Na zvýšení platů hledí s mírným optimismem profesor českého jazyka a základů společenských věd s pětatřicetiletou praxí, PaedDr. Václav Vodvářka (58), který vyučuje na Gymnáziu Jana Ámose Komenského v Novém Strašecí.
„Byl bych rád, kdyby se mě současné zvýšení platů dotklo, a to v dobrém. Aby v tom výplatním sáčku přibylo víc než jen pár desetikorun,“ říká Vodvářka. Toho, že by se mu o ta 3,5 procenta snížilo osobní ohodnocení, se příliš neobává a ani s tím nemá problém. „Na jednu stranu by bylo žádoucí, aby mohl ředitel školy disponovat dostatečnými prostředky na osobní ohodnocení, a mohl tak odlišit průměrné a naprůměrné pedagogy, a ne, jak to pamatuji odnepaměti, že dostal tak málo, že kdyby chtěl dát více jednomu, tak na ostatní nezbyde. Jak se říká, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Na druhou stranu je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. V základu je zvýšení jistější. Osobní ohodnocení mohu jeden měsíc dostat a druhý ne,“ komentuje Vodvářka.
Současná situace, kdy jsou učitelé stále hůře placení než zaměstnanci v soukromém sektoru, se mu osobně nelíbí, ale ekonomicky to chápe. „Když na to soukromá sféra má, tak to zaplatí.“
Václav Vodvářka je ve školství spokojený a rozhodně svůj odchod z oboru neplánuje: „Začal jsem učit v roce 1974. Osmnáct let jsem učil na Základní škole v Lánech, poté rok na Rodinné škole v Rakovníku. Od roku 1993 působím na Gymnáziu v Novém Strašecí a před katedrou i umřu.“
