8. července 2018 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Půda je dnes substrát bez života. Žížaly nahrazují téměř veškerou zemědělskou techniku, tvrdí Pižl

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Dědictví minulosti. Neuvážené zemědělství způsobilo problémy, které se... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dědictví minulosti. Neuvážené zemědělství způsobilo problémy, které se... | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Sucho žížalám škodí, ale aby se s ním dobře vypořádala půda, jsou zásadní. Zvyšují průsak do půdy zhruba dvakrát až třikrát. Kdyby se sucha měla opakovat, povede to ke všeobecnému poklesu populace kroužkovců, říká Václav Pižl z Ústavu půdní biologie Akademie věd.

LN: Václav Cílek říká, že žížala jenejlepším přítelem zemědělce.Souhlasíte s tím?
To má určitě pravdu. Tam, kde je žížal opravdu hodně, nahrazují téměř veškerou zemědělskou techniku a pro zemědělce tak vlastně konají práci zadarmo. Provzdušňují půdu, obohacují ji živinami, a tak se nemusí tolik hnojit. Navíc zadržují v půdě vodu, což je dnes vzhledem k suchu, které panuje, hodně důležité. Žížaly jsou celosvětově považované za nejvýznamnějšísložku půdních organismů. Vědci je řadí mezi takzvané ekosystémové inženýry, protože svojí činností zásadním způsobem mění své okolí v půdě i nad půdou. Upravují prostředí pro mikroorganismy a celý zbytek půdní fauny, ovlivňují i chemické, biochemické a další půdní procesy, takže se pak půda chová jinak.

LN: Jak jsme na tom tedy s populací žížal? Je pořád stejná, nebo ubývají?
Z globálního hlediska neubývají, ale jsou samozřejmě místa, kde žížaly chybí. Třeba v některých zemědělských půdách na jižní Moravě. V minulosti byly ovlivňované nadměrnými dávkami pesticidů, probíhala tam hluboká orba, těžká technika půdu utužila. Důsledky často vidíme teprve dnes. Chybí tam nejenom žížaly, ale i většina půdních živočichů. Mikroorganismů je tam málo a jejich aktivita je mizivá. Půdní procesy nefungují tak, jak by měly, to pak podporuje vodníi větrnou erozi.

Půda se stala jenom substrátem bez života a organické hmoty. U nás najdete v různých typech půd od několika desítek až po stovky jedinců na metr čtvereční. Existují ale místa, kde mohou žít na metru čtverečním i tisíce žížal. Třeba na Novém Zélandu, kde jsou lokace s obrovskými populacemi. Původně tam ty naše evropské žížaly nebyly, přineslje až člověk, a vzhledem k tomu, že tam nemají přirozené nepřátele, se přemnožily.

LN: Zmizely žížaly i z jiných míst v Česku než jen z jižní Moravy? Začínají se ztrácet v celé řadě městských ekosystémů. Například vlivem vysokých koncentrací těžkých kovů, které se do půdy dostávají s dopravou. Zkoumal jsem to jeden rok v Bruselu a později jsme to s kolegou sledovali také v Brně, v městských parcích blízko hlavních dopravních tepen, v různých vzdálenostech od silnice. Ukázalo se, že blízko silnice dochází k poklesu populací, a to nejenom kvůlitěžkým kovům, ale i látkám, které se uvolňují třeba z pneumatik. Žížalám ale vadí i zimní solení.

Žížaly si svůj areál rozšiřují velice obtížně, průměrná rychlost jejich šířenívneobsazené půdě je jen několik metrů za rok. Když je dlouhodobě vyschlá krajina bez žížal rozlehlá, tak i kdybyste ji zamokřila, žížaly ji prostě budou obsazovat jen velmi pomalu. Příklady známe ze šíření žížal na rozsáhlé výsypky po těžbě uhlí. Také jsme zkoumali populace žížal a dalších živočichů v Litovelském Pomoraví během povodní v roce 1997. Ještě poměrně dlouho po nich byla odstraněná svrchní vrstva půdy. Žížaly, které záplavy přežily, neměly co jíst a masově hynuly. I zde trvala obnova populací žížal dlouho. V menším měřítku to podobně probíhá i na polích, kde jsou žížaly ovlivněné erozí.

  • 0Diskuse


Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky