Doposud takové výtky zněly pouze z úst západních novinářů, afghánské opozice a některých amerických politiků. Tentokrát Rusko za spojence teroristů označila sama hlava afghánského státu.
Jde především o dodávky ruských zbraní, které mají talibanci získávat přes Tádžikistán nebo Uzbekistán. Podle afghánské agentury Pažvok se Ghaní „obul do Rusů“ při návštěvě východoafghánské provincie Paktíja, kde nedávno sebevražedný atentátník zabil 50 lidí.
Tálibán zaútočil na základnu na jihu Afghánistánu. Zemřelo 43 vojáků |
Ghaní v minulosti několikrát zval Taliban k mírovým rozhovorům, což včera podtrhl, ale poslední série teroristických útoků svědčí o tom, že o jednání nemají zájem.
Ghaní ovšem nejen obvinil Moskvu z podpory terorismu, ale připomněl i v Afghánistánu citlivé téma – desetiletou okupaci země sovětskou armádou: „Taliban získává zbraně od těch, kdo mají na rukou krev milionu a půl Afghánců?“ prohlásil prezident a vybídl talibance, aby se zamysleli nad tím, s kým spolupracují.
Podle afghánských novin ale dohady o tajném obchodování mezi talibanci a Ruskem panují už dlouho. Nejde ovšem o přímé dodávky zbraní, jak mohlo vyplynout z řeči hlavy státu, ale o dodávky ropy a ropných produktů, které Taliban výhodně zpeněžuje a nakupuje za to nejen zbraně, ale i sebevražedné atentátníky. Jejich rodinám je totiž zpravidla vyplacena po činu vysoká finanční částka. Tak by se Moskva přímo podílela na terorismu v Afghánistánu a v Pákistánu. Důkazy ovšem nepředložil ani Ghaní, ani afghánský tisk.
Není zbytí, namítají bojovníci
Zatímco prezident je pobouřen, afghánské ministerstvo zahraničí se snaží vztahy s Ruskem zachránit. Podobná prohlášení podle úřadu nejsou dostatečně podložena fakty. Články v západních m édiích, které se od začátku října pravidelně objevují, afghánské ministerstvo nepokládá za věrohodné.
Britský list The Times se minulý týden odvolával v obsáhlé stati na svědectví nejmenovaného představitele Talibanu, který má na starosti finance. Údajně měl popsat způsob, jakým se ropné produkty dostávají z území bývalého SSSR do dnešního Afghánistánu.
„Prodáváme palivo a získané peníze rozdáváme našim velitelům... Prostředky od Ruska nás nijak moc netěší, ale v současném stadiu džihádu není jiného zbytí,“ řekl prý. Tvrdil také, že obchody pokračují už druhým rokem.
Novináři poté údajně získali řadu dalších důkazů o těchto nezákonných operacích. Jen přes Uzbekistán prý Talibanci dostávají zboží za asi 2,5 milionu dolarů měsíčně. Podobná svědectví týkající se mj. dodávek zbraní přes Tádžikistán, tedy další bývalou sovětskou republiku sousedící s Afghánistánem, přinesly poté i afghánské zdroje. Právě v Tádžikistánu má ruská armáda svou základnu. Moskva ovšem podobná obvinění ostře odmítá a požaduje „jasný důkaz“, který ale nepřinesl ani prezident Ghaní.
