MOSKVA/PRAHA Systém jedné strany v Rusku přetrvává i dvacet let po rozpadu komunistického impéria. I když kromě nejsilnější a de facto jediné rozhodující síly v Rusku, strany Jednotné Rusko, existují v zemi mnohá politická uskupení, v zásadních rozhodnutích má tato jediná vládnoucí „Strana“ monopolní postavení.
Prezident Dmitrij Medveděv není členem vládní strany a nemá v případném sporu s ní šanci uspět. Medveděv je stranicky neutrální, ale fakticky podléhá straně. Partaj má ostatně v Kremlu své „ucho“ i „oko“. Bývalý prezident, dnes premiér Vladimír Putin prosadil, aby zůstal po odchodu z trůnu v prezidentské administrativě jeden z jeho nejbližších lidí Vladislav Surkov, člen ústředního výkonného výboru. Bez jeho vědomí nemůže hlava státu učinit sebemenší krok, natož důležité rozhodnutí.
Putin - nestraník předsedou Nejmocnější strana má ve svém čele i nejmocnějšího muže Ruska -jejím předsedou je premiér Putin. Plní stejnou roli, jako kdysi generální tajemníci všemocné komunistické strany SSSR. Hřímá, nařizuje, je obletován a opěvován, trestá a kontroluje. Výkonnou silou a novodobým Putinovým otrokem je předseda Nejvyšší rady strany Boris Gryzlov, který je zároveň šéfem dolní sněmovny parlamentu, Státní dumy. Tu jeho straničtí kolegové zcela ovládají. Sedí v 315 křeslech z 450. Předseda kabinetu Putin má tak zajištěno, že co si ve vládě upeče, to mu v dumě pocukrují. Hlava státu naopak prosadí v zákonodárném sboru jen to, co mu posvětí Putin. Hlavním symbolem strany je medvěd, heslem „suverénní demokracie“. Putinova strana v sobě spojuje krajní vlastenectví hraničící s nacionalismem a levičáckou hierarchii založenou na nedotknutelnosti generálního tajemníka, tedy Putina. Regionální oddělení strany mají podle stanov z roku 2005 povinnost „absolutní poslušnosti“ vůči ústředí. Jakmile se odchýlí od generální linie, regionální buňka je zrušena. Strana Jednotné Rusko vznikla v prosinci 2001. Putin nikdy nevlastnil stranickou legitimaci, ale vždy fakticky stranu řídil.
V roce 2008 se nakonec přece jen stal jejím předsedou, ale zcela proti logice deklaroval, že není členem. Status předsedy nečlena si uchovává dodnes.
Mládežnické letní tábory V době svého vzniku měla strana 150 tisíc členů, dnes se jejich počet blíží dvěma milionům. Být členem, stejně jako v minulosti být členem Komunistické strany SSSR, skýtá lepší kariérní možnosti, jistou nedotknutelnost i řadu podnikatelských výhod, což si ruští oligarchové velice dobře uvědomují a poskytují partaji štědré dary.
Putin a strana se těší popularitě mezi ruskou mládeží. Má i svou mládežnickou odnož s názvem Mladá garda. Ta má ve svém programu především výchovu k vlastenectví a sdružuje i slovanské nacionalisty. Podobně jako další hnutí Naši, které Putina také uctívá, ale oficiálně pod stranu nepatří. Naši jsou také nazýváni „Putinjungent“.
I oni jsou sponzorováni z peněz ruských miliardářů, kteří si předchází stranu. Premiér Putin letní tábory ocenil svojí osobní návštěvou.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
