ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:01) Přiznávám, že neznám koncept pana Okamury, ale energeticky soběstačné obce, to je přesně koncept, kterým se potřebujeme dát. Z hlediska energetické bilance (vyrábějí více energie z obnovitelných zdrojů, než na svém území spotřebují) už takové máme – Kněžice, Jindřichovice pod Smrkem apod., za našimi hranicemi v Rakousku nebo Německu jsou takových již desítky a jsou i celé regiony snažící se o energetickou soběstačnost. Ale jde ještě, aby obce a regiony byly energeticky soběstačné i v případě výpadku sítě. Aby dokázaly zajistit energii potřebnou pro život z místně dostupných zdrojů. Osvícenějším starostům už to došlo, další to zjišťují díky rostoucí ceně plynu i elektřiny.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:04) Ano, vystihl jste to dobře, paradoxně je v sítích přebytek výkonu a problém pro ČEPS činí záměr postavit v Temelíně nových 2 x 1600 MW. Kvůli jejich regulaci, ale také kvůli rozvedení výkonu. 12 miliard, kolik by nová vedení měla stát jsou peníze schované do ceny elektřiny, nejdou do ceny investice takových zdrojů. Bývalý šéf ČEZu argumentoval potřebou omezit fotovoltaiku a další obnovitelné zdroje, protože by již v létě museli regulovat reaktory a to je nikoliv nemožné, ale obtížné a hlavně by to zasáhlo ekonomiku ČEZu. Na další přečerpávací elektrárny zrovna v České republice není mnoho míst z hlediska výrazně negativních dopadů na životní prostředí.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:05) Dobrý den, nejde jen o krytí ztrát v přenosové soustavě, ale i v distribuční, kam je ostatně připojena drtivá většina obnovitelných zdrojů. Ty ztráty jsou cirka 7 % z hrubé spotřeby. Po většinu roku tedy skutečně elektřina z obnovitelných zdrojů v systému pevné výkupní ceny jde na krytí ztrát. Jenže část výrobců dodává v režimu tzv. zeleného bonusu a tato elektřina se normálně obchoduje na trhu. Přesto v čase velmi nízké spotřeby a vysoké výroby z OZE, najmě v létě, je tu přebytek zelené elektřiny převyšující ztráty. Ta je potom obchodována jako odchylka a je ekonomicky problematická pro provozovatele sítě. Proto nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který nabude účinnosti v roce 2013, toto již řeší a zelená elektřina bude obchodována celá.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:12) Musím Vás poopravit, že by německé rozhodnutí bylo jen reakcí na havárii ve Fukušimě. Ta pouze urychlila proces, který je v Německu dlouhodobý a pouze naplánované odstavení všech reaktorů urychlil. Ano, pokud by v Česku měl vzniknout energetický systém podle náměstka ministra průmyslu Pazdery z 80% založený na jaderných reaktorech, zbytek uhlí, plyn a OZE dokonce ještě méně než máme mít v roce 2020, pak by tu vznikla jakýsi energetický ostrov nekompatabilní nejen s Německem, ale i Rakouskem a celou řadou dalších států na západ, jih i sever od nás. Prostě i tímto způsobem bychom se vyčlenili z evropského směřování.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:19) Její prohlášení k obnovitelným zdrojům jsou odborně nekompetentní, ideologicky předpojatá. V tiskové zprávě Energetického regulačního úřadu z 22. února: http://www.eru.cz/user_data/files/tiskove%20zpravy/2012/TZ%20NAP%20final%2022022012.pdf o zastavení podpory je tolik nepravd, že to ani nelze na tomto prostoru vyvracet. Prostě není pravda, že by poměr obnovitelných zdrojů překročil cíle dané Národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje, kromě fotovoltaiky a možná v letošním roce ročního cíle u bioplynových stanic. Jenže jak se dozvíte z toho prohlášení, tohle jsou přesně ty zdroje, které podporovat chce. :-) Česko se s podporou našich nejvyšších politiků vydává na cestu k nesplnění závazného podílu obnovitelných zdrojů energie ve výši 13 % na konečné spotřebě v roce 2020. A to přesto, že je jedním z nejnižších v celé EU. Předpokládám, že to Evropská komise nenechá bez reakce.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:27) Problém chybějícího kapacitně dostačujícího vnitroněmeckého propojení v ose sever-jih, který způsobuje přetoky elektřiny přes Českou republiku je faktem. Ale řešit ho stavbou transformátorů s příčnou regulací na hranicích je cesta zpátky k uzavírání se do národních energetických soustav. že takto přemýšlelo Kocourkovo ministerstvo průmyslu ještě na podzim loňského roku je věc druhá. Jsme přesvědčen, že by přenosy elektřiny měly být zpoplatněny a tím kompenzovány náklady, které s tím máme, resp. má ČEPS. Víte jaderná energetika zajišťuje necelá 3 % (někdy se udává 6 %, ale to je termální výkon reaktoru, větší část získané energie se vychladí do vzduchu nebo vody) energetické spotřeby lidstva. Když si navíc vezmete, jaké úsilí bude jaderný průmysl stát, aby tento podíl alespoň udržel, tak tady žádné řešení neuvidíte.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:35) To je velmi různorodé, ale čím vyspělejší demokracie, tím je proces vytváření politik, dlouhodobých koncepcí, nejen těch energetických otevřenější veřejnosti. Český přístup, zejména ten z posledního roku, je extrém. Státní energetickou koncepci psal člověk pracující v ČEZu, a právě jen silné energetické firmy mohly ovlivňovat její podobu. Výsledek - nereálný atomově-fosilní skanzen nepřekvapí. Otázkou je, jak může nově jmenovaná komise pod vedením předsedkyně SÚJB Drábové a biochemika Pačese dospět k lepším výsledkům, když obsazení komise rozhodně není nepředpojaté a zcela v ní chybí odborníci na energetickou efektivitu nebo obnovitelné zdroje energie. Energetická politika by měla hledět do delšího období, než je to volební, ale zatím se nám v Česku nedaří. I obecněji, vedou nás politici, kterým dlouhodobější vize směřování společnosti naprosto chybí. Moc mne to netěší.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:38) Nejsem si vůbec jist, ze by to nadšení obnovitelnými zdroji dosahovalo té míry jaderného optimismu, co lze vyčíst z archivu padesátých, šedesátých let minulého století, které přežívá už jen v některých jeho protagonistech. My se na to díváme optikou debaty v České republice, kde je to hodně ode zdi ke zdi a veřejnosti jsou zde podsouvány různé mýty. V západní části Evropy, ale třeba i v USA nebo Číně je výrazná podpora obnovitelných zdrojů vnímána jako zcela přirozená cesta, jak posílit energetickou bezpečnost. Ale má své jasné limity. Obnovitelné zdroje, jak to vypadá, nepokryji naši obrovskou energetickou spotřebu. Prostě konec pohádky zvané „nekonečný růst“.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:42) Důvody k nízkému praktickému využívání thoria po ukončených experimentech, které probíhaly ve dvacátém století, jsou ekonomické, ale i technické. Výroba paliva z izotopu U233 je velmi náročná, vzhledem k jeho vysoké radioaktivitě. Ze stejného důvodu vznikají komplikace při přepracování. K významnému rozšíření technologie z těchto důvodů v příštích desetiletích nejspíše nedojde.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:48) Podle pravidel fungování v síti musí být zálohován největší připojený zdroj – u nás jde o jadernou elektrárnu Temelín. Plánovány jsou ještě větší reaktory 1200 nebo 1600 MW. Výkon větrných a solárních zdrojů lze s dobrou pravděpodobností dobře předpovědět a dle jejich očekávaného výkonu se také připravit. Odpadá tím argument na nespolehlivost dodávek. Příklad si můžeme vzít v sousedním Německu, kde jsou větrné nebo sluneční zdroje zálohované bioplynovými stanicemi – jeden čistý zdroj je jištěný druhým a celkově přispívají k decentralizaci energetiky. Je potřeb však uvažovat systémově a dokonce nejenom v hranicích ČR, pokud chceme dobře využít dostupných potenciál obnovitelných zdrojů. K ekonomice. Obnovitelná energie patří k nejrychleji rostoucím energetickým zdrojům. Investiční náročnost solárních elektráren padá každoročně o desítky procent dolů, naopak například projekty jaderných reaktorů se každoročně prodražují. Své zkušenosti s tím mají ve Finsku nebo Francii, kde se ceny staveb atomových elektráren vyšplhaly z původních tří miliard euro na současných šest. Podívejte se například na vyjádření ředitele výzkumu GE, která říká, že solární energetika bude do 5 let levnější než uhlí nebo atom: http://www.bloomberg.com/news/2011-05-26/solar-may-be-cheaper-than-fossil-power-in-five-years-ge-says.html

ODPOVĚĎ (2.3.2012 12:54) Když si vezmete, kolik energie dodává sluneční záření, je to jasné. U nás na metr čtvereční dopadne od 950 do 1100 kWh energie ze Slunce ročně. Na celou republiku je to kolem 80 000 TWh, což je cirka 250x víc, než je česká energetická spotřeba. Pozor tím, neříkám, že jsme za vodou, ta energie je málo koncentrovaná, nemůžeme ji ani zdaleka všechnu využít a účinnosti přeměny, pokud jde o elektřinu, zatím také nejsou příliš vysoké. Ale i tak je to energie, se kterou musíme počítat. K ekonomice jsme psal k předchozí otázce, ano půjde to i bez dotací. A to dřív, než si kdo myslí. V našich podmínkách odhaduji i při zpomalení trendu poklesu investičních nákladů oněch 5 let.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:01) No právě, proto naši politici začínají mluvit o pevné výkupní ceně pro elektřinu z jádra. Dočasné zvýhodnění čistých obnovitelných zdrojů je vnímáno jako nehodná ideologie, což najednou u atomu neplatí. Francouzský účetní dvůr nedávno spočítal, že pokud by chtěla Francie postavit nové jaderné elektrárny, tak cena jejich elektřiny bude oproti té z větrných elektráren vyšší. Mezinárodní energetická agentura, kterou v případě obnovitelných zdrojů rozhodně nelze podezřívat z přílišného optimismu, ukazuje totéž u sluneční energie.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:06) V zásadě s vámi souhlasím a to co se kolem nás děje, ona kampaň vůči obnovitelným zdrojům a nezřízená podpora jaderné energetiky nebo silná kampaň za další těžbu hnědého uhlí za limity, to ukazuje na střet starého a nového. Dnes jsou naši politici silně ve vleku velkých energetických firem. Hrozí tedy, že si svoji pozici budou chtít ještě dlouho udržet a modernizaci naší ekonomiky blokovat.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:09) Děkuji. Otázku si špatně kladou i tvůrci energetických konceptů, které jsou přehnaně zaměřeny na stranu zdrojů a řešíme, jestli uhlí, atom, plyn nebo slunce. přitom zcela logicky základní první otázka musí znít - kolik energie budu nezbytně potřebovat, když omezím plýtvání.

ODPOVĚĎ (2.3.2012 13:17) Dobrý den, už jsem na to odpovídal výše, cesta hraničních transformátorů je sice praktickým řešením, ale neztotožňuji se s ním. A navíc i zde je problém času - než by se postavily, trvalo by to několik let. Je potřeba ale vnímat prohlášení našich politiků k blackoutům také trochu jako další klacek vůči všem obnovitelným zdrojům. Například přetížení přetoky několika tisíc MW z Německa do Rakouska v druhé dekádě února nebylo kolísání díky větrným parkům, ale díky exportu elektřiny z Německa (ano i v při odstavení svých reaktorů má Německo přebytkovou bilanci v elektřině) přes naše území. Málo už se také ví, že jen dílem je problém německé elektřiny tekoucí přes Česko, technický a dílem je ekonomický - ubírá volné profily ČEZu na export naší elektřiny. A ten je vážně nejvyšší v historii, vyvážíme už celý Temelín i s Chvaleticemi dohromady.