Já se jenom bránil špinavostem a bránit se špinavostem není špinavost. Morava organizoval špinavosti, a to je špinavost. Tluchoř věděl o organizování špinavostí, a to je taky špinavost. A Topolánek se pokouší organizování špinavostí zakrývat, a to je taky špinavost - prohlašuje Vlastimil Tlustý.
Někteří naši politici se chovají divně. Všude kolem sebe vidí jenom špinavost. Na špinavost případu poslance Moravy by si podle nich měla posvítit zvláštní parlamentní vyšetřovací komise. Určitě bude k ničemu. Vyšetřovat by měli hlavně lékaři. Americký psycholog Paul Babiak a psychiatr Robert Hare totiž zjistili, že mezi manažery a politiky je víc psychopatů než mezi vězni. Jenže je na první pohled nepoznáte.
Působí přesvědčivě. Jsou okouzlující, šarmantní, uhlazení a nadprůměrně inteligentní. Umějí výborně mluvit. Dokážou být mocensky i majetkově mimořádně úspěšní. Vypadají jako rození vůdci.
Pokračování na straně 10
Dokončení ze strany 1
Jejich cílevědomost a charisma mylně považujeme za pracovní přednost. Ve skutečnosti se stáváme jejich obětí. Svoji pravou tvář dokonale maskují.
„Povrchního šarmu, manipulace a zastrašování využívají k tomu, aby mohli ovládat jiné a uspokojovat vlastní sobecké potřeby. Nemají svědomí ani porozumění pro druhé. Chladnokrevně si berou, co chtějí, a dělají, co se jim zachce. Porušují společenské normy a očekávání, aniž by měli jakýkoliv pocit lítosti nebo viny,“ říká Hare.
Přestože mají podobný psychologický profil jako kriminálníci, ve vězení obvykle nekončí. František Koukolík o nich v knize Vzpoura deprivantů hovoří jako o „sociálně obratných psychopatech“. Neštítí se ničeho. Jsou sebestřední, arogantní, podvádějící, bezohlední a bezcitní. Sami přitom tyto vlastnosti považují za naprosto přirozené. Lidmi, kteří je nemají, pohrdají. Jediné, co respektují a prožívají, je moc a její deriváty - peníze a sex.
„Základním znakem ofenzivního deprivantství je soustavné netvořivé prolamování kulturních zábran spjaté s vypínáním ochranných mechanismů společnosti proti násilí, primitivitě, barbarství, surovosti, krutosti, hlouposti a ohlupování. Sama sebe tato činnost obyčejně označuje za ,revoluční‘, ,pokrok‘, ,vývoj‘, ,změnu‘ a ,odbourání starých pořádků‘. Bývá to tam, kde deprivantům jde o dobytí moci,“ píše Koukolík.
Falešní, prázdní, vnitřně nejistí
Prostředí politiky poskytuje psychopatům magickou moc a podmínky k tomu, aby rozehrávali svoje špinavé hry. Protože necouvají ani před tvrdým rozhodnutím, rychle pronikají do vedoucích funkcí. Jsou úspěšní v dosahování krátkodobých cílů. V dlouhodobé perspektivě ale představují pro vlastní stranu i společnost velký problém. Zůstávají za nimi vytunelované investiční fondy, prohrané arbitráže, rozpadlé koalice a rozvrácené mezilidské vztahy. Jejich osobnostní porucha je zpravidla vrozená. Ve vztahu k normalitě jsou to lidé svým způsobem nepovedení nebo zmrzačení, nikoliv nemocní. Nejsou napravitelní ani léčitelní. Pokud se před nimi chcete chránit, musíte je včas odhalit. Jakmile apelují na vaše city nebo morálku a hovoří přitom o demokracii, svobodě jednotlivce a neviditelné ruce trhu, nenechte se zmást. Přestože to říkají o jiných, jsou falešní, prázdní a vnitřně nejistí. Pro stanovení diagnózy nejsou rozhodující jejich slova, ale skutky. V žádném případě se nepřipojujte k jejich politickým intrikám, nenaslouchejte jejich slibům, nesnažte se je přesvědčit, převychovat ani přelstít. Okamžitě s nimi přerušte kontakt. Při nejbližších volbách se pokuste zabránit jejich dalšímu působení ve veřejném životě. Jakmile totiž psychopati do politiky jednou proniknou, je prakticky nemožné je z ní odstranit. Prognóza není příznivá. Babiak a Hare varují, že jejich počet ve vysoké politice a byznysu v příštích letech ještě vzroste.
Přestože mají podobný psychologický profil jako kriminálníci, ve vězení obvykle nekončí
Neštítí se ničeho. Jsou sebestřední, arogantní, podvádějící, bezohlední a bezcitní. Sami přitom tyto vlastnosti považují za naprosto přirozené.
O autorovi| Jan Hnízdil, lékař a publicista
