do vazby, je nutné podle Habenichta provést procesní úkony co nejrychleji. „Existují různá ‚předběžná opatření‘ uvedená v ustanovení § 88b a další trestního řádu, existují také možnosti dočasného umístnění poškozené osoby do některého ze sociálních zařízení,“ doplnil mluvčí. Konkrétní opatření v souvislosti s Otou S. nicméně nejsou známé.

Vazba pro člověka obviněného či obžalovaného ze sexuálního zneužití nezletilé osoby podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry záleží na více okolnostech. „Je to jako s každým jiným trestně stíhaným člověkem. Hrozí-li obava, že bude pokračovat v trestné činnosti, pak jsou samozřejmě důvody pro jeho vzetí do vazby,“ řekl.

Rozhodující faktory

V takto citlivých případech je podle něj potřeba zvážit hned několik aspektů. „Troufnu si říci, že se policie v takové situaci většinou snaží získat alespoň předběžné posouzení nějakým sexuologem. Zjišťuje, zda byl takový člověk léčen či souzen v této věci, a jestli i přes to k takovému jednání došlo znovu. Dále jestli byl takový člověk stabilizován, pod lékařským dohledem nebo medikamentózně utlumován. To jsou všechno věci, které mohou hrát významnou roli,“ vysvětlil teorii Vávra.

Jestli byl Ota S. stíhán ze sexuálního obtěžování a zda se kvůli tomu léčil u odborníků ještě před případem Míšiny kamarádky, není jisté. Žalobkyně Krausová nechtěla věc jakkoli komentovat.

I v případě, že by k sexuálnímu zneužití došlo „jen“ jednou, mohl by státní zástupce přistoupit k vzetí do vazby i z pouhé opatrnosti. „Nelze vyloučit ani to, že by to soudce akceptoval. Jak víme, nejde o situaci, která by pro společnost byla konformní,“ argumentovat Vávra obavou, že by stíhaný mohl v sexuálním obtěžování nezletilých pokračovat.

Stěžejní vliv pak mohou mít i výpovědi svědků. Právě zde nastává důležitý moment. Kauza údajného zneužití Otou S. se s případem nezvěstné Míši totiž prolíná ještě v jednom ohledu. Míša byla kvůli této události podle zjištění LN loni na policii.

Pitva u expřítele matky pohřešované Míši vyloučila cizí zavinění

Kriminalisté si ji tehdy pozvali k výpovědi jako kamarádku děvčete, kterou se měl Ota S.pokusit zneužit. „Policii řekla, že se s pachatelem dobře zná, že je přítel její matky a že s ním nikdy takový problém neměla,“ sdělil LN zdroj blízký vyšetřování. Jenže Míša nemusela mluvit pravdu, protože naopak sama už v té době mohla procházet něčím podobným. Mohla mít strach.

„Nemluvila o něm vůbec hezky, bála se ho. Když k nim Otakar přijel na víkend, nechtěla být doma,“ vypráví nejmenovaný muž kolem čtyřicítky před základní školou, kam Míša chodila. Protože si přál zůstat v anonymitě, redakce ale jeho identitu zná.

Policejní „manuál“ o tom, jak postupovat v případě podezření ze sexuálního zneužívání nezletilých osob, zmiňuje také spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD, či také „sociálka“ – pozn. red.). „A to hned od samotného začátku. Existuje elektronický systém, kterým policie informuje OSPOD o všech případech, kde figuruje dítě v pozici poškozeného, pachatele a v některých případech i v pozici svědka,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Habenicht.

Zda sociálka zasahovala i v Míšině rodině, zatím není jasné. Úřad o nezletilých osobách zpravidla neposkytuje informace.

Soudní zákaz styku s nezletilým

Podle sociální pracovnice Kateřiny Mrkvové je ale v první řadě za dítě zodpovědný jeho rodič. V tomto případě Míšina matka. „Rodič, který nechce, aby se dítě stýkalo s člověkem, který je obviněný ze sexuálního zneužití, může chtít po soudu nařízení o zákazu styku s dítětem,“ uvedla. Ani tato věc není známá, žalobkyně ji odmítla komentovat.

I bez soudního zákazu ovšem může policie i sociálka dohlížet na situaci v rodině. „Když nám někdo nahlásí, že bychom to měli nějakým způsobem sledovat, tak do toho samozřejmě zasáhneme a chceme o případu vědět víc. Například proč rodič vystavuje dítě takové osobě, jak za něj přebírá odpovědnost a jakým způsobem je dítě s takovou osobou v kontaktu,“ sdělila dále Mrkvová z brněnského OSPODu.

„Předpokládám, že pokud je dítě v kontaktu s osobou, která je či byla obviněná ze sexuálního zneužití, tak je u toho přítomen i rodič dítěte. Ten má za dítě plnou odpovědnost, takže pokud jej něčemu takovému vystavuje, pak za to může být popotahovaný i rodič,“ dodala sociální pracovnice. Zda zmizení Míši a stíhání Oty S. spolu nějak souvisí, ovšem dosud není známo.