Profesorka hudební výchovy s roční praxí Mgr. Jana Petříková (26), která učí v pražském Gymnáziu Na Zatlance, se dívá na plánované zvýšení platů o 3,5 procenta spíše skepticky: „Přijde mi, že to nepoznám. Nevěřím, že se můj plat nějak změní. Samozřejmě, že by každá koruna navíc byla dobrá.“ Na druhou stranu se však ani příliš neobává, že by se jí o ta 3,5 procenta sice zvýšil základ, ale naopak by se jí o stejnou částku snížilo osobní ohodnocení. „V tom důvěřuji naší paní ředitelce,“ dodává.
Spíš než rozdíly v platech ve školství a v soukromém sektoru vnímá rozdíly v situaci pražských a mimopražských učitelů, a to především v oblasti nákladů na bydlení. Myslí si, že pražský učitel, pokud má rodinu, si ze svého platu nemůže dovolit pořízení vlastního bydlení a mnohdy ani podnájem. „Někdy mě mrzí, že ve státním sektoru člověka tak neocení, ale důležitější je porovnat, jak si stojí s životními náklady pražští a mimopražští učitelé. Mimopražští učitelé někde s platem v pohodě vyjdou,“ říká Petříková. Přesto, že Jana Petříková pracuje ve školství teprve rok, vidí svou budoucnost v oboru růžově. „Jsem optimistka a chci ve školství zůstat. Moje práce mě baví.“
Podle jejích názorů zaleží především na tom, jak se vedení školy stará o své zaměstnance a zda dokáže získat dostatek prostředků na odměny pro učitele. „Mám signály od svých mimopražských kolegů, že jsou mnohdy rádi, že mají práci a ředitel si s nimi dělá co chce.“
