Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Prožíváme nejvíce zamračenou zimu za dvacet let

Česko

  17:34
ČESKÉ BUDĚJOVICE/PRAHA - Teplota prakticky stále pod nulou, pravidelné sněžení, vysoká sněhová pokrývka také v nížinách. Až budou milovníci zimních sportů hodnotit průběh letošní zimy, zřejmě si nebudou příliš stěžovat. Ovšem s jednou výjimkou. Jestli měla letošní zima podle meteorologů nějakou vadu na kráse, pak to byl akutní nedostatek slunečního svitu.

Na Lysé hoře v Beskydech slunce svítilo už ke konci týdne. foto: ČTK

Tak zamračený leden a únor totiž v republice dlouho nikdo nepamatuje. Potěšení z jízdy po zasněžené pláni ozářené sluncem si letos lyžaři takřka neužili, natož opalování před horskou chatou.

Nedostatek slunce může vyvolat deprese
Ve městech mohl zase nedostatek slunečního svitu podle odborníků vyvolávat mezi lidmi podobně depresivní pocity, jakými trpí lidé v severských státech během polární noci. K tomu lze ještě přičíst smogové situace, které zažívá třeba Ostravsko.

Včerejší slunečné počasí tak lidé nadšeně vítali. "Zimu můžeme zatím hodnotit jenom kladně. A to jak z hlediska návštěvnosti, tak podmínek pro lyžování. Jen kdyby bylo ještě více slunečných dnů," říká Luboš Krejza, ředitel společnosti Lipnoservis, provozující sjezdový areál u břehů lipenské přehrady. I když zima na Lipně nabídla a stále nabízí lyžařům takřka ideální podmínky, úplně všechna přání vyznavačů zimních sportů příroda přece jen nevyslyšela. "Za celou letošní sezonu jsme tady zažili jen dva opravdu slunečné dny. A to je v porovnání s minulými zimami strašně málo," říká Krejza.

Podobnou zkušenost potvrzují i provozovatelé dalších lyžařských areálů ležících ve výškách pod 1300 metrů nad mořem. Mraky, mraky a zase mraky. Dokonce i na známé jihočeské hoře Kleť, kam obyvatelé nedalekých Českých Budějovic obvykle odjíždějí v době teplotní inverze za sluncem, se jeho paprsky v minulých měsících ukázaly jen sporadicky.

Nejvíc zamračená zima za dvacet let
Ani samotný vrchol Kletě, ležící ve výšce 1083 metrů nad mořem, z mraků nevyčníval. "Tak zamračenou zimu nepamatuji možná dvacet let," říká astronom Miloš Tichý, který každou noc sleduje oblohu z kleťské observatoře.

"Často nám marně volali kolegové ze sousedních států, zda u nás není jasno, abychom zmapovali dráhu nějakého letícího objektu, který se od nich dobře pozorovat nedá," říká Tichý. Když ale v polovině ledna míjela zeměkouli planetka ve vzdálenosti považované už za nebezpečnou, obloha nad kleťskou hvězdárnou se jako zázrakem v noci rozjasnila. "Jakmile jsme zmapovali její dráhu a poslali informace zahraničním kolegům, znovu se přihnaly mraky. Opravdu zázrak, který se asi může stát jenom na Kleti," směje se Tichý.

Také meteorologové přitom potvrzují, že letošní zima byla z hlediska nedostatku slunečního svitu výjimečná. Inverzní počasí, při němž "poklička" z mraků udržuje i v nižších polohách mrazivé teploty, zatímco na horách je jasno, totiž mělo letos oproti minulým zimám trochu odlišný charakter. "Mraky se zpravidla držely ve výšce až kolem 1300 metrů nad mořem, teprve nad touto nadmořskou výškou mohlo být slunečno," říká Gustav Sysel z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích.

Autor: