PRAHA Šéf volební komise Jan Vidím do sálu ohlašuje, že se první místopředsedkyní stává... Jméno už zaniká v potlesku a jásotu. Kdo že? No, hlásil místopředsedkyně, říká s důrazem na koncovku jeden z delegátů druhému a uhánějí do sálu. Jméno Miroslava Němcová už dodávat nemusí. Jasnému favoritovi volby Davidu Vodrážkovi by místopředsedkyně bezpochyby nikdo neřekl.
V sále okázale jásá více než polovina Středočechů. „Mám hroznou radost. Ale vzhledem k tomu, odkud jsem, to nesmím dávat moc najevo,“ poznamenává jeden z bývalých pražských poslanců. Europoslanec Ivo Strejček krátce po vyhlášení výsledku uhání přímo za Ivanem Langrem a nadšeně se s ním objímá. Moraváci se snaží tvářit neutrálně, ale zklamáni rozhodně nejsou. I z takových detailů lze vyčíst, že mapa dohod silných krajů s jasně daným scénářem se rozpadla. „A teď už se může stát cokoli,“ tvrdí jeden z dlouholetých poslanců strany.
Sobota v pražském hotelu Clarion přitom rozhodně nenasvědčovala tomu, že by se snad mělo stát něco nepředvídatelného.
Ať už byl někdo v sále příznivcem výsledku předběžných dohod mezi Prahou, Moravskoslezským, Jihomoravským krajem a podstatnou částí Středočechů, nebo přál naopak Alexandru Vondrovi či Miroslavě Němcové, vesměs panovalo přesvědčení, že se nemůže nic stát. Tedy že prvním místopředsedou bude David Vodrážka a řadovými Pavlové Blažek a Drobil z Brna, respektive Ostravy, doplnění středočeským Milanem Cabrnochem a jediné drama se bude konat okolo rozstřelu mezi plzeňským Jiřím Pospíšilem a Martinem Kubou z jihočeského kmotrovského kraje. Pražané v čele s Vodrážkou a šedou eminencí hlavního města Tomášem Hrdličkou v klidu popíjeli o patro níže pod jednacím sálem v lobby baru a žádné komplikace si nepřipouštěli.
„Třeba se tam dostane Mirka Němcová a Saša Vondra,“ doufal delegát z Moravskoslezského kraje, který byl na kongresu poprvé, tradiční zákulisní hrátky nezná a rozhodně se jich odmítal účastnit. Když mluvil o své touze, zdálo se to jako neskutečná naivita a u stolku si vysloužil posměch. Podobné přání mělo v Clarionu bezpochyby víc lidí, ale takto bezelstně o volbě málokdo z nich uvažoval. „Přál bych si, aby to dopadlo jinak. Ale moc tomu nevěřím,“ podotýkal i jeden ze zkušených mazáků z řad ODS z Plzeňského kraje.
Druhý den ten samý člověk přicházel s rozesmátou tváří už ve chvíli, kdy padl Vodrážka. „Když jsem toho mekotu blekotu slyšel, byla to poslední kapka. Stalo se, v co jsem skrytě doufal. Lidé se vykašlali na dohody a volili podle svého,“ pochvaloval si s narážkou na tragický projev neúspěšného obhájce postu prvního místopředsedy.
Podobně věc vnímali i dva delegáti z Prahy, kteří měli z Vodrážkova (respektive Hrdličkova) pádu nepokrytou radost. Oba připouštěli, že Vodrážka nedostal ani všechny hlasy od svých. „Prostě už těch kluků, co jezdí bentleyi, všichni mají plné zuby. Čím delegáty oslovil Vodrážka? Ničím, všichni vědí, že za něj jedná Hrdlička,“ tvrdil jeden z nich. „Co máme říkat v hospodě? Jakmile někdo zjistí, že jsme z ODS, jsme hned zloději,“ dodal.
Příběhem o nesvázanosti a svobodné volbě delegátů, které naštval Vodrážka svým projevem, že si řekli: NE!, výsledky vysvětloval v Clarionu kdekdo. Nehledě na to, že v místopředsednické volbě dostali čtyři místopředsedové prakticky stejný počet hlasů (bez některých jedinců vcelku kopírujících počty delegátů z Moravskoslezského, Jihomoravského, Plzeňského, Ústeckého kraje a části středních Čech ovládané Petrem Bendlem), zatímco tři odpadlí kandidáti měli také vesměs stejný počet hlasů (kopírující Prahu, část středních Čech podléhající vlivu Petra Tluchoře a Jihočeský kraj). Ani nepotvrzená fáma, že v horních patrech hotelu sedí ústecký kmotr Alexandr Novák s Patrikem Oulickým (Ústečané jim doporučili, ať na kongres raději oficiálně nejezdí) a středočeským bossem Petra Bendla Ivo Rittigem, téměř nikomu v sále radost nekalila. Část naštvaných Pražanů v čele s Hrdličkou totiž z Clarionu zmizela krátce poté, co bylo jasné, že Vodrážka padl.
