Žmolky v pupíku souvisejí především s obnovou svrchní vrstvy kůže. Kůže tvoří bariéru mezi zevním a vnitřním prostředím. Skládá se z pokožky, škáry a podkožního vaziva. Nejsvrchnější část, pokožka, je složena z více vrstev buněk, které se vyvíjejí ze základní řady. Postupně specificky zrají a posunují se ke kožnímu povrchu. Buňka mění svůj tvar a postupně jakoby sesychá. Tvoří bílkovinu keratin. Postupnému zrání buněk říkáme keratinizace. Zrání buněk vede k tomu, že se v rohové vrstvě nakonec nacházejí již jen zbytky buněk a bílkovina keratin. Rohová vrstva je ta část pokožky, která je na povrchu, a z ní se kožní buňky postupně olupují. Tento proces zaručuje trvalou obnovu povrchu kůže. Kožní buňky se takto vymění jednou za 28 dní.
Dochází tedy k neustálé obnově povrchových buněk i ochranného kyselého pláště. Povrchový tukový plášť vzniká rozpuštěním potu a kožního mazu a dalšími produkty rohové vrstvy. Rozpouští se v něm povrchové nečistoty, například částečky prachu. Ty se pak shromažďují v liniích kožního reliéfu a pak jsou vyloučeny z kožního povrchu společně s olupujícími se buňkami.
V místech se ztíženým odstraňováním těchto produktů z povrchu kůže – například v pupíku – dochází k jejich usazování. Zároveň se tam hromadí i kousky tkanin, které se uvolňují otíráním oblečení o kůži. Tak vznikají dotazované „žmolky v pupíku“.
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz.
Obálku označte Věda – záhady.
