Slítostí vám oznamujeme, že z důvodu malého počtu uchazečů o studium v daném oboru nelze v prvním ročníku studium realizovat. To je informace, kterou sdělují střední školy stále častěji. Někdy jde přitom i o studijní obory s maturitou. Důvod? Míst na středních školách je celkově výrazně víc než patnáctiletých. Řeklo by se pohoda. Aspoň pro rodiče.
Jenže ne pro všechny. Dostat dítě na určité gymnázium může být pěkný nervák. Například na pražské Gymnázium Na Zatlance se bude o 120 míst prát 640 uchazečů, vesměs excelentních. Téměř stovka z nich měla šanci dostat se na školu bez přijímaček, protože vykázala na posledních třech vysvědčeních samé jedničky (na výběrových školách se připouštěl průměr1,25) nebo obsadila první místo v celostátním kole vědomostní olympiády. Kdyby si škola nedala do podmínek pojistku, podle které může přijímat bez přijímacích testů jen v případě, když počet takhle chytrých žáků nepřekročí šedesátku, zbylo by pro ty, kdo by testy psali, jen pár míst. Takhle budou dělat přijímačky všichni a možná někdo z těch, kdo měli letos a loni na vysvědčení horší známky, předstihne jedničkáře.
Tři přihlášky, ale dva termíny Podobná situace je i v menších městech.
Například ředitel jednoho z českobudějovických gymnázií Miroslav Chalupský má na jednu třídu čtyřletého gymnázia přes 140 přihlášek, což je třikrát víc než v minulých letech.
Důvod je jednoduchý.
Letos lze podat už v prvním kole nikoliv jednu, ale hned tři přihlášky. Kdo by toho nevyužil? Přitom termíny musí ředitelé vyhlásit v rámci vymezeného období od 22. dubna do 7. května dva. Většina čtyřletých gymnázií volila 22. a 24. duben. Za předpokladu, že bude dělat zkoušky, může jedinec stihnout jen dvě školy.
Pravda ovšem je, že ne všechny vzdělávací instituce zkoušky pořádají. Některé berou ty, kdo splňují určitá kritéria, za žáky rovnou.
Budějovické gymnázium přijme tímto způsobem 29 žáků, tedy naplní de facto celou kapacitu. Vyrozumění musí ovšem posílat všem, což přijde školu jen pro první kolo (je tu i osmileté studium), podle ředitele Miroslava Chalupského na poštovném na 18 tisíc korun.
Ti, kdo se těšili na možnost podávat už v prvním kole tři přihlášky, mohou v příštích dnech zažít zklamání. Podle odhadů největší testovací společnosti Scio dostane zhruba čtvrtina všech uchazečů rozhodnutí o nepřijetí ze všech tří škol.
Jak je toto možné? Předpoklad „alespoň jedna musí vyjít“ je, jak tvrdí Scio, zcela chybný. Ti, kteří uspějí u jedné školy, mají vysokou pravděpodobnost, že uspějí i jinde.
Přijímačky jsou na školách podobné, a pokud je někdo úspěšný u jedněch, není důvod, aby neuspěl i v dalších. Naopak ti, kteří neuspějí na jedné škole, s vysokou pravděpodobností neuspějí ani na dalších – budou totiž před nimi pořád ti samí žáci jako na té předchozí.“
Podle předběžného matematického modelu dostane 17 procent uchazečů tři rozhodnutí o přijetí a třicet procent tři rozhodnutí o nepřijetí. Ovšemže přijde na řadu druhé kolo. To ale vyhlásí školy jen podle toho, jak se jim podařilo naplnit kapacity v kole prvním. Třeba taky vůbec ne.
Co pak? Má cenu se například odvolávat? Pravidla říkají, že do tří pracovních dnů od přijetí rozhodnutí je možné podat k rukám ředitele střední školy odvolání. Efektivnější však zřejmě bude zeptat se ředitele, jestli má dítě takové výsledky, aby byla možnost přijmout je na uvolněná místa po uchazečích, kteří byli přijati, ale rozhodli se pro jinou školu.
Kdy to bude ředitel vědět? Měl by to vědět nejpozději do týdne, protože přijatí jsou povinni zaslat řediteli do pěti pracovních dnů od doručení rozhodnutí zápisový lístek. Jestliže jej někdo nepošle, bude mít škola za to, že na místo nereflektuje. Jestliže se místo v žádané škole neuvolní, je třeba podívat se na další možnosti v druhém kole přijímacího řízení. Ty by se měly objevit na internetových stránkách krajského (v případě Prahy magistrátního) úřadu a také na stránkách školy samé.
Pomocnou ruku podává také program s názvem Maják v bouři na internetových stránkách soukromé společnosti Scio.
Vzhledem k tomu, že celkově je míst opravdu víc než dost, není třeba propadat panice. Ta často začíná už v okamžiku, kdy se syn nebo dcera vrátí z přijímacích zkoušek domů a vynervovaným rodičům kapitulantsky sdělí, že testy určitě neudělali, protože ani nestačili test dodělat.
Ve skutečnosti se totiž v některých testech se stoprocentní úspěšností nepočítá. Když se proberete podmínkami přijímání, najdete i gymnázia, která deklarují, že pro přijetí stačí pětadvacetiprocentní úspěšnost v humanitní části testu, stejná v přírodovědné části i v testu obecných studijních předpokladů. Samozřejmě za předpokladu, že se kapacita tříd nenaplní dětmi s úspěšností vyšší.
Celkové pořadí žáků se většinou stanovuje na základě výsledků přijímacích testů a prospěchu na základní škole. Do celkového hodnocení se dále bodově započítávají i mimořádné okolnosti, jako jsou výsledky předmětových olympiád či odborných soutěží.
Nuance se ale liší školu od školy, ale i rok od roku. Tradičně žádané instituce, jako je třeba pražské Gymnázium Jana Keplera, minimalizují vliv vysvědčení a upouštějí i od bodového zvýhodnění žáků z výběrových škol, ale zvyšují podíl výsledků olympiád a dalších soutěží, které svědčí o mimořádných schopnostech uchazeče.
***
Podle předběžného matematického modelu dostane třicet procent tři rozhodnutí o nepřijetí.
