'Putin je chytrý a vypočítavý'. Uplatí ruský prezident Krymské Tatary?

Putin se sešel s vůdcem krymských Tatarů Mustafou Džemilevem u jednoho stolu. O co se snaží? Dělá to dojem, že je v tom něco víc, když se naopak s nikým z ukrajinské opozice vůbec nezabývá.
Olga Onuchová: Krymští Tataři naprosto odmítají možnost, že by se Krym mohl připojit k Rusku. Musíme myslet na to, že tato skupina v byla v dějinách poloostrova ta nejvíc potlačovaná, a má za sebou řadu kapitol plnou násilí ze strany Rusů. Putin se chce ujistit, že je utiší, než začne docházet k povstání -  něco, co by se od Tatarů dalo čekat.

Gwendolyn Sasseová: To bude po referendu ta hlavní otázka - může si Moskva podplatit Krymské Tatary? V řadě věcí jsou teď klíčovými hráči v regionu. Neznáme detaily vyjednávání za zavřenými dveřmi, ale je jasné, že jim Putin nabízí ekonomickou podporu a politickou reprezentaci. Jsou tu Tataři, kteří si spočítali, že jim v podnikání s Ruskem bude lépe. Ale Moskvu si spojují se Sovětským svazem, s deportacemi Tatarů v roce 1944. Takže instinktivně budou brát ruské sliby velmi skepticky. Jakkoliv je teď tato skupina diverzifikovaná, v časech krize jsou Krymští Tataři schopní se sjednotit, narozdíl od dalších skupin. Nelze ovšem vyloučit, že bude docházet k násilnostem, kde budou hrát roli různé frakce.

Překvapuje vás, že Mustafa Džemilev se schůzkou souhlasil?
Olga Onuchová: Vzhledem k tomu, že se Putin nechce sejít s nikým z nové Ukrajinské vlády, mě to překvapuje. Očividně se tu odehrává Putinovo klasické “rozděl a panuj”. Totéž dělá Putin ve zbytku Ukrajiny, snaží se rozdělit obyvatele a jejich vůdce. Je velmi chytrý a vypočítavý, a dobře ví, co dělá. Teď musí vyhrát nad Krymskými Tatary, aby se vyhnul konfliktu. Nacionalisté bojovat nebudou, ale Tataři jsou ozbrojení, takže hrozba míří z této strany. Konfliktu se může vyhnout buď tak, že si s vedením vyjedná dohodu, anebo půjde na území Krymu cestou informační války.

Dá se očekávat, že pokud Rusové ovládnou Krym, dojde k emigračním vlnám?
Gwendolyn Sasseová: Je to hodně pravděpodobné. Myslím že nekteří Krymští Tataři už sedí na kufrech s tím, že budou muset odejít někam do jiné části Ukrajiny. Pak jsou tu také sekce uvnitř slovanské většiny, a v souběhu s těmito událostmi vzniknou navíc divize, které tu dřív nebyly.

Olgo, vy se ve svých studiích řadu let věnujete především ukrajinským protestům a aktivismu. Prováděli jste pozorování na kyjevském Majdanu? Jak dlouho vám situace dovolila zůstat?
Olga Onuchová: Na Majdanu jsme prováděli bleskové rozhovory od prosince loňského roku až do 10. ledna. Pak se situace vyhrotila do takové míry, že jsme nemohli dál pokračovat. Vzhledem k etickému kódu nemůžu svoje vědecké pracovníky nasadit nikde, kde se odehrává násilí. Proto je tak těžké studie protestů dělat. Ale moje přítelkyně z Kyjeva na Majdanu zůstala. Pomáhala v tom nejtěžším únorovém období v polní nemocnici, která byla v katedrále Svatého Michala. Měla za úkol identifikovat oběti, musela  zastřeleným prohledávat kapsy a hledat občanské průkazy nebo jiný doklad totožnosti. Když jsem jí volala, brečela do telefonu. 'Ti chlapi jsou rok narození devadesát sedm, devadesát osm.' Kolikrát ještě ani nebyli dospělí, byli stejně staří jako její  mladší bratr. A pak tam byli ti druzí, ve věku otce.

V současné situaci na Krymu nemůžete pozorovatele vůbec umístit. Byli jste kolem této oblasti předtím?
Olga Onuchová: Původně jsme analyzovali účastníky protestů jen v Kyjevě, pak se začala zhoršovat situace na Krymu. Provedli jsme tou dobou výzkum v Charkově, Oděse a Donětsku, takže jsme částečně viděli, co se tam děje.

Můžete výzkum provádět jen s pomocí médií?
Olga Onuchová:  Když jsme během výzkumu na místě, sbíráme prohlášení, hesla z plakátů, slogany, které tam zaznívají. Sledujeme genderové rozdělení a shromažďujeme další data. Na Krymu nemůžeme být, musím se spolehnout na místní reportéry a novináře. Jsou tři média, která na Ukrajině vysílají téměř 24 hodin denně živý přenos z měst, jde o HromadskeTV, SpilnoTV a EspressoTV.  Nic z toho, co z videí vypozoruji, bych ale nepoužila do studie. Jen se potřebuji orientovat v tom, co se tam děje.

Vidíte, v čem jsou protesty na Krymu jiné?
Olga Onuchová: Na Krymu je vidět mnohem menší koordinace protestů ze strany občanů, než byla v listopadu a prosinci na Majdanu. Když se všichni ukážou na demonstraci s naprosto stejnými hesly, tak to je pro vás určitý signál. Nemusí za tím být politická strana, můžou to být třeba odbory. Ale pořád ještě nevíme, jestli tyto protesty vedou různé organizace nebo jednotlivci. Nicméně, Kyjevský mezinárodní sociologický institut, asi nejlepší subjekt kolem, provedl na začátku března v jížní oblasti výzkum toho, kolik obyvatel protesty schvaluje. Na Krymu bylo pro 40%, v Donětsku, oblasti, která je silně rusifikovaná, to bylo 35 %.

Co tento výsledek znamená?
Olga Onuchová: Znamená to, že část lidí tyto události prožívá autenticky, a část lidí ne. Když se podíváte na členy takzvané Samobrany, už oblečení vám napovídá, že nejsou sebeobrannou skupinou, kterou zmobilizovali místní. To neznamená, že ve skutečnosti nepodporují rozdělení Krymu, ale je očividné, že je podporuje někdo zvenčí.

Kdo má v tuto chvíli v rukou největší kontrolu nad Krymem, když ponechám stranou přítomnost ruských vojenských sil?
Gwendolyn Sasseová: To je pro nás opravdu těžké zjistit. Vidíme krymského premiéra Sergeje Aksionova, předsedu tamního parlamentu Vladimira Konstantinova, a několik regionálních politiků. Ale v tuto chvíli nedovedu říci, jaký mají ve skutečnosti vliv. Pravděpodobně velice malý, a po této neděli se to nezmění. Domnívám se, že to řídí Rusko.

Dovedete číst z rétoriky zástupců Ruské federace, v čele s Putinem a jeho ministry?
Olga Onuchová: Putin v řadě řečí používá stejný jazyk jako Spojené státy americké, používá termíny jako lidská práva, mezinárodní právo. Ale hned nato přijde rafinovaný moment, kdy prohlásí, že jedná v zájmu ochrany Rusů a rusky hovořících. Rusky hovořící - to není Rus, to není ani etnický Rus, ani ruský obyvatel. Rusky hovořící tvoří půlku Lotyšska, půlku Estonska, a celý Londýn. Putin vypouští tenhle řečnický mrak ve stylu politického Západu, a pak do toho zasadí tohle. Jako kdyby Rusko “chránilo” i něco jako je “země rusky hovořících”. Jako kdyby tím zdánlivě vůbec nemyslel Ukrajinu.

Vojenské jednotky, které drží ukrajinské pozemní síly na Krymu, se na cizím území pohybují bez označení. Putin přitom nadále nepotvrdil, že se jedná o jeho jednotky. Proč se rozhodl tuhle otázku nechat nezodpovězenou?
Gwendolyn Sasseová:  Celý ten proces zapadá do určitého schématu. Putin se snaží vytvořit dojem legitimity kolem toho, co dělá. Nejdříve žádá ruský parlament o to, aby schválil použití sil, pokud bude třeba. Pak připraví instituční půdu k připojení Krymu. Tohle jsou legální kroky, které si umíme představit za jiného scénáře. Já to čtu jako pokus to stavět za nepřímou účast. Přitom podle důkazů je to zřejmé, kdo jiný s takovým vybavením a cvičením by to byl? Putin se toho argumentu drží, aby to působilo jako legitimní pomoc zvenčí.

Má ukrajinská armáda na Krymu jinou možnost než neútočit?
Olga Onuchová: Ne, nemá na vybranou. Stačí, aby se jednou do něčeho nechala zaplést, stačí jednou vystřelit. Putin čeká na každou šanci zahájit útok.

Nečekal, že se tohle už dávno stane?
Olga Onuchová: Podle mě se pokoušel provokovat. Překvapující je, že jen málo ukrajinských vojáků se vzdalo. Putin předpokládal, že to proběhne v mnohem větší míře, že nastane něco radikálního, že se zmobilizuje pravicová skupina. A že jich víc přejde na stranu bývalého prezidenta Janukovyče. Ale to se nestalo. Na Krymu nastoupili k bráně dokonce vojáci úplně odzbrojení, a zůstali tam prostě stát. To je neuvěřitelná věc. Sledujete to a říkáte si, 'tuhle válku nemůžou vyhrát, pokud na ni dojde.' A tady je něco, s čím Putin nepočítal. Ukrajinci stáli pevně jak mohli. Kéž by mohli udělat víc.

Jak se tohle může Putinovi vůbec stát?
Olga Onuchová: Pořád se s Ukrajinci přepočítáváme. Takhle tu zemi vidíme - předpokládáme, že všechno je jen v kontrastech. Proruský, proevropský, východ-západ, všechno zjednodušené termíny, jako kdyby vprostřed byla dělicí čára, a ne kontinuum. Pokud myslíte v těcho pojmech, tak vám uniká podstata. A podle mě se přesně tohle stalo Putinovi.