„Důkazy podporují hypotézu, že Alberto Nisman se stal obětí vraždy,“ uvedl okresní prokurátor Ricardo Saenz v návrhu soudu, aby se případu chopily federální úřady a vyšetřovaly jej jako vraždu.
Nismanovu smrt před 13 měsíci úřady označily za sebevraždu, což jeho blízcí považovali za absurdní. Podle průzkumů si většina Argentinců myslí, že prokurátor byl zavražděn.
Nový pravicový prezident Mauricio Macri, který se nejvyšší funkce ujal v prosinci po 12 letech vládnutí levice, slíbil objasnit Nismanovu smrt.
Vyšetřování teroristického útoku
Nisman vyšetřoval teroristický útok na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994 s 85 oběťmi, za jehož provedení prý zaplatil Írán. Podle Nismana se vládní činitelé včetně prezidentky Cristiny Fernándezové snažili podezřelé očistit, aby mohli s Íránem jednat o dodávkách ropy. Vláda obvinění odmítla.
Kulka v hlavě a tajemné vyšetřování. Prezidentka Argentiny o záhadné smrti mlčí |
Den před tím, než měl závěry svého vyšetřování předložit zákonodárcům, byl Nisman nalezen loni 18. ledna s prostřelenou hlavou a pistolí vedle sebe ve svém bytě v Buenos Aires. Nismanova aféra vyhnala do ulic tisíce Argentinců a vážně poškodila pozici prezidentky a její strany.
Snahy o diskreditaci
Fernándezová po celou dobu jakoukoli vinu odmítala. Smrt jednapadesátiletého prokurátora Nismana byla podle Fernándezové součástí snahy o její diskreditaci. Spiknutí podle ní zosnovala tajná služba, kterou nechala rozpustit. „Použili ho (Nismana), když byl naživu, a pak potřebovali mrtvého,“ řekla.
Saenz zmínil jako důkazy nasvědčující vraždě výhružky prokurátorovi, okolnost, že byl zasažen několika ranami než utrpěl zásah hlavy, jakož i to, že se s tělem hýbalo, čímž se změnilo místo činu. Z Nismanova mobilního telefonu a počítače byly vymazány stopy po informacích a hovorech v posledních hodinách před smrtí.
Zabit čtyři dny po vznesení obvinění
Upozornil také na význam historického kontextu a načasování smrti. „Nisman byl pověřen vyšetřováním najhoršího teroristického utoku v naší zemi. A byl nalezen mrtev čtyři dny poté, co vznesl velice závažná obvinění,“ napsal. Írán opakovaně popřel spojení s atentátem. Před rokem soud odmítl Nismanovo obvinění prezidentky jako nepodložené.
Fernándezová opustila moc po dvou čtyřletých mandátech. Podle ústavy již nemohla usilovat o třetí mandát, mohla by ale opět kandidovat v prezidentských volbách v roce 2019.
