Ve druhém čtvrtletí odevzdalo svůj pas na ambasádách USA 1131 Američanů žijících v zahraničí proti 189 takovým případům ze stejného období minulého roku, uvádějí poslední federální údaje. Za celé první pololetí se jich zřeklo amerického občanství 1810 proti 235 lidem za celý rok 2008.
USA jsou jedinou vyspělou zemí světa, která požaduje od svých občanů daně, ať žijí kdekoli. Vláda prezidenta Baracka Obamy se ve snaze zmírnit své obrovské rozpočtové deficity zaměřila na zahraniční bankovní centra a daňové ráje v čele se Švýcarskem, kam si peníze schovávají bohatí Američané, dopadá to ale i na běžné americké zaměstnance zahraničních firem. Od počátku příštího roku měl platit zákon, podle něhož mají zahraniční finanční instituce hlásit federální daňové službě USA informace o finančních kontech amerických občanů nebo zahraničních firem, v nichž mají Američané podstatný vlastnický podíl.
Získat životní pojistku v zahraničí? Pro Američana skoro nemožné
Utahování šroubů z Washingtonu nutí zhruba šest milionů Američanů, kteří žijí v zahraničí, přehodnotit, zda má pro ně ještě cenu vlastnit americký pas.
"S blížícím se termínem vstupu zákona v platnost se stále více amerických občanů dovídá, že mají v USA další daňové povinnosti," řekl Bloombergu právník curyšské firmy Anaford AG Matthew Ledvina. "Jakmile to zjistí, rozhodují se, zda vypovědí americké občanství," dodal.
Ministerstvo financí USA minulý měsíc odložilo termín uplatňování zákona daňovým úřadem o půl roku na 1. červenec příštího roku, aby dalo zahraničním bankám více času na přípravu jeho dodržování. Washington už předtím odložil platnost zákona o jeden rok. Zahraniční banky si stěžují, že nová pravidla jsou příliš složitá a nákladná. Firmy, které zaměstnávají Američany, odhadují dodatečné náklady na jejich dodržování na nejméně 5000 dolarů (téměř 100 000 korun) na osobu.
Vysoce zatěžující jsou nová pravidla i pro jednotlivce. "Získat hypotéku nebo životní pojistku je pro Američana v zahraničí takřka nemožné," řekl Ledvina. Federální vládě má nový zákon přinést během deseti let podle odhadů daňového výboru Kongresu 8,7 miliardy dolarů (168 mi,iard Kč), což představuje asi tisícinu letošního předpokládaného rozpočtového deficitu USA.
