Jen v Záporožské oblasti bude brzy přejmenováno 720 ulic a 36 měst i obcí, strženo bude nejméně 123 pomníků a památníků. V celé zemi má být ještě letos vyměněno obrovské množství nápisů, cedulí a ukazatelů. Budou tištěny nové mapy, pohlednice i turistické průvodce.
Státní kasu má akce, kterou na Ukrajině nazývají dekomunizací, přijít na obrovské peníze. Přesto je podle ukrajinských poslanců nezbytně nutné učinit tlustou čáru za sovětskou minulostí. A možná v rámci nového zákona zakázat i samotnou komunistickou stranu.
‚Úchylné umění nemá v Doněcké lidové republice místo.‘ Separatisté nahradili kulturu mučírnou |
Komunistická strana Ukrajiny podle řady politiků, včetně místopředsedy parlamentu Andreje Parubije, významně přispěla k okupaci Donbasu a vzniku separatistických republik. „Musíme zakázat ideologii, stranu, tak jako odsoudili morálně i právně Evropané nacismus,“ prohlásil.
Komunisté se ale na takový vývoj událostí připravili – spolu s Pokrokovou socialistickou stranou, dalšími třemi stranami a 13 organizacemi vyhlásili o víkendu vytvoření „Levé opozice“.
Vlajka separatistů u Leninovy sochy v centru Doněcku.
Svorně pod Leninem. Proruští demonstranté v Doněcku mávají ruskými vlajkami.
Vlajky, hvězdy, obrazy
Zákon o dekomunizaci se složitým názvem „o odsouzení komunistického a nacionálněsocialistického totalitárního režimu na Ukrajině a zákazu propagandy jejich symboliky“ podepsal ukrajinský prezident Petro Porošenko už 18 .května.
Jenže vytvořit seznam toho, co skutečně je sovětským symbolem a musí být zlikvidováno a co je nedílnou součástí ukrajinské historie, zatím nikdo nedokázal.
Tajný ruský plán na obsazení Ukrajiny: důkaz nenasytnosti Kremlu, nebo podvrh? |
Institut národní paměti sice sepsal obce a města, která by se měla do 21. listopadu 2015 přejmenovat – jde o 76 měst a 795 vesnic. Jenže to zdaleka není všechno, co podléhá novému zákonu – spadají pod něj i hvězdy, vlajky, obrazy, mozaiky atd. Proto se na řadě míst občané různých politických názorů přou o každý pomník či sochu nebo název ulice. Například vesnice Moprovskaja na první pohled nebudí žádné podezření. Ovšem její název je vytvořen ze zkratky názvu Mezinárodní organizace pomoci revolucionářům – MOPR. Ukrajinci mají čas jen do 21. listopadu 2015, aby věci uvedli do souladu s literou nové zákonné normy.
It's the least Ukraine can do 4 the 10's o'millions Lenin & Co killed in communistic experiment just in Ukraine alone pic.twitter.com/F6suOVZLsX
— Alex von Naumann (@vonNaumann) 14. Červen 2015V Charkovské oblasti už byla inventarizace objektů, kterých se nový zákon týká, zahájena. Jen v Charkově bude muset být přejmenováno sedm čtvrtí a tři stovky ulic, parků a náměstí. Obrovské množství symbolů je na domech, jejichž obyvatelé často se zákonem nesouhlasí.
A co s Těreškovovou?
Jasné je, že Charkov přijde o Leninskou čtvrť, Ordžonikidzevskou i Dzeržinskou. Tyto názvy ani nevyvolávají žádné bouřlivé veřejné diskuse. Zato název Okťabrskij, tedy „Říjnový“, může být podle některých občanů vnímán jako neutrální, jiní v něm – právem – vidí asociaci s Velkou říjnovou socialistickou revolucí, která byla počátkem tragických událostí. Naopak prospekt Maršála Žukova nikoho neuráží. „Ani hvězdy z výložek plukovníků nikdo strhávat nebude,“ říká charkovský gubernátor Igor Rajnin.
Sen služebníčků socialismu. Slavný tábor Artěk se otevírá ruským vlastencům |
Ve Lvově zase mají problém se sochou první sovětské kosmonautky Valentiny Těreškovové. Část občanů v ní vidí symbol technického pokroku a ženské statečnosti, část sovětské snahy zvítězit nad celým světem nejen na Zemi, ale i ve vesmíru. A co dělat s četnými roztomilými soškami malých pionýrů, které „zkrášlují“ prakticky každý dětský objekt a tábor na Ukrajině?
Problémem není ale jen odstranění názvů a symbolů, ale vymýšlení nových. Co člověk, to názor a občané si nechtějí nechat od úředníků diktovat, po kom bude pojmenována jejich ulice. Někteří jazykovědci a politologové radí vyhnout se raději pojmenovávání po slavných osobnostech. Co když se ale někdo rozhodne pojmenovat ulice po měsících v roce a na scénu se opět dostane zideologizovaný říjen?
V neposlední řadě jde také o peníze. Dekomunizace bude stát miliony hřiven. I proto se někteří regionální politici bouří. Například starosta města Poltava Alexandr Mamaj prohlásil zákon o dekomunizaci za „hrubou chybu“ a odmítl se přejmenovávání účastnit.
