VĚDNOHUBKY
Dobrá zpráva pro tlouštíky, vědci objevili metodu, jak snižovat hladinu tuku v krvi. Podle článku v březnovém vydání časopisu Cell Metabolism vede cesta k normální hmotnosti přes regulaci aktivity enzymu zvaného triacylglycerol hydrolase se zkratkou TGH. Když členové z týmu Richarda Lehnera chemicky utlumili činnost tohoto enzymu v těle pokusných zvířat, pokleslo v krvi množství tuku, který se spaloval rychleji. „Lenost“ enzymu rovněž přispěla k ochraně buněk ve slinivce, kde se vyrábí inzulin. Potenciálně je tedy možné využít novou metodu při léčbě cukrovky u obézních lidí.
Ale pro obézní ještě jedno zásadní sdělení. Pokusy ukázaly, že chemicky snížená aktivita enzymu vyvolávala v organismu rychlejší spalování tuku, než když zvířata musela „cvičit“.
Perspektivně jde tedy o zlatý důl pro dostatečně hbitou farmaceutickou firmu, která zaplatí využití poznatků z laboratorních pokusů v klinické a posléze v léčebné praxi. Vždyť obezita je ve vyspělém světě považována za epidemii tohoto tisíciletí. Například v Kanadě, odkud příznivá zvěst o nové metodě přichází, trpí nadváhou a otylostí 60 procent lidí. A dodejme, že v České republice je to ještě o pěkných 10 procent více, takže se tímto podílem zařazujeme mezi evropsky nadprůměrné země. Připomeňme zároveň, že obezita nejen hyzdí těla, ale souvisí se vznikem chorob srdce, krevního oběhu, kloubů a jater.
Rychlost, s jakou klesly ke dnu lodě Titanic a Lusitania, ovlivnila snahu cestujících o přežití. Vyplývá to ze studie uveřejněné v online vydání časopisu PNAS americké akademie věd. Tým Benna Troglera vyzpovídal lidí, kteří přežili, aby objasnil, jak rozdílně mohou okolnosti poznamenat dodržování sociálních norem. Lusitania, britská chlouba obchodního loďstva, se potopila 18 minut po útoku německé ponorky v době první světové války. Titanic zmizel pod hladinou necelé tři hodiny po srážce s ledovcem v roce 1912. Kapitáni obou parníků vydali rozkaz zachránit nejprve ženy, děti a jejich doprovod. Z Lusitanie se většinou zachránili muži v produktivním věku. Cestující na Titaniku respektovali rozkaz kapitána.
Ekonomická teorie tradičně předpokládá, že lidé v extrémních podmínkách se chovají sobecky. Autoři studie zjistili, že roli hraje čas. Když jde o „vteřiny“, snažíme se z místa nebezpečí co nejdříve zmizet, pokud je času více, řídíme se sociálními normami. Studie umožní připravovat plány pro krizové situace tak, aby efektivněji reagovaly na lidské chování v časové tísni.
Vědcům v americkém výzkumném středisku Brookhaven se podařilo na velmi krátkou dobu pozorovat antihmotu. Jak vyplývá z nejnovějšího vydání časopisu Science, pracovaly v mezinárodním týmu také dvě skupiny vedené Jaroslavem Bielčikem z Fakulty jaderné fyziky a inženýrství ČVUT a Michalem Šumberou z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky.
Badatelé proti sobě vysokou rychlostí vyslali ionty zlata, při srážce se jejich hmota roztříštila na tisíce elementárních částic hmoty. Mezi nimi identifikovali vědci sedmdesát tzv. anti-hyper jader. Představa mohutné exploze vyvolané reakcí antihmoty s okolím, jak se s oblibou popisuje ve sci-filiteratuře, je až příliš dramatická. Energie antihmoty získané v brookhavenském urychlovači byla velice malá a anti-hyper jádra anihilovala během několika pikosekund (biliontina sekundy). Zajímavější je, proč už antihmotu částicoví fyzici nezaregistrovali mnohem dříve, když srážky na urychlovačích jsou skoro jejich denním chlebem. Vysvětlení hledejme ve stále citlivějších detektorech a v možnosti zvyšovat rychlost srážejících se iontů.
***
NEPŘEHLÉDNĚTE Příloha Věda&Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN
