Leč obojím kapitánům je třeba připomenout, oč by na univerzitě vlastně mělo jít. Konkrétní faktografické znalosti, použití pro praxi a byznys – to jsou jen vedlejší aspekty celkového budování důstojných lidských bytostí. Je dobré, že dominikáni v nakladatelství Krystal OP vydali klasickou práci Idea univerzity Johna Henryho Newmana, zakladatele Irské katolické univerzity v Dublinu – a je smutné, že si této knihy veřejnost, i ta univerzitní, málo povšimla. Sub specie Newmanova výkladu je univerzita třetího věku jednou z nejčistších realizací univerzitní ideje. Neboť zde nejde o zisk ni slávu. Jde o čirou radost z poznávání, z disputací, z konfrontování osobních zkušeností se zkušeností mistrů minulosti.
Čirá radost je i přednášet pro univerzitu třetího věku. Studenti věku staršího než jejich profesoři chodí pilněji než studenti věku obvyklého, diskutují ochotněji, a pořádá-li se akce typu výstavy či exkurze – kteří že studenti tam určitě dorazí? Nejde jen o radost studentů seniorů a jejich přednášejících. Měla by to být i radost celé společnosti, protože senior, který se vzdělává a který takto obcuje s mladší generací, se nenechá oblbnout zpupnými mocidržci a jinými demagogy. Ba, může pomáhat jiným, právě i mladším, aby se oblbnout nenechali.
