Porošenko je považován za muže kompromisu. I přes podnikatelské úspěchy a vytížení má za sebou i bohatou politickou kariéru. Vysoké politické funkce měl během vládnutí prozápadní i proruské koalice a podle pozorovatelů je mužem, který se dokáže dohodnout téměř se všemi proudy.
Budoucí miliardář
Rodák z jihoukrajinského Bolhradu (narozen 26. září 1965) , který leží v Oděské oblasti, vyrůstal ve městě Vinnycja. V roce 1989 vystudoval ekonomii na fakultě mezinárodních vztahů a mezinárodního práva na Kyjevské státní univerzitě, kde také působil jako asistent. Po studiu se také začal věnovat tomu, co z něj v budoucnu učinilo miliardáře.
Začal obchodovat s kakaovými boby a v 90. letech ovládl několik cukrářských závodů a čokoládoven. Následně všechny své firmy spojil do holdingu Rošen, který jen nyní největší čokoládovnou na Ukrajině a jednou z největších na světě. Název firmy vznikl ze jeho jména - PoROŠENko.
"Velká část jeho podnikání je v Rusku. Vyrábí bonbóny a karamelky, které mnozí ze zde přítomných zřejmě ochutnali, aniž by věděli, že majitelem této firmy je pan Porošenko, lídr nynějších prezidentských závodů," zmínil Porošenka dokonce ve svém nedávném projevu ruský prezident Vladimir Putin. Naznačil tak fakt, že jedním z hlavních trhů Rošenu je Rusko, která loni dočasně zakázalo firmě údajně kvůli jakosti vyvážet své výrobky do země. Letos v březnu také ruské úřady zabraly závod Rošenu v západoruském městě Lipeck, což podle kritiků Ruska byla pomsta za Porošenkovu pomoc během prozápadních protestů na Ukrajině v loňském roce.
V roce 2012 ho magazín Forbes zařadil na šesté místo v žebříčku nejbohatších Ukrajinců a jeho majetek odhadl na jednu až dvě miliardy dolarů. K bohatství mu pomohly i jím ovládané automobilové závody, výrobce autobusů nebo lodí a celoplošný televizní Kanál 5, který sehrál klíčovou úlohu při takzvané oranžové revoluci, která koncem roku 2004 vynesla k moci prozápadního Viktora Juščenka.
Porošenko byl nařčen z korupce. Sám odstoupil
V roce 1998 byl poprvé zvolen do parlamentu za Sjednocenou sociálnědemokratickou stranu Ukrajiny (OSDPU), později si založil vlastní stranu Solidarita, poté pomáhal zakládat Janukovyčovu Stranu regionů, ale poté přešel na stranu prozápadní strany Naše Ukrajina vedené Viktorem Juščenkem. Za jeho vládnutí byl šéfem vlivné prezidentské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). V roce 2005 se dostal do sporu s Julijí Tymošenkovou, tehdejší premiérkou, která prosazovala "reprivatizaci", což Porošenko údajně odmítal. Na konci roku byl nařčen z korupce a sám odstoupil z funkce šéfa RNBO.
V 2007 byl šéfem bankovní rady centrální banky a od října 2009 do března 2010 ministrem zahraničí. V roce 2012, teda za vládnutí sesazeného proruského prezidenta Viktora Janukovyče, byl ministrem hospodářství.
Do prezidentských voleb jde Porošenko jako nezávislý. Podporu mu vyjádřil Vitalij Kličko a je považován za favorita.
S manželkou Marinou, vystudovanou lékařkou, mají dva syny a dvě dcery. Porošenko je kandidátem věd a autorem několika knih.
